Soudce Jirsa podal ústavní stížnost kvůli platům soudců

Ústavní soud by měl podle něj vyjasnit poslední spornou věc ohledně výpočtu platů za roky 2012 a 2013 v případě soudců, kteří nepřistoupili na dohodu o kompromisním dorovnání platů. Verdikt ústavních soudců nebude mít vliv na prostředky, které stát už soudcům vyplatil na základě dohody. Právě toho se obávali například předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Zástupci ostatních stran jen poukazovali na Jirsovo právo stížnost podat.

V případě výpočtu soudcovských platů za loňský rok Ústavní soud rozhodl, že platy se vyplácely špatně. „Ale v zájmu neoslabování dobré pověsti justice soudci nemají dostat ty platy zpětně doplacené,“ řekl Pelikán a dodal, že výpočet má být napraven do budoucna. „My se v podstatě v tuto chvíli ptáme Ústavního soudu, zda to, co řekl pro rok 2014, má stejně tak platit i pro léta 2012 a 2013,“ uvedl ministr.

Mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková potvrdila, že stížnost dnes dorazila. K obsahu se ale nevyjádřila. Spisovou značku i jméno soudce zpravodaje určí počítačový algoritmus až ve středu. Průměrná délka rozhodování soudu o stížnostech je půl roku.

Dorovnání platu

NS loni v pilotním případu přiznal soudkyni z Brněnska dorovnání platu jednak kvůli nesprávně stanovené základně, jednak kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu. Verdikt vyvolal značnou pozornost, vládě se nakonec podařilo dohodnout s většinou soudců na částečném dorovnání platů, a výrazně tak omezit rozpočtové výdaje, které by si jinak průlomový verdikt vyžádal.

Podle místopředsedy Soudcovské unie ČR Tomáše Novosada ústavní stížnost není v rozporu s dohodou, protože se týká jedné konkrétní věci a jedné soudkyně. „Nicméně musím říci, že mě to přesto trochu překvapilo, neboť právě tato soudkyně jako jedna z prvních sdělila, že nabízenou dohodu ze strany státu vítá, že byť sama má přiznáno pravomocně mnohem více, tak je ochotna ustoupit a dohodu uzavřít,“ řekl Novosad.

Jirsa vyhověl těsně před koncem lhůty

Podle dohody mají soudci zpětně dostat peníze za léta 2012 až 2014, o které přišli kvůli nesprávně stanovené platové základně, nikoli však peníze pozbyté kvůli tomu, že jim zákonodárci dlouhodobě nepřiznávali trojnásobek základny. Stát by tak měl soudcům vyplatit celkem 1,2 miliardy korun. Ušetří až čtyři miliardy.

Vláda ale i po dohodě, kterou podpořilo shromáždění předsedů soudů i Soudcovská unie, usilovala o to, aby Jirsa stížnost k ústavnímu soudu podal. Těsně před koncem dvouměsíční lhůty Jirsa vyhověl. Ministerstvo spravedlnosti mu v minulých dnech dodalo také koncept stížnosti.

Podle neoficiálních informací se měla stížnost týkat hlavně té části sporného rozhodnutí NS, která řeší zpětné doplatky z dlouhodobě sníženého koeficientu. V této části rozsudku spatřoval premiér Bohuslav Sobotka podle svého dřívějšího vyjádření nesoulad s jiným loňským verdiktem Ústavního soudu. Jde však o peníze, které soudci podle dohody nedostanou - tedy alespoň ti, kteří na dohodu přistoupí.

Není jisté, zda se soud bude stížností zabývat

Dorovnání platu se u soudu v pilotním případu domáhala soudkyně Okresního soudu Brno-venkov Jana Lorencová. Jirsa s ní souhlasí a myslí si, že by soudci měli peníze zpětně dostat. Na druhé straně se jako předseda soudu ocitl v pozici zástupce státu, měl by tedy zároveň hájit jeho rozpočtové zájmy.

Předseda ÚS Pavel Rychetský nedávno řekl, že vůbec není jisté, zda se soud bude stížností věcně zabývat. Sporná otázka spočívá v tom, zda má stát zastoupený Okresním soudem Brno-venkov takzvanou aktivní legitimaci k podání stížnosti. Pokud by ÚS stížnost přijal k projednání, výsledek vůbec nelze předjímat. Bude záležet na soudci zpravodaji a konkrétním tříčlenném senátu, který ji dostane na starost, řekl v únoru Rychetský. Pokud soud dospěje k závěru, že Jirsa aktivní procesní legitimaci neměl, stížnost odmítne.

Ústavní soud už v minulosti o soudcovských platech opakovaně rozhodoval. Většinou se stavěl na stranu soudců a několikrát zrušil různé platové restrikce.