Meziroční zpomalení cenového růstu podle statistiků způsobily ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny vajec byly vyšší o 62,9 procenta, běžného pečiva o 12,2 procenta, chleba o 17,5 procenta, mléka o 1,4 procenta, jogurtů o 4,6 procenta, másla o dvě desetiny procenta a cukru o 6,8 procenta. Ceny zeleniny včetně brambor klesly o 16,3 procenta.
Výrazný vliv na meziroční růst celkové hladiny spotřebitelských cen měly nadále ceny v oddíle bydlení a přes snížení jejich vlivu i ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V bydlení vzrostly ceny zemního plynu o 25,1 procenta, elektřiny o 4,2 procenta, vodného o 12 procent, stočného o 10,5 procenta, tepla a teplé vody o 8,2 procenta. Čisté nájemné bylo vyšší o 5,6 procenta, z toho regulované o 14 procent a tržní o 1,9 procenta.
Jak rostou spotřebitelské ceny
Inflace
V dopravě vzrostly ceny pohonných hmot a ceny dopravních služeb shodně o 7,6 procenta. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 4,3 procenta, z toho ve školních jídelnách o 7,4 procenta.
Ceny oděvů naopak meziročně o čtyři procenta klesly. Pokles cen v oddíle bytové vybavení a zařízení domácnosti ovlivnilo zejména snížení cen přístrojů a spotřebičů pro domácnost o 4,4 procenta, bytového textilu o 1,9 procenta, nářadí, nástrojů a potřeb pro dům a zahradu o šest procent.
„Centrální bankéři musí mít z takto vysoké inflace těžké spaní. Ale ČNB s tím těžko může cokoliv udělat. Vysokou inflaci nemáme kvůli příliš uvolněné politice ČNB, ale kvůli zvyšování nepřímých daní. Navíc ani zvýšení signální úrokové sazby ČNB by ničemu neprospělo. Tento krok by se v ekonomice projevil nejdříve za jeden rok. To by již měl vyprchat vliv zvýšení DPH a inflace by se opět mohla přiblížit blíže inflačnímu cíli. Signální úroková sazba se tak v dohledné době měnit nebude,“ uvedla Markéta Šichtařová, ředitelka společnosti NextFinance
