Předseda ČSSD Jan Hamáček se podle zdrojů ČTK na zasedání širšího vedení sociálních demokratů zavázal, že spor o nominaci Miroslava Pocheho na ministerstvo zahraničních věcí vyřeší do poloviny října. Předsednictvo ČSSD poté žádné další usnesení nepřijalo. Jednání, kterého se neúčastnili všichni členové stranického orgánu, trvalo zhruba dvě hodiny.
„Úkolem politiků je pokusit se dohodnout a nezatěžovat veřejnost, nebylo by vhodné zatěžovat horkou fázi kampaně,“ řekl Hamáček po jednání vedení strany. Zopakoval, že se snažil spor s prezidentem Milošem Zemanem urovnat. „K dohodě je ale třeba více aktérů,“ konstatoval. Jednání se účastnil také Poche, podle Hamáčka se zapojoval do diskuse a „je součástí toho procesu“.
Poche ČTK napsal, že je rád, že za ním ČSSD téměř jednomyslně stojí. Na sociálních sítích potom zmínil, že ho mrzí neúčast místopředsedy ČSSD Jiřího Zimoly na dnešním jednání. Podle Zimoly má sociální demokracie Hradu navrhnout jiného kandidáta.
Poche předpokládá, že se v budoucnu ministrem zahraničí stane. „Jinak bych v té práci nepokračoval,“ řekl Poche České televizi s poukazem na své působení na ministerstvu, kde je nyní politickým tajemníkem.
Nechat řešení sporu až na dobu po komunálních a senátních volbách doporučilo předsednictvu už předcházející zasedání stranického grémia. Někteří straníci před jednáním vyjádřili obavy, že by například výměna pražského sociálního demokrata Pocheho mohla ohrozit výsledky voleb v hlavním městě.
Zeman koncem června Pocheho nejmenoval ministrem, i když mu ho premiér Andrej Babiš (ANO) v souladu s koaliční dohodou s ČSSD navrhl. Po několika dnech dohadů o ústavnosti počínání prezidenta Hrad a úřad vlády vysvětlily, že Babiš doručil Zemanovi ještě alternativní návrh, kde pro případ odmítnutí Pocheho žádal, aby byl řízením české diplomacie pověřen Hamáček, který je zároveň ministrem vnitra.
Zeman v polovině července ČTK řekl, že považuje otázku obsazení ministerstva zahraničí za uzavřenou. Jak dlouho bude Hamáček současně řídit dva resorty, ponechává čistě na něm. Hamáček situaci v čele diplomacie označuje za dočasnou, jako nejzazší termín pro její trvání několikrát zmínil konec letních prázdnin.
Podle předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila trpí neshodou na obsazení ministerské pozice česká zahraniční politika. „V době, kdy se řeší mnoho zásadních zahraničněpolitických otázek, nebude mít Česká republika vinou Miloše Zemana, Andreje Babiše a Jana Hamáčka ani další měsíc a půl řádného ministra zahraničí. Nesmírně to oslabuje mezinárodní pozici České republiky. Nesou za to odpovědnost tito tři pánové,“ uvedl na twitteru.
Poche zůstává nejdéle navrženým kandidátem do vlády, který nebyl jmenován. Nejdéle dosud čekal na jmenování v roce 2001 Miroslav Grégr, a to 27 dní. Tehdejší premiér Zeman (tehdy ČSSD) požádal prezidenta Václava Havla, aby do uvolněné funkce místopředsedy vlády jmenoval tehdejšího ministra průmyslu Grégra (ČSSD). Havel s jmenováním několik týdnů otálel, mimo jiné proto, že nesouhlasil „s jeho viděním, s jeho pojetím ekonomiky“.
Dalším z navržených kandidátů do vlády, který kvůli nesouhlasu prezidenta čekal na jmenování, byl v roce 2005 David Rath (tehdy nestraník za ČSSD). Premiér Jiří Paroubek (tehdy ČSSD) poslal 20. října na Hrad návrh na jmenování Ratha ministrem zdravotnictví. Prezident Václav Klaus odmítl Ratha jmenovat, neboť jeho souběžné působení ve funkci ministra a prezidenta České lékařské komory by bylo podle Klause v rozporu s Ústavou. Paroubek jmenoval Ratha prvním náměstkem a pověřil řízením ministerstva. Začátkem listopadu Rath odešel z čela ČLK a 4. listopadu, tedy 15 dní od návrhu, jej Klaus jmenoval.
Hrad tvrdí, že z ústavního hlediska je vláda kompletní a Poche na jmenování nečeká.
