Spoluúčast pacientů v Česku patří k nejnižším mezi zeměmi OECD

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: E15

Česko patří k zemím s nejnižším podílem soukromých výdajů na zdravotnictví. Podle tabulek Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za rok 2009 mělo menší spoluúčast pacientů než Česko s 16,6 procenta jen Dánsko s 15,5 procenta. Nízkou spoluúčast měly i Island s 17,4 a Švédsko s 18,6 procenta. Na opačném pólu stály Švýcarsko se spoluúčastí 40,3 procenta, Slovensko s 30,8, Maďarsko s 30,4 a Portugalsko s 28,5 procenta. Informují o tom statistici na svém webu.

Data zahrnují 34 členských zemí OECD, tedy vedle vybraných evropských zemí USA, Kanadu, Austrálii, Nový Zéland, Japonsko, Koreu, Turecko, Mexiku, Chile a Izrael.

V Česku tvořily výdaje veřejného zdravotního pojištění v daném roce 78,2 procenta výdajů zdravotnictví. Zhruba 5,3 procenta byly výdaje státního a územních rozpočtů a 16,6 procenta soukromé výdaje.

K soukromým výdajům se řadí vedle regulačních poplatků u lékaře, doplatků za léky na recept a platby za volně prodejné léky také výdaje neziskových institucí, dary, výdaje zaměstnavatelů na zdraví zaměstnanců a soukromé zdravotní pojištění. Vládní koalice se shodla na tom, že do tří let stoupne spoluúčast pacientů v Česku na 22 procent.

I přes odlišnosti ve financování zdravotnictví v jednotlivých zemích vykazují všechny evropské země OECD nadpoloviční podíl veřejných zdrojů financování, tedy veřejných rozpočtů a veřejného zdravotního pojištění. S výjimkou Maďarska, Slovenska a Švýcarska přesahuje tento podíl 70 procent, nejvyšší podíl veřejných zdrojů pak měly Dánsko s 84,5 procenta, Česko s 83,4, Island s 82,6 a Švédsko s 81,4.

Výdaje na zdravotnictví v roce 2009 podle zdrojů financování jako procento z celkových výdajů na zdravotnictví ve vybraných zemích OECD

Země Veřejné výdaje z toho - veřejné zdravotní pojištěn z toho - veřejné rozpočty Soukromé výdaje
Česko 83,4 78,2 5,3 16,6
Belgie 75,1 63,8 11,3 24,9
Dánsko 84,5 0 84,5 15,5
Finsko 74,3 15,7 58,6 25,7
Francie 78,1 72,5 5,6 21,9
Insland 82,6 28,1 54,5 17,4
Japonsko 80,4 72 8,4 19,6
Lucembursko + 82,4 73,9 8,5 17,6
Maďarsko 69,6 60,1 9,5 30,4
Německo 77,3 70,5 6,8 22,7
Polsko 72,3 64,7 7,6 27,7
Portugalsko + 71,5 0,8 70,7 28,5
Rakousko + 78,6 46,8 31,8 21,4
Slovensko 69,2 62,6 6,6 30,8
Slovinsko 72,6 71,2 1,4 27,4
Španělsko 73,2 4,6 68,6 26,8
Švédsko 81,4 - 81,4 18,6
Švýcarsko 59,7 40,8 18,9 40,3
USA 49 43,2 5,8 51

+ údaj za rok 2008Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky

Ve výši podílu veřejného zdravotního pojištění vede Česko s 78,2 procenta, následováno Francií s 72,5, Slovinskem s 71,2 a Německem s 70,5 procenta. Naproti tomu v Dánsku, Finsku, Portugalsku, Španělsku a Švédsku je podíl veřejného zdravotního pojištění nulový nebo zanedbatelný. Zdravotnictví je tam financováno z veřejných rozpočtů.

Česko už řadu let dává kolem sedmi procent HDP na zdravotnictví, v roce 2009 to bylo 8,2 procenta, přispěl k tomu růst výdajů zdravotního pojištění i spoluúčasti, ale také absolutní pokles HDP v Česku. Podobný skok kvůli absolutnímu poklesu HDP zaznamenaly Dánsko, Německo, Nizozemsko, Slovensko a USA.

Ve výdajích na jednoho obyvatele v přepočtu kupní síly a cenové hladiny v dané zemi Česko převyšuje Polsko, Maďarsko a Slovensko, ale nedosahuje úrovně většiny zemí OECD. Vedle USA mají nejvyšší tyto výdaje Norsko, Švýcarsko a Nizozemsko, a to zhruba 2,5 násobek výdajů Česka.

Výdaje na zdravotnictví v roce 2009 podle zdrojů financování jako procento z celkových výdajů na zdravotnictví ve vybraných zemích OECD.