Trump odmítá jednání a ropa divoce roste. Jak konflikt v Hormuzu ničí akcie i vládní dluhopisy

Na světových finančních trzích roste nervozita a k výprodeji dluhopisů se nyní přidávají také akcie. Válka na Blízkém východě totiž dále zdražuje ropu i plyn a posiluje obavy, že centrální banky budou muset proti hrozící inflaci zasáhnout zvýšením úrokových sazeb – a tedy ochlazením hospodářského růstu.

Spojené státy v úterý udeřily na celou řadu íránských cílů včetně protivzdušné obrany, komunikačních systémů, námořnictva a zařízení pro pokládání námořních min. Americká armáda v tiskové zprávě uvedla, že se jedná o odvetu za nedávné útoky Teheránu na nákladní lodě v Hormuzském průlivu a její vlastní základny v okolních zemích, kde je nasazeno přes 50 tisíc amerických vojáků.

Američané navíc podle nejmenovaného zdroje citovaného zpravodajským webem Axios zaútočili na dva íránské tankery podle principu „tanker za tanker“, který údajně schválil sám prezident Donald Trump. Teherán naopak podle tamní polooficiální tiskové agentury Tasním vyslal rakety proti americkým cílům v Jordánsku a Bahrajnu. Další střely zlikvidovala protivzdušná obrana Kuvajtu.

Trump, který válku před půl rokem spolu s Izraelem rozpoutal, navíc v úterý večer oznámil, že o mírové řešení vlastně ani nestojí. Teherán chce vojenskými útoky a novými hospodářskými sankcemi donutit ke kapitulaci a v příspěvku na své síti Truth Social opět vyzval Íránce ke svržení tamního režimu.

„Nesnažím se dotlačit Írán k jednacímu stolu,“ napsal prezident. „Současná pozice mi vyhovuje mnohem víc – nad Hormuzským průlivem máme téměř úplnou kontrolu a jejich ekonomika se zcela hroutí. Jen oddalují nevyhnutelné.“

Investoři to zjevně vidí jinak. Eskalace bojů a íránské útoky na tankery v úžině, kterou před válkou procházela asi pětina světového obchodu s energetickými surovinami, vyhnaly futures kontrakty na ropu typu Brent na 95 dolarů za barel. Jen za poslední týden jejich cena stoupla téměř o deset procent a od začátku roku vylétla o více než polovinu. Zemní plyn v Evropě od začátku války zdražil na více než dvojnásobek a platíme za něj nyní nejvíce od roku 2023.

Náladu na trzích zatím nezvedly ani Trumpovy plány na oživení ropného průmyslu ve Venezuele, kterou teď Spojené státy nepřímo ovládají a jež má nejvyšší potvrzené zásoby této suroviny na světě. Americký ministr energetiky Chris Wright v úterý po příletu do hlavního města Caracasu novinářům řekl, že v nejbližší době budou oznámeny dohody, které by mohly během následujících několika let více než zdvojnásobit venezuelskou produkci ropy.

Zdražující energie tlačí na růst cen také u dalšího zboží a služeb. Na finančních trzích proto přibývají sázky na zpřísňování měnové politiky, přičemž centrální banky ve Spojených státech, eurozóně a Austrálii by mohly sazby zvýšit již v následujících týdnech. Hrozící další zdražení půjček pro vlády, podnikatele i spotřebitele by mohlo zpomalit hospodářský růst a snížit firemní zisky.

Právě to snižuje atraktivitu investic do akcií. Hlavní americký index S&P 500 v úterý ztratil 0,7 procenta a ve středu následoval propad o 1,9 procenta v Asii a mírnější pokles o 0,2 procenta v Evropě. Rostoucí inflační rizika jsou také špatnou zprávou pro držitele relativně bezpečných vládních dluhopisů, jejichž výnosy – tedy úrokové náklady pro další zadlužování – se v celosvětovém průměru již nějakou dobu pohybují na nejvyšších úrovních od roku 2008.

„Vyšší globální výnosy nesvědčí hospodářskému růstu ani firemním ziskům,“ uvedl podle agentury Bloomberg Tim Waterer, hlavní tržní analytik australské makléřské společnosti KCM Trade. „Proto si lze jen těžko představit scénář, v němž by riziková aktiva mohla bez problémů růst souběžně s prudce stoupajícími výnosy dluhopisů.“