Riziko těžkého zásahu české ekonomiky vzrostlo, experti už teď vyhlížejí znásobení inflace
- Účet za Írán bude pro Česko mastnější, než se ještě před dvěma týdny jevilo ekonomům.
- Nic by na tom prakticky nezměnilo ani vycouvání USA z konfliktu s Teheránem.
- Banky si pro jistotu nechaly zpracovat i nejtemnější možný scénář.
Prognózy dopadů války s Íránem na české hospodářství dostávají zase o něco zlověstnější vyznění. S každým dalším týdnem blokády Hormuzské úžiny roste riziko, že se naplní negativnější uvažované scénáře. A dojít na ně může i za předpokladu, že Spojené státy na příkaz Donalda Trumpa z jejich konfliktu proti islámské republice v nejbližší době vycouvají.
Varuje před tím například ekonom Tomáš Dvořák z britské analytické společnosti Oxford Economics, který před více než dvěma týdny představil dva základní scénáře pro Česko.
Uskutečnění toho negativnějšího by vyhnalo tuzemskou inflaci v závěru roku nad pět procent a snížilo letošní růst těsně nad jedno procento. Jeho předpokladem je trvání intenzivního konfliktu s Íránem po celé příští tři měsíce a růst ceny ropy na 130 dolarů za barel z nynějších 110. Podle Dvořáka aktuální vývoj událostí takovou hrozbu nijak nezmenšil, ba naopak.
„Je velmi reálné, že Donald Trump operaci proti Íránu za dva nebo tři týdny zabalí, vyhlásí splnění cíle a nechá to být. Jenže pokud by pak nebylo možné úžinou proplouvat, tak se tím situace z hlediska ekonomických dopadů nijak nezmění. Hormuzem neproudí jen ropa nebo zemní plyn, ale i amoniak, klíčový pro výrobu hnojiv, nebo helium,“ upozorňuje Dvořák. Tomu se v evropské veřejné debatě podařilo zviditelnit mimo jiné tím, že právě na jeho postřehy odkazoval velký německý list Die Welt při vykreslování Česka jako nemocného muže Evropy roku 2023. Příliš konejšivá slova Dvořák nemá ani nyní.
„Mám trochu strach z toho, že íránský režim zatlačený do kouta má silnou motivaci k tomu, aby si vybudoval odstrašující sílu v regionu a ukázal, že má v ruce silné karty. Pokud Trumpa k odchodu z Íránu tlačí ekonomické parametry typu cen benzinu a stavu dluhopisového trhu, tak on přece musí brzy pochopit, že prostým vycouváním USA z konfliktu se nic nevyřeší,“ dodal ekonom.
Nejtemnější představitelný scénář
„Dokonce nyní náš tým vytvořil na přání klientů, zejména bank, i jeden extrémně černý scénář. Počítá s tím nejhorším, co si dovedeme představit. Zahrnuje šílené předpoklady typu nárůstu ceny ropy na 150 až 190 dolarů za barel. V tu chvíli by většina vyspělých ekonomik spadla alespoň na chvíli do recese. Takový vývoj událostí je ale málo pravděpodobný. Scénář je pojatý hlavně jako stres test pro rozvahy bank,“ upozorňuje Dvořák. Vyšší než několikaprocentní šanci jeho naplnění nedává.
Zatím stále ještě připisuje nejvyšší pravděpodobnost takzvanému střednímu zátěžovému scénáři pro Česko. Jeho předpokladem je konec války s Teheránem v tomto čtvrtletí a během let 2026 až 2027 postupný návrat cen ropy k hodnotám před začátkem války. I taková varianta by ale podle Oxford Economics znamenala zpomalení tempa růstu HDP pod dvě procenta, nárůst inflace na 3,9 procenta v závěru roku a navýšení úrokových sazeb ze strany České národní banky o 75 bazických bodů.
„Při přípravě scénářů jsme podcenili rozsah ničení energetické infrastruktury na Blízkém východě. Zároveň jsme nijak nekalkulovali s případnými opatřeními vlády. Pokud se rozhodne dopady konfliktu s Íránem mírnit, možná by to mohlo hospodářství pomoci, byť za cenu vyššího zadlužení a nárůstu výnosů dluhopisů,“ hodnotí zpětně Dvořák.
Inflace vzroste již brzy
Lednový výhled ministerstva financí původně předpokládal růst HDP o 2,4 procenta a inflaci 2,1 procenta. Česká národní banka v únoru odhadla růst na 2,9 procenta a inflaci na 1,6 procenta.
Potenciálně razantní zrychlení inflace je výzvou pro měnovou politiku ČNB. Ta od loňského května drží základní sazbu beze změny na úrovni 3,5 procenta, na čemž nic nezměnilo ani poslední zasedání bankovní rady v březnu. Do hry se sazby mohou vrátit v květnu, kdy se bude rada rozhodovat nad novou prognózou a zřejmě bude mít k dispozici i scénáře důsledků cenových výkyvů na komoditních trzích. Ještě během dubna obvykle zveřejňuje své pravidelné čtvrtletní makroekonomické predikce ministerstvo financí.
VIDEO: Trhy nám přestávají věřit, Česko je už rizikovější než Řecko, řekl v lednu Navrátil z České spořitelny v pořadu FLOW:
Své odhady budoucí kondice Česka ale už teď zveřejňuje řada dalších institucí, nejen těch státních. Vyšší inflaci očekává kromě Dvořáka například ekonom Radomír Jáč, který před dvěma týdny podle e15 odhadoval její nárůst na úroveň tří procent zkraje příštího roku. „Následně bychom ale čekali zklidnění cenového růstu a pokles meziroční inflace blíže ke dvěma procentům,“ dodal nedávno Jáč, který končí na pozici hlavního ekonoma Generali Investments CEE a podle Šárky Bouzkové z marketingového oddělení banky přechází do ČNB.
Ekonom ČSOB Jan Bureš odhadoval ve stejné době jako Jáč výši inflace kolem tří procent pro celý rok 2027. Aktuální údaj o české inflaci v březnu ukázal meziroční tempo zdražování 1,9 procenta, tedy číslo pod cílem České národní banky.
„Prodlužování válečného konfliktu, rostoucí škody na energetické infrastruktuře a ohrožení dodávek kritických vstupů pro klíčová odvětví ekonomiky nás ale vedou k navýšení prognózy inflace,“ varuje portfolio manažer Generali Investments CEE Martin Pohl, který Jáčovu agendu částečně přebírá. „První dopady prudkého růstu cen energií by měly dostat inflaci k úrovni 2,5 procenta již ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Vrchol mezi 3,5 až čtyřmi procenty očekáváme na začátku roku 2027.“
