Soudce Jirsa podal ústavní stížnost kvůli platům soudců | E15.cz

Soudce Jirsa podal ústavní stížnost kvůli platům soudců

Ústavní soud
Ústavní soud
• 
ZDROJ: ctk

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa podal k Ústavnímu soudu (ÚS) stížnost proti loňskému průlomovému rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) o platech soudců. "Chci, aby se celá věc definitivně uzavřela," řekl Jirsa. Prý měl těžké rozhodování, protože jako předseda soudu zastupuje zájmy státu, na druhé straně souhlasí s argumenty soudců. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán potvrdil, že jeho úřad se na stížnosti po rozhodnutí vlády podílel.

Ústavní soud by měl podle něj vyjasnit poslední spornou věc ohledně výpočtu platů za roky 2012 a 2013 v případě soudců, kteří nepřistoupili na dohodu o kompromisním dorovnání platů. Verdikt ústavních soudců nebude mít vliv na prostředky, které stát už soudcům vyplatil na základě dohody. Právě toho se obávali například předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Zástupci ostatních stran jen poukazovali na Jirsovo právo stížnost podat.

V případě výpočtu soudcovských platů za loňský rok Ústavní soud rozhodl, že platy se vyplácely špatně. „Ale v zájmu neoslabování dobré pověsti justice soudci nemají dostat ty platy zpětně doplacené,“ řekl Pelikán a dodal, že výpočet má být napraven do budoucna. „My se v podstatě v tuto chvíli ptáme Ústavního soudu, zda to, co řekl pro rok 2014, má stejně tak platit i pro léta 2012 a 2013,“ uvedl ministr.

Mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková potvrdila, že stížnost dnes dorazila. K obsahu se ale nevyjádřila. Spisovou značku i jméno soudce zpravodaje určí počítačový algoritmus až ve středu. Průměrná délka rozhodování soudu o stížnostech je půl roku.

Dorovnání platu

NS loni v pilotním případu přiznal soudkyni z Brněnska dorovnání platu jednak kvůli nesprávně stanovené základně, jednak kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu. Verdikt vyvolal značnou pozornost, vládě se nakonec podařilo dohodnout s většinou soudců na částečném dorovnání platů, a výrazně tak omezit rozpočtové výdaje, které by si jinak průlomový verdikt vyžádal.

Podle místopředsedy Soudcovské unie ČR Tomáše Novosada ústavní stížnost není v rozporu s dohodou, protože se týká jedné konkrétní věci a jedné soudkyně. „Nicméně musím říci, že mě to přesto trochu překvapilo, neboť právě tato soudkyně jako jedna z prvních sdělila, že nabízenou dohodu ze strany státu vítá, že byť sama má přiznáno pravomocně mnohem více, tak je ochotna ustoupit a dohodu uzavřít,“ řekl Novosad.

Jirsa vyhověl těsně před koncem lhůty

Podle dohody mají soudci zpětně dostat peníze za léta 2012 až 2014, o které přišli kvůli nesprávně stanovené platové základně, nikoli však peníze pozbyté kvůli tomu, že jim zákonodárci dlouhodobě nepřiznávali trojnásobek základny. Stát by tak měl soudcům vyplatit celkem 1,2 miliardy korun. Ušetří až čtyři miliardy.

Vláda ale i po dohodě, kterou podpořilo shromáždění předsedů soudů i Soudcovská unie, usilovala o to, aby Jirsa stížnost k ústavnímu soudu podal. Těsně před koncem dvouměsíční lhůty Jirsa vyhověl. Ministerstvo spravedlnosti mu v minulých dnech dodalo také koncept stížnosti.

Podle neoficiálních informací se měla stížnost týkat hlavně té části sporného rozhodnutí NS, která řeší zpětné doplatky z dlouhodobě sníženého koeficientu. V této části rozsudku spatřoval premiér Bohuslav Sobotka podle svého dřívějšího vyjádření nesoulad s jiným loňským verdiktem Ústavního soudu. Jde však o peníze, které soudci podle dohody nedostanou - tedy alespoň ti, kteří na dohodu přistoupí.

Není jisté, zda se soud bude stížností zabývat

Dorovnání platu se u soudu v pilotním případu domáhala soudkyně Okresního soudu Brno-venkov Jana Lorencová. Jirsa s ní souhlasí a myslí si, že by soudci měli peníze zpětně dostat. Na druhé straně se jako předseda soudu ocitl v pozici zástupce státu, měl by tedy zároveň hájit jeho rozpočtové zájmy.

Předseda ÚS Pavel Rychetský nedávno řekl, že vůbec není jisté, zda se soud bude stížností věcně zabývat. Sporná otázka spočívá v tom, zda má stát zastoupený Okresním soudem Brno-venkov takzvanou aktivní legitimaci k podání stížnosti. Pokud by ÚS stížnost přijal k projednání, výsledek vůbec nelze předjímat. Bude záležet na soudci zpravodaji a konkrétním tříčlenném senátu, který ji dostane na starost, řekl v únoru Rychetský. Pokud soud dospěje k závěru, že Jirsa aktivní procesní legitimaci neměl, stížnost odmítne.

Ústavní soud už v minulosti o soudcovských platech opakovaně rozhodoval. Většinou se stavěl na stranu soudců a několikrát zrušil různé platové restrikce.

K podání stížnosti vyzvala tehdejší ministryně Válková
29. prosince 2014 - Nejvyšší soud (NS) rozhodl, že ministerstvo práce nepoužívá při stanovování platové základny, od níž se odvíjejí platy soudců, správný statistický údaj. Na chybu upozornily brněnské soudy už o dva roky dříve. Soudci v této věci podali více žalob, z nichž si NS vybral jako pilotní žalobu podanou soudkyní Janou Lorencovou z Okresního soudu Brno-venkov.
3. února 2015 - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) prohlásil, že se vláda bude bránit zpětnému dorovnání mezd soudců a pokusí se otázku stanovení soudcovských platů dostat před Ústavní soud. Podat ústavní žalobu ale mohla jen soudkyně Lorencová, která žalobu na nesprávný výpočet platu podala, nebo předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa, proti němuž žaloba směřovala. K podání stížnosti vyzvala Jirsu ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO).
4. února 2015 - Premiér Sobotka uvedl, že žalobu kvůli svým platům podalo už více než 1300 představitelé justice.
5. února 2015 - Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský řekl, že není jisté, zda by se jeho soud stížností kvůli platům v justici zabýval. Podle něj není jasné, zda má stát zastoupený Okresním soudem Brno-venkov takzvanou aktivní legitimaci k podání stížnosti.
6. února 2015 - Zástupci vlády a justice se dohodli na kompromisu v otázce platů soudců a státních zástupců. Ti mají zpětně dostat dorovnanou část platů, části nároků se vzdají. Výplata byla podmíněna tím, že soudci a státní zástupci přistoupí na dohodu o narovnání.
9. února 2015 - Vláda schválila dohodu o platech soudců a státních zástupců. Podle ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) stát díky ní ušetří kolem čtyř miliard korun. Opozice však rozhodnutí kabinetu kritizovala.
19. února 2015 - Vedení Soudcovské unie doporučilo soudcům přistoupit na dohodu se státem o zpětném dorovnání části platů.
31. března 2015 - Předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa podal k Ústavnímu soudu stížnost proti rozhodnutí NS o platech soudců. Jirsa měl těžké rozhodování, protože jako předseda soudu zastupuje stát, na druhé straně souhlasí s argumenty soudců.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video