Nezaměstnanost v únoru stoupla na 5,2 procenta. Analytici za růstem vidí sezonu i změnu podpory
- Nezaměstnanost v Česku v únoru vzrostla na 5,2 procenta, bez práce bylo asi 381 tisíc lidí.
- Nárůst souvisí hlavně se sezónním útlumem před začátkem jarních prací, zároveň přibylo i volných míst.
- Nejvyšší nezaměstnanost je v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, nejnižší tradičně v Praze a jejím okolí.
Nezaměstnanost v Česku v únoru meziměsíčně vzrostla o 0,1 procentního bodu na 5,2 procenta. Za zvýšením byl každoroční sezónní nárůst před příchodem jara, informoval v pondělí Úřad práce ČR. Zaměstnání si prostřednictvím pracovních úřadů hledalo 381 705 lidí, asi o 3160 více než v lednu. Volných míst přibylo zhruba o 3270 na 89 705.
Loni v únoru nezaměstnanost v Česku činila 4,4 procenta. Bez práce bylo tehdy 326 223 lidí a volných míst 88 062.
„Únor je typicky posledním měsícem před jarním nádechem českého trhu práce, který je provázán s nástupem sezónních prací. (…) Jarní měsíce obvykle vytvářejí více příležitostí, a to zejména pro mužskou část uchazečů o zaměstnání, díky stavebním a výkopovým pracím. I u celkového počtu volných pozic vidíme nárůst o čtyři procenta, příležitostí pro pracovní uplatnění tedy přibývá,“ uvedl ředitel Úřadu práce ČR Roman Chlopčík.
Mezi kraji byla v únoru nejvyšší nezaměstnanost v Ústeckém kraji, kde dosáhla 7,6 procenta, a v Moravskoslezském kraji, kde byla sedmiprocentní. Naopak nejnižší byla v Praze, a to 3,9 procenta. Mezi okresy byla nejvyšší nezaměstnanost na Mostecku a Karvinsku, kde dosáhla 10,4 a 10,3 procenta. Nejnižší podíl nezaměstnaných byl tradičně v okresech Praha-východ, Praha-západ a Rychnov nad Kněžnou, kde se držela míra nezaměstnanosti pod třemi procenty.
Chybí stavební a montážní dělníci či řidiči
Z celkového počtu 89 705 nabízených volných míst prostřednictvím úřadů práce jich bylo nejvíce v Praze, a to 23 057, následně ve Středočeském kraji, kde bylo v nabídce 13 555 míst. Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku v únoru 4,3 uchazeče. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s 20,6 uchazeče na pozici. Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadlo v okresech Praha-východ, Praha-západ na Mladoboleslavsku, a to zhruba jeden člověk na jedno volné místo.
Podle evidence úřadu práce mají zaměstnavatelé zájem zejména o stavební dělníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, kuchaře, montážní dělníky nebo uklízeče.
Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské dovolené, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let, kteří mohli ihned nastoupit do práce, bylo v Česku v únoru 359 709.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo ke konci února 111 872 lidí, což je 29,3 procenta všech uchazečů o zaměstnání. Je to podobný podíl jako v lednu či loni v únoru. Od letošního ledna může podpora činit až 38 537 korun. Na tuto maximální výši dosáhlo v prvních dvou měsících 5664 uchazečů o zaměstnání. V únoru úřad práce podle předběžných údajů vyplatil na podpoře a rekvalifikacích 1,7 miliardy korun, v lednu to bylo 1,3 miliardy korun.
Analytici: vliv sezony i změny podpory
Za únorovým zvýšením podílu nezaměstnaných stojí podle analytiků zejména sezonní důvody. Projevila se ale také změna pravidel pro podporu v nezaměstnanosti, která může prodlužovat dobu, po kterou jsou lidé v evidenci Úřadu práce.
„V únoru opět došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti. Je to stejně jako vloni a jde o vývoj, který je v souladu s každoročním trendem,“ uvedl generální ředitel společnosti Randstad ČR Martin Jánský.
„Do statistik se promítá dobíhání smluv na dobu určitou, které byly ukončeny koncem roku, a svou roli sehrávají i sezonní vlivy, protože v odvětvích jako stavebnictví, zemědělství, lesnictví nebo cestovní ruch dochází v zimních měsících k poklesu poptávky kvůli počasí,“ doplnil.
Podle analytiků ale sehrála roli i takzvaná flexinovela zákoníku práce, která platí od počátku letošního roku. „Od letošního ledna čerpají uchazeči o zaměstnání vyšší podporu v nezaměstnanosti. Vedlejším efektem flexinovely podle mě mohou být krátkodobě o něco větší výkyvy v měsíčních statistikách nezaměstnanosti,“ uvedl hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák.
„Flexinovela sice zvyšuje mobilitu trhu práce, lidé se nemusí tolik bát odejít ze zaměstnání a hledat si nové, ale zároveň se může prodloužit doba strávená v evidenci úřadu práce,“ řekla analytička Raiffeisenbank Tereza Krček.
Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že nezaměstnanost dosáhla nejvyšší hodnoty od ledna 2017. „S celkovou nezaměstnaností se zvyšuje také počet uchazečů pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti. Nyní jich je téměř 112 000 a za posledních 12 měsíců jich přibylo více než 25 000. S tím také stoupají nároky na státní rozpočet. Loni za první dva měsíce dosáhl objem prostředků na příspěvky v nezaměstnanosti 1,3 miliardy korun, letos již 1,7 miliardy korun,“ uvedl.
Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil ale nevnímá aktuální zvýšení nezaměstnanosti jako zásadní problém pro ekonomiku. „V období od roku 2018 byl pracovní trh extrémně přehřátý, a momentálně se tedy spíše vracíme do normálního stavu. Že by nezaměstnanost byla přímo problematická rozhodně říct nelze, jak ostatně vyplývá i z nadále lichotivého mezinárodního srovnání,“ uvedl Hradil.
V nezaměstnanosti přetrvávají v Česku významné regionální rozdíly, upozornil analytik Bidli Petr Špirit. „Tyto rozdíly souvisejí především s odlišnou strukturou ekonomiky a množstvím pracovních příležitostí v jednotlivých regionech,“ řekl.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek připomněl, že volné pozice jsou zejména v regionech, kde je už nyní pracovníků nedostatek a zpravidla je tam i dražší bydlení.
Na dlouhodobý nedostatek pracovníků, který pociťují firmy ve výrobě, logistice, stavebnictví, dopravě či některých technických profesích upozornil i řídící partner společnosti Orienta Tomáš Surka. „Zahraniční pracovníci proto dnes nejsou jen doplňkem, ale v řadě odvětví se stávají nezbytnou součástí fungování firem,“ uvedl. Podle něj ale administrativa s přijímáním zahraničních pracovníků představuje výraznou překážku pro plánování výroby.
