Nejnovější várka informací, postřehů a zajímavostí ze světě investic.
V tomto vydání Investičního newsletteru E15 se dočtete:
- Na evropské investory cílí nový burzovně obchodovaný fond skrývající se za zkratkou NATO,
- trh nezaměnitelných tokenů, které jsou známé spíše pod zkratkou NFT, skomírá,
- investoři do amerických akcií by se měli připravit na slabší zhodnocení v příštích letech,
- podle investičního stratéga společnosti Conseq Michala Stupavského je korekce na akciových trzích velmi pravděpodobná,
- plus další zajímavosti.
Jaroslav Krejčí (twitter: @JKrejci_)
Co zaujalo 📻
Ruská invaze na Ukrajinu otevřela, až na pár výjimek, oči i největším zastáncům appeasementu vůči Vladimiru Putinovi a ukázala na potřebu navýšení výdajů na obranyschopnost Česka a jeho spojenců v rámci Severoatlantické aliance. Na tomto trendu se chce svézt i nový fond, s jehož podílovými listy se začalo v předchozích dnech obchodovat na burzách v Londýně a ve Frankfurtu.
Burzovně obchodovaný fond The Future of Defence UCITS ETF založený londýnskou finanční společností HANetf se zaměřuje na akcie podniků, které těží ze zakázek od zemí NATO, případně jejich spojenců.
| K odběru investičního newsletteru, který do e-mailových schránek chodí každé pondělí dopoledne, se můžete přihlásit zde. Nejnovější vydání newsletteru najdete vždy zde. |
V portfoliu fondu používajícího burzovní označení NATO jsou nejen výrobci nejmodernějších zbraní či armádního vybavení, ale například i technologické firmy, které vyvíjejí nástroje pro kybernetickou bezpečnost. Právě kybernetické aktivity jsou nedílnou součástí moderních vojenských konfliktů, jak ostatně ukazuje i válka na Ukrajině.
„Po letech zanedbávání této oblasti konečně evropští členové NATO začínají brát svůj díl výdajů na obranu vážně. Například Polsko plánuje vynakládat na obranu čtyři procenta svého HDP a vybudovat tak největší armádu v Evropě,“ okomentoval důvody pro vznik fondu Hector McNeil, zakladatel a generální ředitel společnosti HANetf.
Předchozí vydání newsletteru: |
„Fond nabízí možnost investovat do společností, které budou těžit z růstu výdajů členských zemí NATO a také jejich spojenců, a to jak do armádních technologií, tak do kybernetické bezpečnosti,“ dodal s tím, že v současnosti již podobné fondy existují, ale jsou primárně zaměřené na výrobní firmy a také necílí jen na podniky dodávající zemím NATO.
Mezi deseti největšími pozicemi v portfoliu fondu lze aktuálně nalézt kupříkladu americkou polovodičovou společnost Broadcom, francouzské a britské strojírenské skupiny Thales a BAE Systems, německou zbrojovku Rheinmetall či izraelského výrobce elektronických obranných systémů a pokročilých zbraní Elbit Systems. Nechybějí ani americké technologické firmy Cisco či Palo Alto Networks.
DESET NEJVĚTŠÍCH POZIC FONDU THE FUTURE OF DEFENCE UCITS ETF
Zdroj: hanetf.com
• Více informací naleznete v článku Burzovní sázka na zbrojení. Na evropské investory cílí ETF fond s označením NATO (E15)
Co se děje na trzích 📈
Zatímco bitcoinu a dalším kryptoměnám se v posledních měsících celkem daří, trend nezaměnitelných tokenů (NFT) skomírá. Úpadek se nevyhnul ani donedávna mimořádně populární kolekci znuděných opičáků (Bored Ape Yacht Club), do níž investovali například zpěvák Justin Bieber nebo v Česku youtuber Petr Mára. Zatímco Mára včas prodal a na transakci vydělal, Bieber NFT dál se ztrátou drží. Ze své vstupní investice odepisuje průběžně již 95 procent.
Propad kurzu NFT obrázků z kolekce Bored Ape Yacht Club navíc poslední měsíc ještě zrychlil. Zatímco začátkem června dosahovala minimální prodejní cena těchto nezaměnitelných tokenů necelých 90 tisíc dolarů, v pátek se pohybovala pod 60 tisíci dolary.
Kanadský zpěvák si přitom digitální stvrzenku o vlastnictví obrázku znuděné opice (NFT formálně nic jiného nepředstavují) pořídil za 1,3 milionu dolarů. Skutečná mizérie jeho investice by se však ukázala až v případě, že by se Bieber rozhodl svoje NFT prodat – lze předpokládat, že by se mu je povedlo udat díky jeho věhlasu o něco dráže.
• Více se dočtete v článku Jana Vávry Petr Mára prodal, Justin Bieber drží. Dříve populární opičí NFT prudce ztrácejí na hodnotě (E15)
Primární veřejná nabídka akcií rumunské energetické společnosti Hidroelectrica, o které jsem psal v předminulém newsletteru, dopadla úspěšně. Všechny nabízené cenné papíry firmy se prodaly po 104 lei za kus, tedy zhruba uprostřed upisovacího pásma, které bylo stanoveno v rozmezí 94 až 112 lei.
Prodávajícím téměř pětinového podílu byl fond Fondul Proprietatea, který spravuje americká investiční společnost Franklin Templeton. Fond před lety založil v rámci restitucí zestátněného majetku rumunský stát a stále v něm vlastní bezmála šestiprocentní podíl.
Mezi bankami a brokerskými firmami, které prodej akcií na bukurešťské burze zajišťovaly, byla vedle Citigroup či Morgan Stanley i česká skupina Wood & Company. IPO ocenilo výrobce elektrické energie z vodních elektráren na 9,4 miliardy eur (v přepočtu zhruba 224 miliard korun). Zbývajících 80 procent akcií nadále vlastní rumunský stát.
Pro institucionální i retailové investory byla lákadlem mimo jiné atraktivní dividendová politika – podle prospektu hodlá firma vyplácet akcionářům každý rok minimálně 90 procent čistého zisku.
Podobně jako například při prodeji akcií Moneta Money Bank na pražské burze v roce 2016 se ukazuje, že při dobré práci s domácími a zahraničními investory se i na menším akciovém trhu může úspěšně realizovat velké IPO.
• Hidroelectrica IPO brought new investors to Bucharest Exchange; will they stay? (Romania Insider)
---
Zhodnocení amerických akcií, měřeno indexem S&P 500, bylo v posledních třech dekádách z historického pohledu mimořádné a investoři by se měli připravit na budoucí chudší výnosy. V nejnovější studii k takovému závěru dospěl jeden z ekonomů americké centrální banky. Jako důvod uvádí očekávaný pomalejší růst zisků podniků v USA.
Během let 1989 až 2019 dosáhla průměrná roční návratnost indexu S&P 500 (očištěná o inflaci) impozantních 5,5 procenta bez započtení dividend. Ve stejném období dosahovalo průměrné tempo růstu americké ekonomiky 2,5 procenta. Co je důvodem takového rozdílu? A je takový vývoj udržitelný? Odpověď ekonoma Fedu Michaela Smolyanskyho na druhý z dotazů je jednoznačné „ne“.
„Mé hlavní zjištění je, že období třiceti let před příchodem pandemie bylo výjimečné. Během této éry došlo ke značnému poklesu úrokových sazeb i korporátních daní. To se automaticky významně projevilo na růstu firemních zisků,“ píše ekonom ve své studii.
• Podrobněji v článku Pochmurný výhled pro Wall Street. Výjimečné dekády se nebudou opakovat (E15)
Postřeh investora 💡
„Domníváme se, že výrazná akciová korekce je v průběhu následujících měsíců poměrně hodně pravděpodobná,“ píše ve svém komentáři stratég investiční společnosti Conseq Michal Stupavský. Jako jeden z důvodů uvádí možnost, že světovou ekonomiku zasáhne recese. „Pokud by se tento ekonomický scénář skutečně realizoval, pro akcie by to samozřejmě byla výrazně negativní zpráva, neboť korporátní ziskovost by měla silnou tendenci prudce klesat, což by se téměř s jistotou odrazilo v poklesu cen akcií,“ dodal.
ALOKACE PORTFOLIÍ FONDŮ VE SPRÁVĚ SPOLEČNOSTI CONSEQ V POROVNÁNÍ S HLAVNÍMI AKCIOVÝMI INDEXY (K ZAČÁTKU ČERVENCE)
Dále z komentáře Michala Stupavského:
„V rámci naší globální akciové alokace zůstáváme vůči srovnávacím indexům neboli benchmarkům výrazně podvážení v amerických akciích, které stále považujeme za extrémně předražené. Mírné podvážení udržujeme také u akcií v západní Evropě.
U japonských akcií pak máme nyní přibližně neutrální váhu. Na druhou stranu stále hodně sázíme na rozvíjející se trhy (emerging markets), které máme naopak vůči srovnávacím indexům nadvážené. Tyto regionální trhy totiž považujeme vzhledem k aktuálním makroekonomickým a korporátním fundamentům, a momentálnímu výhledu na ně, jako podstatně atraktivněji oceněné.
Z celkového globálního pohledu pak i nadále silně preferujeme hodnotové akcie (value) oproti akciím růstovým (growth), a akcie komoditních producentů.“
Doporučená četba 📰
• Ani více než rok po napadení Ukrajiny nevyřešila rakouská bankovní skupina Raiffeisen Bank International svou budoucnost na ruském trhu. Podle zjištění agentury Reuters její vedení sází na to, že situaci vyřeší případný konec války. Rusko tvoří významnou část zisků banky, a tak není divu, že se kvůli nejistotě akcie RBI obchodují o zhruba 50 procent níž než před začátkem invaze.
• Americká společnost MP Materials sídlící v Las Vegas by chtěla v Kalifornii zahájit těžbu kovů vzácných zemin (skandium, yttrium a lanthanoidy). Ty jsou velmi důležité například při výrobě nejmodernějších technologií, včetně zařízení určených pro vojenské účely. Zatím této oblasti dominuje Čína, což je z pohledu Spojených států potenciálně velké riziko. Tématu se v detailní analýze věnuje magazín Nikkei Asia.
O stejném tématu píše i list Wall Street Journal...
• „Současné nastavení úrokových sazeb na sedm procent je dostatečně restriktivní na to, aby inflaci dostalo k cíli. To však zároveň znamená držet úrokové sazby na této úrovni po delší dobu. Sázky trhu na snížení 2T repo sazby již ve třetím čtvrtletí jsou tak pravděpodobně předčasné,“ píší ve svém komentáři Inflace je na ústupu, ale ještě není poražena člen bankovní rady ČNB Jan Kubíček a jeho poradce Pavel Morda. Tématu měnové politiky centrální banky jsem se věnoval také v předminulém vydání Investičního newsletteru…
