V tomto vydání Investičního newsletteru E15 se dočtete: na co si dát pozor v prospektech emitentů takzvaných prašivých dluhopisů, že prodej nových akcií Pilulky je v plném proudu, že si Czechoslovak Group jde pro peníze i za drobnými investory a jak si „šerif“ Gary Gensler vyšlápl na velké kryptoburzy Binance a Coinbase plus další zajímavosti z trhů a světa investic.
Co zaujalo 📻
Tématu takzvaných prašivých dluhopisů, které na tuzemském finančním trhu nabízí hlavně retailovým investorům čím dál více firem, věnují české zpravodajské servery (ať už E15, Seznam Zprávy, HN, či Deník N) poměrně hodně prostoru. Důvodem jsou mimo jiné minulé i současné kauzy, ve kterých přišla o peníze řada tuzemských investorů. Týkaly se nejen nesplacených dluhopisů či směnek větších společností a skupin, jako je Zoot, EMTC, Arca Capital, C2H či v poslední době Premiot nebo Fair Credit, ale i některých menších zkrachovalých projektů.
| K odběru investičního newsletteru, který do e-mailových schránek chodí každé pondělí dopoledne, se můžete přihlásit zde. Nejnovější vydání newsletteru najdete vždy zde. |
Na toto téma jsem před třemi měsíci napsal článek nazvaný Bacha na varovné signály v prospektech prašivých dluhopisů, který měl u čtenářů velkou odezvu. V textu jsem tehdy mimo jiné uvedl, že „… investor nutně nemusí podrobně zkoumat čísla o hospodaření, aby se vyvaroval (po)chybné investice a následné ztráty peněz. Někdy se stačí podívat do nefinanční části prospektu. Ten musí vypracovat každý emitent, který chce své cenné papíry veřejně nabízet (s výjimkou malých emisí).“
Za varovné signály, při kterých by měli investoři uvažující o nákupu firemního dluhopisu zbystřit, lze považovat neurčitost podnikatelského záměru, nedostatečné zkušenosti lidí stojících za emitentem či skupinou firem kolem něj, případně košatou organizační strukturu s řadou dceřiných společností připomínající konglomeráty typu Berkshire Hathaway Warrena Buffetta.
V textu jsem také uvedl, že nejlepší je se firemním dluhopisům vyhnout. Primárně mám na mysli ty, které nenabízejí licencovaní obchodníci s cennými papíry. Existují případy, kdy se i poměrně známí emitenti snaží zajistit distribuci/prodej svých dluhopisů právě prostřednictvím licencovaných brokerů, ti si však s ohledem na svou reputaci, která by mohla v případě nesplacení závazků značně utrpět, dávají velký pozor, s kým v tomto směru spolupracují.
Před necelými dvěma týdny jsem se k tématu vrátil v článku Investoři do dluhopisů by si měli dát pozor na nekonkrétní informace a absenci záruk. V něm jsem se dotkl rovněž oblasti „prázdných schránek“:
Už na začátku května Premiot Group zmínila v dopise vlastníkům dluhopisů „složité křížové závazkové vztahy“ mezi firmami ve skupině. To je jev mezi emitenty firemních dluhopisů v Česku poměrně rozšířený – peníze investorů často používají bez jakýchkoli omezení či brzd v rámci různých firem ve skupině a na co zrovna uznají za vhodné.
V takovýchto případech podnikatelská uskupení obvykle založí dceřinou firmu, jejímž jediným účelem je získat kapitál jednou či více emisemi dluhopisů. Dá se říci, že z hlediska podnikatelských aktivit se jedná o „prázdné schránky“.
Peníze pak ve formě půjček putují do jiných firem ve skupině, ať už přímo, či s přestupní stanicí v mateřské společnosti. Někdy podnikatelé takových firem jen za účelem nabrání kapitálu od investorů zakládají více. Vlastníci dluhopisů pak mohou jen doufat, že jim dceřiná firma, od které dluhopisy koupili, vrátí v době splatnosti peníze zpět. Z hlediska schopnosti splácet je taková „prázdná schránka“ zcela závislá na osudu hospodaření ostatních firem ve skupině.
Předchozí vydání newsletterů: |
Varování auditora v prospektu dluhopisů realitní firmy 🔍
V současnosti prakticky není týdne, aby Česká národní banka, která dohlíží na tuzemský kapitálový trh, neschválila nový dluhopisový prospekt. Kvalita emitentů se liší. V některých případech jde o renomované firmy, jejichž dluhopisy určitě stojí za zvážení. Jindy se jedná o méně prověřené projekty či firmy zcela bez historie, někdy by se dokonce dalo říci i nedůvěryhodné – takovým je vhodné se vyhnout.
Nejsem si jistý, jak často zejména individuální retailoví investoři pročítají prospekty emitentů, kteří je například prostřednictvím finančních poradců či call center oslovují. Asi by měli, zvláště pokud zvažují nákup dluhopisů za vyšší částku. Mít všechny dostupné informace znamená snížit riziko, že v budoucnu nedostanou investované peníze nazpět.
Třeba nedávno mě ve schváleném základním prospektu realitní firmy YD Real Estate Finance, a. s., v povinné sekci popisující rizikové faktory zaujal bod nazvaný Rizikový faktor významné nejistoty týkající se nepřetržitého trvání podniku. Ten odkazuje na zprávu auditora k řádné účetní závěrce za rok 2022. Auditor v něm mimo jiné píše, že „existuje nikoliv nevýznamné riziko úpadku Emitenta“.
Předpokládám, že nemalou část investorů by takové konstatování od nákupu dluhopisů nejspíše odradilo. 
Zdroj: Registr prospektů ČNB
Výrok auditora v tomto případě neznamená, že by firma, jejímž předmětem podnikání je primárně poskytování půjček na realitní projekty jiným firmám ve skupině, stála před brzkým krachem (to by auditor upozornil na takzvanou „materiální nejistotu“). Podle expertů, které jsem v této souvislosti oslovil, se však i tak jedná o takzvaný „red flag“, tedy varovný signál. Ze strany auditora jde o zásadní informaci – potenciálním investorům vzkazuje, aby si danou sekci prospektu důkladně přečetli a investici zvážili.
Co si z toho vzít jako investor
Na českém trhu působí řada nemovitostních fondů, které na rozdíl od typických emitentů dluhopisů podléhají přísnému dohledu České národní banky či za nimi stojí renomované finanční instituce. Navíc zatímco v případě dluhopisů jsou jediným výnosem vyplácené úroky, u fondů mohou investoři vydělávat jak na výnosech z nájmů, tak těžit ze zhodnocení majetku v jejich vlastnictví.
Rozdíl je také v tom, že zatímco realitní fondy kancelářské budovy, nákupní centra či logistické areály skutečně vlastní, v případě různých dluhopisových „prázdných schránek“ jsou často jediným majetkem jen pohledávky vůči jiným, obvykle spřízněným firmám. Návratnost investice tak následně závisí na úspěšné realizaci developerských projektů či schopnosti refinancovat v budoucnu dluhy novými půjčkami.
Z tohoto pohledu jsou obecně nemovitostní fondy bezpečnější investicí, i když i jejich hospodaření může být ztrátové, ať už kvůli nepříznivému vývoji na trhu, či špatné práci portfolio manažera. Automaticky to neznamená, že realitní fond je vždy vhodnější volbou do portfolia, odpovědní investoři by ale měli vždy porovnávat více alternativ z hlediska jejich očekávaných přínosů i rizik a obstarat si k nim pokud možno co nejvíce spolehlivých informací.
Co se děje na trzích 📈
Provozovatel kamenných i online lékáren Pilulka.cz v závěru minulého týdne zahájil na trhu Start pražské burzy druhé kolo sekundárního úpisu nových akcií. V prvním kole mohli cenné papíry poptávat přednostně stávající akcionáři, druhá část nabídky je nyní otevřená i ostatním investorům. Analytici jsou ohledně doporučení k nákupu akcií opatrní.
„Tržby dosáhly za rok 2022 necelých 2,5 miliardy korun, čímž zaostaly za plány. Zklamáním byl výkon nejen hlavního českého, ale i rozvíjejícího se rumunského trhu. Expanze na rakouský a maďarský trh si vyžádala nemalé investice, stáhla dolů marže a oddálila dosažení profitability. Proto opět snižujeme cílovou cenu akcií Pilulka z 597 na 393 korun,“ napsal například analytik Patrie Ján Hladký ve své analýze.
V podobném duchu se vyjádřil i analytik Fio banky Jan Tománek: „Akcie Pilulky ani na spodní hraně upisovacího rozmezí nevnímám jako atraktivní investici. V rámci přesvědčení zakladatelů, že největší hodnotu akcionářům přinese zaměření na rychlý růst tržeb, společnost uplatnila velmi agresivní strategii bez ohledu na makroekonomické podmínky.“
V rámci obou kol Pilulka nabízí až 500 tisíc nově vydaných akcií. Před sekundárním úpisem bylo mezi akcionáři 2,52 milionu akcií vydaných při IPO na podzim 2020. Prodej nových cenných papírů by měl nyní firmě vynést v závislosti na upisovací ceně mezi 200 a 250 miliony korun, pokud se je podaří prodat všechny.
Zatímco v prvním kole sekundární nabídky se nabízely akcie přednostně po 450 korunách za kus, na trhu Start bylo stanoveno pásmo 450 až 550 korun. Vzhledem k tomu, že poslední kurz na burze byl 450 korun, nedá se očekávat, že by investoři poptávali za vyšší cenu.
Získané peníze chce management společnosti použít na další rozvoj jejího podnikání, konkrétně ke zintenzivnění aktivit na zahraničních trzích – především v Rakousku a v Maďarsku –, pokračování rozvoje vlastních IT řešení v oblasti e-health, posílení pracovního kapitálu a také na případné akvizice na českém trhu a v zahraničí.
Důvodem navýšení kapitálu může být kromě oficiálních důvodů i stávající finanční situace firmy a s tím související snaha o navýšení objemu hotovosti na účtech. Společnosti Pilulka v posledních dvou letech ubyla na účtech hotovost zejména kvůli expanzi do zahraničí. Čistý peněžní tok loni činil minus 110 milionů korun, v předchozím roce z účtů firmy odteklo 60 milionů.
„Podle našich odhadů potřebuje firma získat kapitál zhruba alespoň 100 milionů korun, aby mohla pokračovat v provozu a rozvoji jádrového byznysu v ČR a SR s částečnou zahraniční expanzí,“ napsali v této souvislosti ve svém komentáři analytici České spořitelny.
Zda se firmě Pilulka nakonec podaří takovou sumu získat, bude hodně záležet na výsledku druhého kola, které skončí ve čtvrtek 22. června. V prvním kole uzavřeném 6. června bylo upsáno 110 268 akcií za celkem 49,62 milionu korun, uvedla firma v pondělí. Možnost přednostního úpisu v prvním kole využilo podle tiskové zprávy 45 stávajících akcionářů.
• Více v článku Pilulka zahájila druhé kolo prodeje nových akcií. Analytici brokerských domů jsou opatrní…
Předseda americké federální Komise pro cenné papíry Gary Gensler v minulosti opakovaně přirovnal dění na trhu s kryptoměnami z hlediska ochrany investorů k Divokému západu. Minulý týden pak učinil rovnou dva důležité kroky k tomu, aby dal věci do souladu s paragrafy. Při vynucování pravidel vůči velkým kryptoburzám se „šerif“ Gensler a jeho kolegové opírají o zákony z první poloviny minulého století.
Komise pro cenné papíry viní v žalobách společnosti Binance a Coinbase z porušování federálních zákonů. Mimo jiné z toho, že podnikají jako burzy bez příslušných oprávnění a také že na svých platformách nabízejí klientům obchodování s digitálními aktivy, aniž by je zaregistrovaly jako cenné papíry. Porušení zákonů se burzy měly dopustit také tím, že vypořádávaly obchody s cennými papíry.
Závažnější jsou obvinění v případě burzy Binance. Firma v čele se svým zakladatelem a hlavním akcionářem Čchang-pcheng Čaem podle žaloby zneužívala peníze klientů tím, že přeposílala miliardy dolarů do spřízněné společnosti Sigma Chain. Z její strany následně podle Komise pro cenné papíry docházelo k manipulování s trhem a umělému navyšování objemu obchodů. Na rozdíl od Coinbase, kterou řídí zakladatel Brian Armstrong, cílí v případě Binance žaloba komise i na Čchang-pcheng Čaa osobně.
• Více v článku Šerif Gensler vynucuje právo na Divokém západě. Proti kryptoburzám používá zákony ze třicátých let…
Strojírenská skupina Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada uvádí na trh balík dluhopisů až za pět miliard korun. Várku bondů, jejichž prospekt má od června schvalující razítko od České národní banky, skupina hodlá splatit za pět let. Peníze budou určeny na další expanzi podniku a s dluhopisy se bude obchodovat i na pražské burze.
Desetitisícový nominál cenného papíru pak naznačuje, že se mezi kupci mohou objevit i drobní investoři. Experti nicméně zdůrazňují, že Strnadovy bondy nemají rating a oproti státním dluhopisům nenabízejí příliš atraktivní výnos. Emise má pro investory navíc jeden háček. Ani koruna z jejího výtěžku nebude směřovat do momentálně extrémně atraktivního zbrojního průmyslu, který tvoří dominantu Strnadova byznysu.
„Vedoucí spolumanažeři emise hodlají dluhopisy nabízet v České republice tuzemským a zahraničním kvalifikovaným i retailovým investorům a v zahraničí vybraným kvalifikovaným investorům,“ uvádí dluhopisový prospekt. Výtěžek emise bude kromě rozšíření byznysu sloužit i k refinancování vybraných stávajících úvěrů.
• Více se dočtete v článku kolegy Jaroslava Bukovského: Nabídka miliardáře Strnada investorům: 40 procent za pět let, ani koruna do zbraní…
Postřeh investora 💡
„V případě umělé inteligence nebudou perspektivní pouze společnosti zaměřující se na software nebo doprovodnou infrastrukturu. Nástup AI povede k razantní proměně byznys modelů řady firem, které díky této technologii mohou realizovat nesmírné nákladové úspory,“ píše portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler v komentáři: Vzestup akcií Nvidia je přehnaný. Masivně je teď nakupují hlavně amatérští investoři
Další doporučená četba 📰
• Japonské veřejně obchodované korporace vyplatí akcionářům v probíhajícím finančním roce, který skončí příští rok v březnu, rekordní objem dividend. Podle propočtů magazínu Nikkei Asia půjde cekem o 15,2 bilionu jenů (přibližně 109 miliard dolarů). Vedle toho japonské firmy vracejí akcionářům kapitál v obrovských částkách také prostřednictvím zpětných odkupů vlastních akcií. (Japan Inc. annual dividends at record levels again – Nikkei Asia)
Tématu japonského akciového trhu jsem se nedávno věnoval také v jednom z předchozích vydání Investičního newsletteru E15…
• Mezi drobnými investory jsou nyní populární akcie kalifornské automobilky Tesla. I díky nim je kurz cenných papírů více než dvojnásobný v porovnání se začátkem letošního roku. Vedle Tesly se velké popularitě u retailu těší také akcie firem Apple, Nvidia a AMD. Hodně to souvisí s rozruchem okolo umělé inteligence a jejího potenciálu pro byznys těchto společností. (Retail Pulse: Individual Investors Ride Tesla Higher – Wall Street Journal)
• „Náš oblíbený investiční horizont je navždy,“ prohlásil před řadou let legendární investor Warren Buffett. Jak však ukazuje komentář agentury Reuters, portfolio Berkshire Hathaway se v průběhu času hodně mění. (Warren Buffett – he invests just like us! – Reuters)
• Hlavní burzovní index S&P 500 od začátku letošního roku posílil již o přibližně 12 procent a je nejvýš od loňského srpna. Názory stratégů velkých amerických bank na další vývoj amerického akciového trhu se však výrazně liší. Zatímco David Kostin z Goldman Sachs je optimistou a vidí prostor pro další růst, Michael Wilson z Morgan Stanley patří do tábora „medvědů“. (Morgan Stanley, Goldman at Odds on S&P 500’s Bull Market Rally – Bloomberg/Yahoo Finance)
• Investor George Soros předává kontrolu nad svým impériem, jehož hodnota aktiv je nyní okolo 25 miliard dolarů, svému 37letému synovi Alexanderu Sorosovi. Ten bude řídit jak nadaci Open Society Foundations, tak další aktivity, jež dosud vedl George Soros. Nadace rozděluje ročně okolo 1,5 miliardy dolarů skupinám, které podporují například lidská práva ve světě a pomáhají budovat demokracii. (George Soros Hands Control to His 37-Year-Old Son: ‘I’m More Political’ – Wall Street Journal)
