Reforma psychiatrie udělá z pacientů bezdomovce, varují kritici

O reformě debatovali dnes psychiatři s politiky a pacienty na semináři v Senátu. Ministerstvo počítá s přesunem péče z velkých institucí do menších center blíž pacientovi, chce na to systém nejprve připravit. První reformu psychiatrické péče hodlá zahájit příští rok a dát na ni šest miliard korun z evropských fondů. „Rozhodně se nestane, aby v důsledku reformy končili pacienti bez péče a na ulici,“ řekla mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.

Psychiatři přiznávají, že počet lůžek v léčebnách se určitě musí omezit, vynutí si to ale zlepšení ubytovacího standardu. Za plány na rušení velkých léčeben vidí náměstek ředitele Psychiatrické léčebny Bohnice a exministr zdravotnictví za ČSSD Ivan David snahu uspořit veřejné výdaje a možná i získat jejich lukrativní pozemky. Před překotnou reformou varoval také stínový ministr zdravotnictví ČSSD senátor Jan Žaloudík.

„V tuto chvíli není na místě plánovanou reformu kritizovat, znění není hotové, mělo by být v půli roku,“ řekla Plívová. Ministerstvo podle ní spolupracuje se zástupci ústavní a komunitní péče, pacientů, rodin i pečovatelů, zdravotních pojišťoven i státní správou.

Představou ministerstva podle mluvčí je péči decentralizovat, vzdělat personál a změnit financování zdravotně-sociálních služeb. Pokud se během pár let podaří připravit většinovou společnost na změnu, mohou být léčebny postupně uvolňovány. „Teprve pak lze mluvit o úbytku lůžek v léčebnách či přeměně na jiná zařízení. Zrušení léčeben tedy není cílem reformy, ale jejím důsledkem,“ zdůraznila mluvčí.

Psychiatři: ano rušení lůžek, ale až vznikne následná péče

Psychiatři souhlasí s rušením lůžek, až bude dostatečná nabídka sociálních služeb, jako jsou chráněné bydlení, chráněné zaměstnávání či stacionáře. Posílit zhruba o třetinu by se podle přednosty olomoucké psychiatrické kliniky profesora Jána Pavlova-Praška měly také počty ambulantních psychiatrů. Loni ošetřili 600 tisíc pacientů, na každého měli deset minut, což stačí na předepsání léku, ale ne psychoterapii.

Změna by podle ředitele Psychiatrické léčebny Havlíčkův Brod Jaromíra Maška měla být i v zajištění akutní péče. Léčebny ji poskytují, i když byly zřízeny pro dlouhodobou péči a s pojišťovnami nemají na akutní péči smlouvu. Pokud se změní na psychiatrické nemocnice, jak to plánuje ministerstvo, měly by smlouvu i na tuto péči a ekonomicky by si polepšily.

Podle psychiatrů musí na reformu psychiatrické péče navázat systém následné sociální péče. Řada pacientů končí na ulici, o další se stará rodina. Otec těžkého schizofrenika, kterého propustili z léčebny bez návazné péče, na semináři popsal, jak náročné to pro rodinu je.

Podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy nepokrývá zákon o sociálních službách potřeby psychiatrických pacientů. Není zajištěno, aby dostali okamžitou pomoc, když se v určité fázi nemoci zhorší. Při zlepšení naopak často přijdou o invalidní důchod.

Odborníci se shodují, že za peníze, které psychiatrie dostává, je problém poskytnout kvalitní péči. Psychiatrie v ČR je dlouhodobě podfinancována. Jde na ni 3,5 procenta peněz zdravotnictví, průměr EU je osm procent, v některých zemích je to i 12 procent.