ČR se zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravena. Stanovení termínu vstupu je však v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti.
Podle údajů Českého statistického úřadu Česká republika nesplnila loni dva ze čtyř požadavků pro přijetí eura. Česko nesplnilo kritérium cenové stability kvůli vyšší inflaci způsobené růstem snížené sazby daně z přidané hodnoty a země rovněž nedodržela tříprocentní podíl deficitu veřejných financí na hrubém domácím produktu (HDP). Letos by ale podle dosavadních informací měla obě kritéria splnit.
Případné neplnění maastrichtských kritérií nemá nyní pro ČR žádné přímé důsledky. Výjimkou je kritérium udržitelnosti veřejných financí.
Podmínky: Deficit pod tři procenta HDP, dluh pod 60 procent HDP
Deficit veřejných rozpočtů loni kvůli jednorázovému zaúčtování církevních restitucí činil 4,43 procenta HDP. Pro rok 2013 ale již MF počítá s jeho poklesem pod požadovaná tři procenta HDP. V případě veřejného dluhu, který spadá rovněž pod udržitelnost veřejných financí, ČR požadavky EU dlouhodobě splňuje. Loni byl dluh 46,16 procenta HDP, EU požaduje přitom dodržet 60procentní hranici.
Vyhodnocení plnění kritéria stability měnového kurzu je možné teprve poté, co česká měna vstoupí do kurzového mechanizmu ERM-2 a bude stanovena centrální parita koruny k euru. Přijetí členského státu EU do eurozóny je podmíněno úspěšným minimálně dvouletým setrváním národní měny v ERM-2.
Česko v nejbližší době se zavedením evropské měny nepočítá. Například stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek na konci září uvedl, že ČSSD počítá se zavedením eura v letech 2019 až 2021. Guvernér ČNB Miroslav Singer v květnu prohlásil, že Česko bude připraveno podat přihlášku ke vstupu do eurozóny nejdřív v roce 2016. To by podle něj znamenalo, že nejčasnější možný termín pro zavedení eura v ČR bude v roce 2019.
