Jaký je pay gap v 27 zemích EU? Ženy vydělávají víc než muži v jediné zemi, Česko je na chvostu žebříčku
Rozdíl v odměňování mužů a žen v Evropské unii činí v průměru 12 procent, což znamená, že ženy vydělávají v průměru o 12 procent méně za hodinu než muži. Na každých 100 eur, které vydělá muž (asi 2500 korun), ženy vydělají pouze 88 eur (zhruba 2200 korun), vyplývá z dat Eurostatu za rok 2023. Nůžky se podle Evropské komise sice uzavírají stabilně, ale velmi pomalu. Takzvaný gender pay gap mezi pohlavími se totiž za 10 let snížil o pouhé čtyři procentní body. V žebříčku sedmadvacítky je navíc jediný stát, kde ženy vydělávají více než muži.
Lotyšsko – 19,0 %
Lotyšsko má nejvyšší gender pay gap v EU, k čemuž výrazně přispívá silná segregace trhu práce podle pohlaví. Ženy jsou koncentrovány v nízko placených sektorech, jako je maloobchod a školství, zatímco muži dominují v lépe placených oborech, jako jsou informační technologie a finance. I v odvětvích s vyššími platy, kde ženy tvoří významnou část pracovní síly (např. zdravotnictví), existují výrazné rozdíly v odměňování, zejména na vyšších pozicích.
Rakousko – 18,3 %
Rakousko patří k zemím s nejvyšším rozdílem v odměňování mužů a žen v EU. Hlavní příčinou je vysoký podíl žen pracujících na částečný úvazek kvůli péči o děti a domácnost, zatímco muži častěji zůstávají na plných úvazcích. Významnou roli hraje také segregace trhu práce – ženy jsou soustředěny v hůře placených sektorech jako školství nebo sociální péče, zatímco muži dominují v technických a lépe odměňovaných profesích. K rozdílům přispívá i nižší transparentnost mezd a přetrvávající genderové stereotypy, které ovlivňují kariérní postup i volbu oborů.
Česko – 18,0 %
Ženy v Česku vydělávají méně než muži z několika důvodů. První polovinou problému je, že často pracují v méně lukrativních odvětvích. Druhou polovinou problému je nerovné odměňování za stejnou práci, kdy ženy dostávají nižší mzdy než jejich mužští kolegové, vyplývá ze studie, která vyšla v časopise Nature Human Behaviour. Dalšími příčinami jsou nedostatečná transparentnost mezd, kdy většina zaměstnanců neví, kolik vydělávají jejich kolegové, a také kulturní a institucionální faktory, jako je nedostatečná podpora sdílení rodičovské dovolené mezi partnery a stereotypní očekávání, že ženy budou primárně pečovat o děti.
Maďarsko – 17,8 %
V Maďarsku pracuje málo žen na částečný úvazek, což omezuje flexibilitu pracovních podmínek pro ženy s malými dětmi. I v této východoevropské zemi pracuje více žen v méně placených odvětvích, jako jsou školství a zdravotnictví, zatímco muži se soustředí do lépe placených technických a průmyslových oborů. Tradiční genderové role a očekávání, že ženy budou hlavními pečovateli o děti, vedou k delším přerušením kariéry žen po narození dítěte, což negativně ovlivňuje jejich profesní postup a výdělky. Roli hraje i nedostatečná transparentnost mezd a omezené možnosti právního postihu v případě nerovného odměňování.
Německo – 17,6 %
V Německu je jednou z příčin nerovného odměňování vysoký podíl žen pracujících na částečný úvazek, často kvůli péči o děti a domácnost, zatímco muži častěji zůstávají na plných úvazcích. Příjmy žen v Německu začínají stagnovat od věku 30 let, což je průměrný věk, kdy mají první dítě. Od této věkové hranice také méně postupují v kariéře a dostávají méně peněz.
Estonsko – 16,9 %
V Estonsku se na vysokém pay gapu podílí podobné faktory jako v ostatních zemích, které čelí tomuto problému, ale i společenské postoje a předsudky. Hluboce zakořeněné genderové stereotypy a nevědomé předsudky často vedou k nerovným mzdovým jednáním a brání uznání přínosu žen na pracovišti. Tyto předsudky mohou také ovlivňovat rozhodnutí o přijetí do zaměstnání a možnosti kariérního postupu, což dále prohlubuje mzdové rozdíly.
Finsko – 16,8 %
Finsko, přestože je známé svou rovnostářskou politikou, má stále výrazný genderový rozdíl v odměňování. Kromě klasických příčin hraje roli i nízká transparentnost mezd – ačkoliv rovné odměňování je ve Finsku zákonem zakotveno, chybí povinnost zaměstnavatelů platy aktivně zveřejňovat. Navržená legislativa ke zvýšení transparentnosti byla navíc v roce 2022 zrušena.
Slovensko – 15,7 %
Slovensko si podle Eurostatu vede lépe než Česko, ale i u našich sousedů přetrvávají významné genderové rozdíly v odměňování. Ženy v průměru vydělávají méně než muži, a to zejména v sektorech, kde ženy převažují – například ve školství, kultuře a zdravotnictví. Naopak muži jsou častěji zastoupeni v profitabilních odvětvích, jako je IT nebo automobilový průmysl. Slovenky v manažerských pozicích jsou méně odměňované než jejich mužské protějšky, roli hraje i přerušení kariéry kvůli mateřským povinnostem.
Dánsko – 14,0 %
Dánské ženy mají stále daleko k dosažení stejného platu jako jejich mužští kolegové. Navzdory tomu, že Dánsko má zákon o rovném odměňování již od roku 1973, stále existují velké rozdíly a je obtížné přesně určit proč – přestože se jedná o zemi vyhlášenou rovností mezi ženami a muži. Podle studie Národního institutu pro sociální výzkum (SFI) nelze velkou část rozdílu vysvětlit faktory jako vzdělání, zkušenosti, kompetence nebo délka praxe. Dánky vydělávají v průměru o 12 procent méně než muži, především kvůli předsudkům a mužské kultuře na trhu práce, které mají kořeny ve staré průmyslové společnosti.
Řecko – 13,6 %
Vedoucí a dozorčí funkce v Řecku jsou převážně zastávány muži. V rámci každého odvětví jsou muži častěji povyšováni než ženy a v důsledku toho jsou také lépe placeni. Tento trend vrcholí na nejvyšších pozicích, kde ženy zastávají méně než čtyři procenta. Ženy se v mnohem větší míře než muži starají o neplacené úkoly, jako je práce v domácnosti a péče o děti nebo příbuzné. Pracující muži tráví v průměru devět hodin týdně neplacenou péčí a domácími pracemi, zatímco pracující ženy 26 hodin, což jsou téměř čtyři hodiny denně. Na trhu práce se to odráží v tom, že více než jedna třetina žen zkracuje svou placenou pracovní dobu na částečný úvazek, zatímco u mužů je to pouze jeden z deseti. Ženy mají tendenci častěji než muži opouštět trh práce.
Bulharsko – 13,5 %
Bulharsko se s genderovým rozdílem v odměňování ve výši 13,5 procenta nachází mírně nad průměrem EU. Příčiny této nerovnosti jsou hluboce zakořeněné ve struktuře trhu práce a společenských normách. Tradiční genderové role bulharským ženám přisuzují roli „žen v domácnosti“ bez možnosti kariéry nebo vlivu na rozhodování. Ženy jsou zodpovědné za vaření a domácí práce v až 73 procentech domácností, zatímco muži pouze ve 13 procentech.
Nizozemsko – 12,5 %
Nizozemsko se nachází nad průměrem EU, a to i přes pověst rovnostářské společnosti. Hlavním faktorem je vysoký podíl žen pracujících na částečný úvazek – téměř 60 procent, což je nejvíce v Evropě. Tento trend je podporován daňovým a sociálním systémem, který demotivuje od práce na plný úvazek, a tradičními genderovými rolemi, kde ženy často přebírají péči o domácnost a děti. Dále ženy častěji zastávají méně placené pozice a mají omezené zastoupení ve vedoucích funkcích, zejména v soukromém sektoru.
Kypr a Francie – 12,2 %
Kypr a Francie se nacházejí mírně nad průměrem EU v oblasti genderové nerovnosti v odměňování, přičemž obě země čelí podobným výzvám. Na Kypru je nedostatečné zastoupení žen na vedoucích pozicích i prakticky nulové uznání neplacené péče. Ostrov se také potýká s přetrvávajícími stereotypy ovlivňujícími kariérní volby žen. Francie i přes legislativní opatření stále vykazuje v soukromém sektoru rozdíl v odměňování až 22 procent. Velkou roli hraje i vysoký podíl žen na částečných úvazcích a nízké zastoupení ve vedení.
Litva – 11,5 %
Litva je pod průměrem EU díky několika pozitivním faktorům. Jedním z nich je vysoká míra účasti žen na trhu práce, která je srovnatelná s účastí mužů, což přispívá k rovnoměrnějšímu rozdělení příležitostí a příjmů mezi pohlavími. V některých odvětvích, jako je doprava a stavebnictví, ženy dosahují vyšších průměrných mezd než muži. Důležitou roli hraje také transparentní systém odměňování ve veřejném sektoru, kde jsou platy určovány podle jasných kritérií, což omezuje prostor pro diskriminaci.
Švédsko – 11,2 %
Švédsko se nachází pod průměrem EU, což je výsledkem dlouhodobých opatření zaměřených na podporu rovnosti pohlaví. Klíčovým faktorem je vysoká míra zaměstnanosti žen, která je téměř srovnatelná s mírou zaměstnanosti mužů. Švédsko nabízí rozsáhlé rodičovské dovolené a kvalitní systém péče o děti, což umožňuje ženám pokračovat v kariéře i po narození dětí. Navíc existují zákony vyžadující od firem s více než 25 zaměstnanci pravidelné audity mezd a akční plány pro rovnost, což přispívá k větší transparentnosti a spravedlivějšímu odměňování.
Španělsko – 9,2 %
Španělsko dosáhlo výrazného poklesu genderového rozdílu v odměňování, který se mezi lety 2002 a 2022 snížil z 29 procent na přibližně 17 procent. Tento pokles je výsledkem několika klíčových faktorů. Za prvé došlo k významnému nárůstu účasti žen na trhu práce, přičemž mnoho z nich přešlo na plný úvazek a do lépe placených odvětví a pozic. Za druhé Španělsko zavedlo přísnější legislativu v oblasti rovnosti pohlaví, včetně zákonů vyžadujících od zaměstnavatelů s více než 50 zaměstnanci vypracování plánů rovnosti a pravidelné zprávy o rozdílech v odměňování. Tato opatření zvýšila transparentnost a umožnila cílené zásahy proti nerovnostem.
Irsko a Portugalsko – 8,6 %
Irsko se řadí mezi země s menšími rozdíly v odměňování, což je výsledkem kombinace legislativních opatření, transparentnosti a kulturních změn. Zavedení zákona o informacích o genderovém rozdílu v odměňování v roce 2021 vyžaduje, aby zaměstnavatelé s více než 250 zaměstnanci od roku 2022 zveřejňovali zprávy o rozdílech v odměňování mezi muži a ženami; od roku 2025 se tato povinnost rozšíří na firmy s více než 50 zaměstnanci. Zákon také vyžaduje, aby zaměstnavatelé vysvětlili příčiny těchto rozdílů a navrhli opatření k jejich odstranění. Irsko rovněž podporuje rovnost pohlaví prostřednictvím iniciativ, které usilují o zvýšení zastoupení žen ve vedoucích pozicích. Roli hraje i vysoká úroveň vzdělání žen – více než 59 procent žen ve věku 25–34 let má vysokoškolský titul, což je více než u mužů ve stejné věkové skupině.
Podobná situace je i v Portugalsku, kde zásadní roli hraje zákon, který ukládá zaměstnavatelům s více než 50 zaměstnanci povinnost pravidelně reportovat údaje o mzdách podle pohlaví a zavádět transparentní a nediskriminační mzdové politiky. V případě zjištění neodůvodněných rozdílů jsou firmy povinny vypracovat plán nápravy, který musí být realizován do jednoho roku. Portugalsko také zavedlo kvóty pro zastoupení žen ve vedení veřejně obchodovaných společností, což vedlo k nárůstu jejich podílu ve správních radách na 35 procent v roce 2024. K nižšímu rozdílu v odměňování přispívá i vysoká míra zaměstnanosti žen a jejich převaha ve vzdělání – ženy tvoří většinu absolventů vysokých škol.
Polsko – 7,8 %
Relativně nízký rozdíl v odměňování v Polsku je způsoben především vysokou mírou zaměstnanosti žen a jejich silným zastoupením ve veřejném sektoru, kde jsou mzdy více regulované a transparentní. Ženy v Polsku také častěji pracují na plný úvazek a méně se zde uplatňuje forma částečných úvazků než v západoevropských zemích. K nižšímu pay gapu přispívá i fakt, že muži i ženy často pracují v podobně placených odvětvích. Je však důležité dodat, že nízký rozdíl v průměrné mzdě nemusí nutně znamenat rovnost – Polsko čelí výzvám například v zastoupení žen na vyšších pozicích.
Chorvatsko – 7,4 %
Jedním z klíčových faktorů přispívajících k menším rozdílům v Chorvatsku je nízký podíl částečných úvazků – pouze 4,4 procenta u žen, ve srovnání s unijním průměrem 27,9 procenta. Dále ženy v Chorvatsku dosahují vysoké úrovně vzdělání, což jim umožňuje přístup k lépe placeným pracovním pozicím. Genderový rozdíl v zaměstnanosti je navíc relativně nízký, což znamená, že ženy jsou více zapojeny do pracovního trhu.
Slovinsko – 5,4 %
Slovinsko dlouhodobě patří mezi země s nejnižším rozdílem v odměňování žen a mužů v celé Evropské unii. Tento výsledek není náhodný. Slovinsko má silnou tradici rovnosti pohlaví, zakořeněnou už v poválečném období. Klíčovou roli hraje vysoká míra zaměstnanosti žen, dostupná síť předškolní péče a rovnoměrnější rozdělení žen napříč sektory, včetně těch lépe placených. Významný vliv má také transparentní mzdová politika ve veřejném sektoru, kde rozdíly mezi pohlavími téměř neexistují.
Malta – 5,1 %
Malta má silný právní rámec podporující rovnost v odměňování, včetně ústavního ustanovení o rovnosti mezd a zákona o zaměstnanosti a pracovních vztazích z roku 2002, který zajišťuje rovné odměňování za práci stejné hodnoty. Navíc vládní opatření, jako je zavedení bezplatné péče o děti a programů pro návrat žen na trh práce, přispěla ke zvýšení účasti žen na pracovním trhu. Přestože celkový rozdíl v odměňování je nízký, v některých sektorech, jako jsou nemovitosti a finanční služby, přetrvávají výrazné rozdíly, což naznačuje potřebu dalšího úsilí v oblasti rovnosti odměňování.
Rumunsko – 3,8 %
Rumunsko má čtvrtý nejnižší rozdíl v odměňování žen a mužů v EU, což ale neznamená automaticky vyšší míru rovnosti. V Rumunsku jsou na trhu práce převážně ženy s vyšším vzděláním a příjmy, což snižuje celkový rozdíl. Dále hraje roli velmi nízký podíl žen na částečných úvazcích a menší sektorová segregace, kdy ženy častěji pracují i v lépe placených odvětvích.
Itálie – 2,2 %
Na italském trhu práce jsou převážně ženy s vyšším vzděláním a příjmy, což snižuje celkový rozdíl v odměňování. Navíc Itálie nedávno zavedla zákon o rovnosti odměňování, který vyžaduje, aby zaměstnavatelé s 50 a více zaměstnanci poskytovali zprávy o mzdových údajích, což podporuje větší transparentnost a může přispět ke snížení rozdílů v odměňování.
Belgie – 0,7 %
Belgie dosáhla v roce 2023 druhého nejnižšího rozdílu v odměňování žen a mužů v Evropské unii, kdy ženy vydělávaly v průměru o 0,7 procenta méně než muži. Tento úspěch je výsledkem kombinace několika faktorů. Belgie má dlouhou tradici kolektivního vyjednávání mezd, což přispívá k větší mzdové transparentnosti a rovnosti. Zákon o rovnosti odměňování z roku 2012 zavádí povinnost pro zaměstnavatele analyzovat a pravidelně reportovat rozdíly v odměňování mezi pohlavími, což podporuje jejich identifikaci a řešení. Navíc Belgie implementovala genderové rozpočtování, které zajišťuje, že veřejné politiky a rozpočty jsou posuzovány z hlediska jejich dopadu na rovnost pohlaví.
Lucembursko – -0,9 %
Lucembursko, které má jen 600 až 700 tisíc obyvatel, jedinou členskou zemí EU, která odstranila rozdíly v odměňování žen a mužů – ženy zde v průměru vydělávají více než muži. Klíčovou roli v tomto úspěchu hraje vysoká míra vzdělanosti žen, které tak častěji zastávají lépe placené pozice, například v kultuře a médiích, i když v některých oborech (např. nemovitosti, technologie) stále přetrvává nerovnost. Průlom nastal po roce 2016, kdy Lucembursko schválilo zákon o ekonomické rovnosti, jenž za nerovné odměňování ukládá pokuty až 25 tisíc eur. Dále funguje vládní program, který poskytuje právní pomoc a bojuje proti diskriminaci. Nutno ale dodat, že rozdíl se podařilo odstranit pouze u plně zaměstnaných osob – ženy pracující na částečný úvazek stále vydělávají zhruba o 13 procent méně než muži.
