Den co den ostřejší kontury. Inflace se zhmotní už na jaře, do příštího roku může dvakrát zrychlit
- Centrální banka řeší složité dilema: aktuální domácí data a nové vlivy ze zahraničí jdou tvrdě proti sobě.
- Odborníci varují před dalším citelným zdražováním, které se už brzy může promítnout do cen energií.
- Naděje na levnější úvěry a hypotéky padají a na stole je scénář spíše opačný.
Česká národní banka se zase jednou ocitla v nezáviděníhodné situaci. Domácí inflace, zohledňující relativní klid na globálních trzích z uplynulých měsíců, klesla hluboko pod dvouprocentní cíl centrálních bankéřů, březnový geopolitický šok spojený s íránským konfliktem ale vyhnal všechny myslitelné inflační benchmarky strmě vzhůru. Ačkoli by tak poslední dostupná tvrdá data o tempu zdražování v Česku radila ČNB jít se sazbami dolů, zahraničí tlačí sazby opačně. Podle expertů bude v Česku perspektivně skutečně dráže. Do začátku příštího roku by inflace mohla zrychlit téměř na dvojnásobek.
„Počátkem roku 2027 by mohla být přechodně atakována úroveň tří procent, následně bychom ale čekali zklidnění cenového růstu a pokles meziroční inflace blíže ke dvěma procentům,“ očekává hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Poslední údaj o české inflaci přitom ukázal meziroční tempo zdražování 1,6 procenta, tedy hluboko pod cílem České národní banky. Tuzemské inflační východisko se ale dramaticky mění a v celkových číslech se projeví již v příštích měsících. „Zřejmě již v letošním druhém čtvrtletí se inflace vrátí nad dvě procenta,“ dodává Jáč.
Drahá paliva
Nejviditelnějším efektem konfliktu na Blízkém východě jsou strmě zdražující pohonné hmoty, u nich ale nezůstane. „Zdvojnásobení tržních cen zemního plynu i výrazné zdražení termínovaných kontraktů pro příští rok se může poměrně brzy začít propisovat do ceníkových cen energií pro české domácnosti,“ varuje ekonom banky Creditas Petr Dufek. Ani to ale nemusí být poslední článek inflačního domina v tuzemsku. „Za tím může následovat další inflační impuls v podobě vyšších cen elektřiny,“ dodává s tím, že finální efekt na českou inflaci bude kopírovat délku a šíři konfliktu, který v Zálivu nicméně prozatím stále eskaluje.
Domácí inflace přitom stále není úplně uhašena, jelikož v některých odvětvích rostou ceny stále podstatně rychleji, než cíluje ČNB. „Hlavním problémem jsou ceny služeb, které rostou meziročně o 4,6 procenta a nedaří se je zkrotit,“ říká analytik Uniqa Václav Franče. Inflace ve službách je podle něho poháněna rychle rostoucími mzdami, což svědčí o domácích poptávkových tlacích. Nepříznivé inflační impulsy zvenčí tak mohou padnout na z hlediska zdražování alespoň v některých částech ekonomiky stále ještě „úrodnou“ půdu.
Kam se vydají sazby?
Potenciálně razantní zrychlení inflace je výzvou pro měnovou politiku ČNB. Ta od loňského května drží základní sazbu beze změny na úrovni 3,5 procenta, na čemž nic nezměnilo ani poslední čtvrteční březnové zasedání bankovní rady. Do hry se sazby mohou vrátit v květnu, kdy se bude rada rozhodovat nad novou prognózou a zřejmě bude mít k dispozici i scénáře důsledků cenových výkyvů na komoditních trzích.
Úvěry v ekonomice včetně firemních půjček a hypoték ale už mezitím mohou zdražovat, jelikož se přímo neodvíjejí od sazeb ČNB, ale od tržní ceny peněz. „Pětiletý swap, který se často poměřuje s hypotékami, za poslední měsíc zdražil o téměř 80 bazických bodů, desetiletý pak skoro o 70. Podobně silně se začíná prodražovat i financování státního dluhu,“ zdůrazňuje Dufek.
Ještě před pár měsíci přitom trh sázel na to, že sazby půjdou spíše dolů, nyní mohou být do konce roku o poznání výše. „Pokud se konflikt a následně i logistika v Perském zálivu neuklidní v nejbližších několika týdnech, považujeme za pravděpodobné, že si situace vyžádá ještě v letošním roce zvýšení základní úrokové sazby o půl až celý procentní bod,“ předpokládá ekonom Investiky Vít Hradil. Inflace v Česku dosáhla dvojího vrcholu na podzim roku 2022 a počátkem roku 2023, kdy meziročně dosáhla až osmnáctiprocentního tempa.
