Návrh směrnice původně odmítla někdejší pravicová vláda i bývalý parlament. Česká republika tak patřila mezi několik států, které chtěly předlohu na půdě unie zablokovat. Podpořit evropský předpis doporučila v létě vládní rada pro rovné příležitosti žen a mužů. Sobotkův kabinet se ve svém programovém prohlášení zavázal, že bude „důsledně uplatňovat princip rovnosti žen a mužů“ a bude „usilovat o podporu vyššího zastoupení žen v rozhodovacích pozicích“.
Návrh na zavedení kvót předloni v Evropské komisi prosadila tehdejší eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. Podle záměru měli muži či ženy v dozorčích a správních radách velkých firem, jejichž akcie se obchodují na burze, obsadit nejméně 40 procent křesel. Stanovenou hranici by měly státní podniky dosáhnout v roce 2018, soukromé o dva roky později. V EU by se opatření nejspíš dotkla asi 5000 firem, v Česku ani ne desítky.
S návrhem směrnice musí souhlasit europarlament i jednotlivé členské státy. Původně ho kromě Česka chtěly blokovat Německo, Británie, Estonsko i další země.
Slibovaná změna nepřišla
Ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD) už v červnu na jednání ministrů v Lucemburku řekla, že Česko nejspíš svůj přístup ke směrnici změní. Před týdnem to předpokládal i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Označil to za logické vzhledem k tomu, že vláda ve svém programu na rovné šance klade důraz. Podle něj to není jen otázka rovnosti, ale i ekonomická. Dodal, že Česko si nemůže dovolit využívat potenciál jen poloviny společnosti.
Podle schválené vládní strategie by ve vedení státu a firem v Česku mělo být aspoň 40 procent žen. Pomoci k tomu mají takzvaná pozitivní opatření, tedy třeba kvóty. Materiál počítá i s kroky ke srovnávání propasti mezi výdělky žen a mužů a k přilákání více mužů do učitelské profese či k péči o děti a starší generaci. Dokument platí do roku 2020.
