Rozpočtové eldorádo na dluh. Vláda nabere další tisíce zaměstnanců a plošně zvýší platy
- Objem prostředků na platy státních zaměstnanců meziročně stoupne o desítky miliard korun.
- S výjimkou pedagogů a akademiků si mají od ledna polepšit všichni pracovníci státní a veřejné sféry.
- Odborníci kritizují vládu, že nechystá úspory ve výdajích ani reformy na straně příjmů.
Do obřího schodku státního rozpočtu na příští rok se výrazně propisuje chystaný nábor tisícovek nových zaměstnanců, a především lednové plošné zvýšení platů ve státní a veřejné sféře. Stoupnout mají až o devět procent.
Opatření dopadne také na krajské a obecní samosprávy. S růstem platů už souhlasila vláda. Ta ještě může do konce září ministerstvem financí navržený rozpočet upravit. Zásadní změny se však neočekávají.
Druhý nejvyšší deficit v historii Česka má dosáhnout 389 miliard korun. To je o 79 miliard více než letos. Polepší si hlavně ministerstva průmyslu, obrany a dopravy. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) si od finančního plánu na rok 2027 slibuje oživení ekonomiky.
Podle opozice je tak velký rozdíl mezi výdaji a příjmy státu v době téměř dvouprocentního hospodářského růstu nezodpovědný. Analytici varují, že schodek zdraží firmám úvěry a lidem hypotéky.
Na platy půjde o 36 miliard více
Návrh rozpočtu s předpokládanými výdaji ve výši zhruba 2,6 bilionu korun a příjmy ve výši 2,2 bilionu korun počítá s růstem celkového objemu prostředků na platy o 36 miliard. Částka zahrnuje zvýšení tarifů státních a veřejných zaměstnanců o pět až devět procent a také nábor posil.
Rezorty obrany a vnitra mají podle předlohy získat po 1500 nových vojáků a policistů. Necelých 300 míst je pak připraveno pro další školní psychology kvůli nutnosti řešit zhoršující se duševní stav mládeže, uvádí se v předloze rezortu financí.
Zatímco posilování armády nebo psychické péče ve školách nikdo nezpochybňuje, kritiku vyvolává plošné zvýšení platů. A především to, že kabinet nechystá žádné úspory ve státní správě a ani reformy na příjmové straně rozpočtu.
„Vláda nehledá úsporná nebo jiná opatření v tom rozsahu, v jakém by je hledat mohla. Znamená to, že vše řeší navyšováním schodku a růstem výdajů v podstatě ve všech oblastech,“ shrnul Aleš Bělohradský z Centra veřejných financí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Ekonom je přesvědčen, že aktuální vývoj tuzemské ekonomiky či míra nezaměstnanosti by opravňovaly vládu ke schodku maximálně kolem 200 miliard korun. „To, že je deficit dvakrát vyšší, je politická preference a směřování této vlády, nikoliv ekonomická nevyhnutelnost,“ upozornil.
Členka sněmovního rozpočtového výboru za ANO Jana Murová míní, že v platové sféře prostor pro škrty není. „Deficit platů je při srovnání s nárůstem cen už v minulosti velmi velký a dosud nebyl vyrovnán, tam se aktuálně nedá žádným způsobem ušetřit,“ řekla.
Možné řešení nicméně nabízí další člen výboru z SPD Jan Hrnčíř. Ten by nepřidával plošně všem, ale především nepedagogickým pracovníkům a nelékařskému personálu v nemocnicích. „U těchto skupin jsou platy podfinancované dlouhodobě,“ připomněl.
Opatření zatíží také samosprávy
S výjimkou pedagogů a akademiků čeká lednová platová revoluce statisíce úředníků, sociálních pracovníků, zaměstnanců v kultuře, školníků, kuchařek nebo uklízeček. Žádný tarif už nemá být nižší než minimální mzda či zaručený plat. Navíc se budou všechny příjmy pravidelně valorizovat spolu s nejnižším výdělkem.
Ve státních a veřejných službách pracuje přibližně 860 tisíc lidí, změna se podle dosavadních odhadů dotkne 470 tisíc z nich. Nižší plat, než činí aktuální minimální mzda, měla podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) jedna třetina všech veřejných zaměstnanců. „Pokud bychom nezasáhli, týkalo by se to v příštím roce více než jedné poloviny těchto pracovníků,“ zdůraznil.
Podle dřívějších informací by přes polovinu nákladů měly hradit samosprávy. Juchelkův předchůdce Marian Jurečka (KDU-ČSL) vyčíslil, že opatření vyjde kraje a obce na 38 miliard korun.
