Do něj úpravu prosadil ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier. Podle dnešního Práva, které na návrh zákona upozornilo, se ale předloha nelíbí koaličnímu ANO, pravicové opozici ani komunistům.
Cílem návrhu je podle důvodové zprávy větší zapojení žen do veřejného a politického života. „Zastoupení žen v české politice je dlouhodobě nízké. V žebříčku sestavovaném Meziparlamentní unií je Česká republika v současné době na 60. místě ze 144 zemí, spolu s Eritreou a Uzbekistánem,“ píše se ve zprávě. V rámci Evropské unie je podle dokumentu zastoupení žen ve volených orgánech v Česku podprůměrné.
Navrhovaná kvóta také stanovuje rozmístění žen na kandidátkách, aby strany pravidlo neplnily jen formálně umístěním žen na zadní nevolitelná místa. Na prvních dvou místech kandidátky by tak měli být zástupci obou pohlaví a nejméně jedna žena by měla být také v každé následující trojici kandidátů. Příspěvek na mandát poslance by se při nesplnění kvót snížil na 598 tisíc korun z běžných 855 tisíc ročně, za člena krajského zastupitelstva by strany za rok braly 166 250 místo 237 tisíc korun.
Jen kolem pětiny
Důvodová zpráva poukazuje na to, že zastoupení žen ve Sněmovně se po posledních dvou volbách pohybuje kolem pětiny, na kandidátkách jich bylo kolem 27 procent. Podobné je to u krajských zastupitelstev a kandidátek pro krajské volby. „Nelze předpokládat, že by se poměr žen v zastupitelských orgánech v České republice zvýšil přirozenou cestou,“ zdůvodňuje dokument potřebu změny zákona. Zavedení kvót pro komunální nebo evropské volby návrh nepředpokládá.
Kvóty pro minimální podíl žen na kandidátkách podle důvodové zprávy uplatňují dobrovolně politické strany v severských zemích, Francie je má nastaveny v ústavě a Belgie, Španělsko, Slovinsko a Polsko ve volební legislativě. V Polsku dokonce nemůže být přijata kandidátní listina s nedostatečným podílem žen, to se ale jeví jako sankce nepřiměřená požadovanému cíli, píše se v důvodové zprávě.
Martin Čaban: Volební kampaň, v níž nelze nic slíbit
