„Za prohibice jsme rozhodně nárůst prodeje piva nezaznamenali. Spíše můžeme mluvit o poklesu prodejů, a to o více než deset procent,“ uvedla mluvčí českého Heinekenu Zuzana Kosáková. „Mírný pokles prodejů souvisel s prohibicí, protože spotřebitelé nenavštěvovali tolik hospody a restaurace,“ dodala.
„Lidé na prohibici reagovali omezením návštěv podniků, a to se samozřejmě negativně projevilo i na spotřebě piva. Prodeje v obchodech tento trend kompenzovaly jen částečně,“ uvedl mluvčí Staropramenu Pavel Barvík.
„U nás jsou prodeje vyrovnané, bez nárůstu v kontextu s prohibicí,“ podotkla mluvčí skupiny PMS Hana Matulová. U Budvaru pokles prodeje točeného piva vyrovnal vyšší zájem o lahvové. K nižší spotřebě v hospodách ale zřejmě přispěly i ekonomické důvody. „Řada provozoven pivo a víno zdražila, aby kompenzovala ztrátu z tržeb na tvrdém alkoholu,“ podotkl mluvčí Budvaru Petr Samec.
Asociace hotelů a restaurací (AHR) odhadla, že restaurací klesly v době prohibice zhruba o pětinu, což dělá 43 milionů korun denně. „Restaurací, kam se chodí na obědy či večeře, se prohibice dotkla mnohem méně než barů a pivnic,“ uvedl prezident asociace Václav Stárek.
