UNESCO doporučilo rekonstrukci Výtoňského mostu. Vyjde to levněji, most může stát dalších sto let
Poradní mise Centra světového dědictví UNESCO a ICOMOS, která navštívila Prahu loni v prosinci kvůli záměru Správy železnic (SŽ) nahradit železniční most na Vyšehradě novým, doporučila rekonstrukci památkově chráněné stavby. Vyplývá to ze zprávy z mise, na kterou upozornilo na svém webu ministerstvo kultury. Záměr most nahradit kritizují i místní spolky a samosprávy či památkáři z Národního památkového ústavu. Česká strana se se zprávou seznamuje.
„Bez ohledu na ekonomická či provozní hlediska jak krátkodobá (rekonstrukce nebo nová stavba) či dlouhodobá (údržba), renovaci existujícího mostu lze považovat za optimální volbu,“ stojí ve zveřejněné zprávě. Jako důvody dokument uvádí mimo jiné zachování hodnoty památky světového dědictví a možnost provést rekonstrukci s minimální výměnou oceli.
„V současné době se SŽ seznamuje s doporučeními ze závěrečné zprávy a souběžně s tím pokračuje ve zpracování posudku posouzení vlivů v kontextu světového dědictví (HIA). Jeho závěry předpokládá do konce července letošního roku,“ uvedla mluvčí SŽ Nela Eberl Friebová.
Práce na mostě se nezastaví
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) dodal, že o dalším postupu rozhodne rezort po dokončení posouzení dopadů projektu na historické dědictví (HIA). Posudek HIA, který je obdobou zákonem standardně vyžadovaného posouzení vlivu staveb na životní prostředí (EIA), přislíbil Kupka koncem roku 2023.
Práce kolem mostu, které započaly, podle něj budou pokračovat, ale nijak nelimitují další postup. „Přeložky sítí musejí pokračovat,“ uvedl s tím, že tak uspíší následné práce, ať už budou jakékoli. Ministr dodal, že čeká na posudek HIA a na jeho základě rozhodne.
Jak má vypadat nový Výtoňský most vs. návrh rekonstrukce starého mostu
Při přípravě závěrečné zprávy její autoři vycházeli i z hodnocení projektu SŽ a konkurenční studie, kterou nechal připravit Nadační fond pro záchranu Vyšehradského mostu ve spolupráci se zahraničními odborníky na nýtované stavby a podle které se most dá opravit tak, že práce i s přípravou potrvají čtyři roky, přinesou minimální omezení provozu, budou levnější než nová stavba a zajistí životnost dalších 100 let.
Pro třetí kolej může vyrůst nový most
Další řešenou otázkou byla třetí kolej, kterou chce doplnit SŽ i hlavní město z kapacitních důvodů. „Vzhledem k provozní potřebě třetí koleje by tato měla být vedena po novém mostě s rovnou mostovkou umístěném jižně od historického mostu,“ uvedli autoři zprávy. S podobným řešením rovněž počítá studie nadačního fondu.
Autoři zprávy odmítli i záměr SŽ most přesunout proti proudu Vltavy mezi Modřany a Velkou Chuchli, kde by dále sloužila jako lávka pro pěší a cyklisty. Vltava tam podle zprávy není „široká ani majestátní“, a i když by přesun zachránil most jako kulturní artefakt, zanikla by jeho původně zamýšlená funkce a přínos pro pražské panorama.
Pokud jde o umístění vlakové zastávky na výtoňské straně, SŽ ji plánuje umístit přímo na Výtoni, zatímco autoři studie fondu ji navrhli na původní místo u bývalého nádraží Vyšehrad. „Umístění a návrh nové stanice na východním břehu mezi Vyšehradem a Výtoní by měly být předmětem dalšího zkoumání,“ doporučili k tomu autoři zprávy.
Aktivisté věří v zasstavení stavby
„Předpokládáme, že pan ministr Kupka nyní dle svého veřejného příslibu zastaví současný projekt nového mostu. V opačném případě by hrozilo vyřazení celé Prahy ze seznamu světového dědictví UNESCO, včetně sídla českých králů a prezidentů – Pražského hradu,“ uvedl mluvčí Nadačního fondu Vyšehradský most Jan Havlíček. Dodal, že zástupci fondu jsou v kontaktu se SŽ a konzultují detaily jejich projektu.
„UNESCO říká: Most přispívá výjimečné světové hodnotě Prahy. Přesně tak to vidí 25 tisíc signatářů největší petice týkající se památek v Praze. Přesun je nesmysl, most vydrží dalších 100 let, soustřeďte se na opravu – to jsou hlavní zprávy. Naše práce práce nebyla marná,“ komentoval zprávu zakladatel iniciativy Nebourat Pavel Štorch. Dodal, že spolek vyzve vládu, aby neprodleně nařídila Kupkovi zrušit výsledek dřívější soutěže SŽ a zahájit opravu mostu.
Podobně se vyjádřil i prezident Českého národního komitétu ICOMOS Martin Horáček. „Závěr UNESCO je tak jednoznačný, že nevidím jinou možnost než citlivou opravu mostu Správou železnic. Ignorovat UNESCO by znamenalo zahrávat si se zařazením Historického centra Prahy na seznam ohrožených památek,“ uvedl.
Záměr most nahradit kritizuje pak i například předseda Prahy Sobě Adam Scheinherr. „Nepromyšlené kroky mohou vést k vyškrtnutí ze seznamu světového dědictví,“ sdělil. „Řešení existuje, ale stejně jako všechno ve městě a veřejném prostoru vyžaduje dialog a respekt k daným podmínkám, ne tlačit jednu představu na sílu,“ dodal Scheinherr s tím, že je třeba spojit moderní potřeby s respektem k historii.
Původní železniční most na Výtoni byl zprovozněn 15. srpna 1872. Na přelomu 19. a 20. století ho nahradil most, který se klene přes Vltavu dosud. Podle odborníků je významnou technickou kulturní památkou v pražské památkové rezervaci a jeho nýtovaná konstrukce je památkově chráněná. Kvůli špatnému stavu je provoz vlaků na mostě výrazně omezen, podle dřívějších vyjádření SŽ je jeho nahrazení nutné kvůli výrazné korozi.
