Ústavní soud zrušil spodní hranici pokuty za využívání nelegální práce

Do konce letošního roku neexistuje žádná dolní hranice. „Po těchto několik měsíců obecné soudy mohou na základě svého uvážení pokutu ukládat od nuly do deseti milionů korun,“ řekla soudkyně zpravodajka Ivana Janů.

Zrušení dosavadní hranice navrhl Městský soud v Praze. Částku čtvrt milionu korun považoval za likvidační pro menší zaměstnavatele. Také podle ústavních soudců jde o nepřiměřeně stanovenou hranici, která neumožňuje zohlednit individuální okolnosti některých případů.

Protiústavní zákon

Městský soud se konkrétně zabývá pokutou 300 tisíc korun, kterou inspektorát práce loni v únoru uložil stavební firmě. Inspektoři zjistili, že firma v roce 2012 zaměstnala jako pomocné stavební dělníky dva Ukrajince, kteří sice měli písemnou smlouvu, ale jejich povolení k zaměstnání platilo pro jiné místo výkonu práce.

Firma podala žalobu. Městský soud pak řízení přerušil a podal ústavní stížnost, protože dospěl k závěru, že zákon je protiústavní. Výše sankce podle městského soudu neodráží skutečný stupeň společenské nebezpečnosti deliktu. Pro firmu s 12 zaměstnanci může být pokuta likvidační. Ani správní soud dosud nemohl sankci snížit pod zákonem stanovené minimum.

Likvidační pokuty

Sankci v rozmezí 250 tisíc až deseti milionů korun dosud mohly inspektoráty uložit firmám, které umožnily výkon nelegální práce. Konkrétně jde o zaměstnávání cizinců bez povolení k pobytu či zaměstnání, ale také o výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah.

Nelegální práci je podle Janů pochopitelně nutné potírat, u některých drobnějších přestupků by však postačila mírnější sankce. „V tomto případě je společenská nebezpečnost velmi malá a 250 tisíc korun by pro firmu bylo likvidačních,“ uvedla Janů. Městský soud nyní rozhodne znovu a nebude vázán dosavadní dolní hranicí pro uložení pokuty.

Ukrajinci v Česku: Hledání identity, která je těžko k nalezení i doma