Pavel podepsal státní rozpočet na příští rok. Nedělalo se mu to lehce, uvedl

Zdroj: ČTK / Říhová Michaela

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Nedělalo se mu to lehce, dlouho podpis zvažoval, uvedl na instagramu. Prezidentovy výhrady k rozpočtu směřují k tomu, že část předpokládaných příjmů a výdajů není realistická, dodal ve videu na sociální síti.

„Za rozpočet zodpovídá vláda, která tím určuje vlastní směr politiky a její priority,“ uvedl Pavel. Dále uvedl, že jednal s premiérem Petrem Fialou i s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou, kteří slíbili, že shodek nebude vyšší a že nedojde k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti.

Hlava státu podotkla, že po zvážení všech pro a proti považuje podpis rozpočtu za lepší řešení pro občany i pro Česko. „Bylo by snadné udělat silné gesto, když je zřejmé, že mé veto Sněmovna přehlasuje. Považoval jsem ale za prospěšnější, aby nedostatky, na které jsem vládu upozorňoval, byly nějakým způsobem napraveny,“ uvedl Pavel.

Pavlovo rozhodnutí podepsat rozpočet je odpovědné a správné. Příští rok zajistí rekordní investice s cílem podpořit ekonomický růst, uvedl Petr Fiala. Stanjura uvedl, že je jeho odpovědností dodržet deficit rozpočtu na příští rok ve výši 241 miliard korun. Připomněl, že vláda dodržela i minulé schodky.

VIDEO: Jestli si někdo myslí, že z deficitu 400 miliard ze dne na den uděláme nulu, aniž bychom ohrozili růst, tak fakt neví o čem mluví, tvrdí Fiala ve FLOW

Video placeholder
FLOW: Jestli si někdo myslí, že z deficitu 400 miliard ze dne na den uděláme nulu, aniž bychom ohrozili růst, tak fakt neví o čem mluví, tvrdí Fiala • e15

Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun.

Prezidentovi ekonomičtí poradci měli vůči rozpočtu výhrady. Ekonom David Marek dokonce řekl, že doporučí hlavě státu jej nepodepsat. Výhrady vycházely z připomínek Národní rozpočtové rady (NRR), šlo například o údajně nadhodnocené příjmy z prodeje emisních povolenek. Prezident poté jednal Fialou a Stanjurou. Premiér následně řekl, že věří, že přesvědčili Pavla k podpisu rozpočtu.

Vláda za hlavní prioritu rozpočtu označila konsolidaci veřejných financí, posílení investic nebo odstranění následků nedávných povodní. Za další prioritu považuje i udržení sociálního smíru. Fiala dříve označil rozpočet za víc než rozumný kompromis, opozice ho naopak kritizovala. Stanjura ho v prvním čtení označil za realistický, přispěje podle něj k sociálnímu smíru. Příjmy rozpočtu má za realistické.

Pavel ve videu uznal, že vláda před třemi lety začala konsolidaci veřejných financí a že rozpočet na příští rok, přestože se jedná o rok volební, není rozhazovačný. „Do budoucna to ale stačit nebude a v reformách bude nutné pokračovat,“ uvedl prezident. Ocenil slibované významné investice a dodržení závazků na obranu země.

K pokračování rozpočtové konsolidace, o níž prezident mluvil, opakovaně vyzývala i NRR. Podle ní dříve schválená opatření postačí k naplnění zákona o rozpočtové odpovědnosti do roku 2026, v příštím volebním období ale bude nutné přistoupit k dalším reformám, které dále sníží strukturální schodek rozpočtu, tedy výsledek hospodaření očištěný o mimořádné vlivy a hospodářský cyklus.

Poslanci při hlasování o přesunech peněz uvnitř rozpočtu převedli asi tři miliardy korun. Původně navrhli přesuny v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Přidali například přes půl miliardy korun na platy zaměstnanců v justici nebo 700 milionů na vodohospodářskou infrastrukturu. Uvnitř rozpočtu vnitra dodali na platy v policii a hasičském sboru přes miliardu. Rozpočet počítá například s investiční dotací 60 milionů korun určené Správě Pražského hradu, která má sloužit k zajištění ochrany areálu Pražského hradu a Lumbeho vily, kde bydlí Pavel s manželkou Evou.

Podrobnosti připravujeme.