Vítejte u nového vydání Investičního newsletteru E15! Minulý týden vzhledem k mojí dovolené newsletter nevyšel, o to nabitější je ale stávající vydání, protože se mezitím udála řada zajímavých věcí.
K odběru investičního newsletteru, který do e-mailových schránek chodí každé pondělí dopoledne, se můžete přihlásit zde. Nejnovější vydání newsletteru najdete vždy zde.
Pro české firmy a domácnosti bylo důležité zasedání bankovní rady České národní banky. Žádné překvapení se však nekonalo. Centrální bankéři na svém středečním měnověpolitickém jednání ponechali dle očekávání klíčovou úrokovou míru na sedmi procentech. Na rozdíl od minulého zasedání, které se konalo začátkem května, tentokrát hlasovali pro růst sazeb jen dva členové bankovní rady (minule tři).
I když ke změně sazeb nedošlo, guvernér ČNB Aleš Michl uvedl, že na příštím jednání, které je na programu na začátku srpna, bankovní rada zváží zachování základní úrokové sazby na nynější úrovni, nebo její zvýšení. Sazby podle něj zůstanou na současné či vyšší úrovni po delší dobu, než finanční trh očekával. Tato slova však mohou být součástí komunikační strategie, což je vedle sazeb a kurzu koruny rovněž důležitý nástroj z arzenálu měnové politiky centrálních bankéřů.
„Komunikace bankovní rady pravděpodobně ještě nějakou dobu zůstane jestřábí. Důvodem je snaha bankovní rady držet korunu na silnějších úrovních a tlumit očekávání finančního trhu ohledně snižování úrokových sazeb,“ napsal v komentáři ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Ten spolu se svými kolegy očekává první snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu už v září, jelikož poslední data podle nich ukazují na poměrně rychlý ústup inflace. „Do konce letošního roku by měla repo sazba klesnout ze současných sedmi na 6,25 procenta,“ uvedl.
VÝVOJ ÚROKOVÝCH SAZEB ČNB
O něco opatrnější je Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace. První snížení sazeb by podle něj trh vnímal jako signál začátku cyklu snižování sazeb, což by mohlo vést k oslabení kurzu koruny. Právě pevnější měna přitom v posledních měsících pomáhá bankovní radě tlumit inflaci, jelikož tento faktor zlevňuje dovoz zboží a komodit ze zahraničí.
„Z uvedených důvodů tak čekáme první možné symbolické snížení sazeb (25–50 bazických bodů) nejdříve až v závěru roku. V závislosti na příchozích datech a krocích ECB si lze představit, že první snížení nastane až v prvním čtvrtletí příštího roku,“ uvedl Seidler ve svém komentáři.
Od sazeb centrální banky se nepřímo odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů včetně hypoték pro domácnosti. Vyššími úrokovými sazbami centrální bankéři tlumí poptávku spotřebitelů a investice firem, což snižuje inflační tlaky v ekonomice. Na sedmi procentech je dvoutýdenní repo sazba ČNB od loňského června – na tuto úroveň ji postupně zvýšila bankovní rada v předchozím složení a pod vedením tehdejšího guvernéra Jiřího Rusnoka.
Za proinflační rizika označil po středečním jednání současný šéf centrální banky vývoj mezd, rozpočtovou politiku vlády a riziko ztráty ukotvenosti inflačních očekávání. ČNB stejně jako řada jiných centrálních bank cílí inflaci na dvě procenta ročně. V květnu meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil z 12,7 na 11,1 procenta a analytici očekávají, že se v nejbližších měsících dostane už pod hranici deseti procent. Významnou roli však ve stávajícím poklesu sehrává vysoká srovnávací základna z minulého roku.
Připomenu, že loni v září se meziroční míra inflace vyšplhala až na 18 procent. Kromě silných poptávkových tlaků, které umožňovaly firmám zvedat ceny, k tomu nejvíce přispěl na nabídkové straně prudký nárůst cen energií způsobený hlavně válečným konfliktem na Ukrajině.
Tématu úrokových sazeb ve střední Evropě se věnuje také následující komentář Petra Sklenáře, hlavního ekonoma J&T Banky, jež je partnerem tohoto newsletteru.
Kdy a jak dolů
Střední Evropa stála na začátku globálního cyklu utahování měnové politiky. První krok provedli centrální bankéři v Maďarsku v úterý 22. června 2021, když zvedli úrokové sazby z 0,60 procenta na 0,90 procenta. O dva dny později, ve čtvrtek 24. června cestu utahování měnové politiky nastoupila také Česká národní banka. V říjnu 2021 se přidali i centrální bankéři ve Varšavě.
Následně bylo každé další zasedání centrálních bank v regionu ve znamení zvyšování sazeb. ČNB zvedla sazby loni v červnu na konečných sedm procent a ECB teprve až o měsíc později provedla vůbec první krok, když ukončila politiku záporných úrokových sazeb.
Dřívější zpřísnění měnové politiky se pomalu začíná odrážet i ve vývoji inflace, a to i na jádrové úrovni, tj. bez cen energií a potravin. Svou úrovní jsou inflační tlaky stále vysoké, pozitivní je trendový obrat, na který ECB v eurozóně teprve čeká. Inflační výhled zlepšuje i posílení lokálních měn, protože nejen koruna, ale i polský zlotý a maďarský forint za dvanáct měsíců posílily k euru o čtyři až šest procent. Optimisté vidí, že inflační vrchol byl zdolán a už se otevírá okno pro snižování sazeb, které postupně „shora“ dožene klesající inflace.
V Maďarsku v úterý sice hlavní úroková sazba zůstala beze změny na 13 procentech, ale speciální jednodenní repo sazba byla podruhé v řadě snížena o 100 bazických bodů na 16 procent. Tedy obrat ve vývoji sazeb v Maďarsku nejen nastal, ale i pokračuje. Další snižování repo sazby bude na programu během léta a už se vyhlíží, kdy se začne snižovat i hlavní sazba. V Polsku centrální banka sazby v červnu také nechala beze změny na 6,75 procenta, ale komentáře guvernéra Adama Glapinského vyzněly v tom duchu, že na podzim může přijít první pohyb úrokových sazeb směrem dolů.
I když je inflační vývoj v Česku lepší než u sousedů, čeští centrální bankéři nemají pocit, že válka s inflací už skončila vítězstvím. Naopak mají obavy z faktorů, jako je růst mezd, který může ovlivnit inflaci v příštím roce. Proto se na posledních zasedáních ČNB pořád objevují hlasy pro zvýšení sazeb.
Guvernér Aleš Michl ve středu řekl, že nyní je možná změna sazeb pouze směrem nahoru. O snižování sazeb v ČNB ani neuvažují, natož aby je plánovali. Šance na další zvýšení sazeb ČNB jsou asi malé, ale oprávněná obezřetnost možná české centrální bankéře povede k tomu, že letos sazby nezmění a ke kolegům z Budapešti a Varšavy se ve snižování sazeb připojí teprve až příští rok.
Co se děje na trzích 📈
Na práci novináře je zajímavé a atraktivní, že se člověk může setkávat se zajímavými osobnostmi. Jedna taková příležitost se naskytla minulý týden, kdy se v sídle PPF v Praze na Evropské konalo setkání novinářů s investorem a generálním ředitelem největší finanční skupiny v Česku Jiřím Šmejcem. Nechyběli ani kolegové z HN, Seznam Zprávy či CzechCrunch a padala řada dotazů na podnikání PPF.
Jelikož často píšu o dění na burzách, musel jsem se zeptat na investice PPF do akcií veřejně obchodovaných firem – konkrétně německé televizní společnosti ProSiebenSat.1 Media a polského (avšak v Amsterdamu zalistovaného) provozovatele výdejních boxů InPost. V ProSiebenSat.1 Media vlastní PPF podle posledního regulatorního hlášení 15procentní podíl, v InPost pak drží téměř 17 procent s opcí na nákup dalších 15 procent od private equity firmy Advent International.
Šmejc o těchto investicích řekl, že k rozhodnutí koupit podíly přispěla loňská situace na veřejných akciových trzích. „Když jsme se podívali, jak se vyvíjejí ceny aktiv, tak korekce na trzích, která nastala v létě, zasáhla mnohem více veřejně obchodované tituly než privátní aktiva. Bylo výhodnější koupit podíl ve veřejně obchodovaných firmách,“ uvedl.
VÝVOJ CENY AKCIÍ PROSIEBEN A INPOST V POSLEDNÍCH DVANÁCTI MĚSÍCÍCH
Zdroj Google Finance
Generální ředitel zároveň nevyloučil, že by PPF mohla své podíly dále navyšovat. Zatím se však chce česká finanční skupina v obou společnostech primárně zorientovat: „Když kupujete podíl ve veřejně obchodované firmě, máte poněkud omezené znalosti, jelikož čerpáte z veřejných informací. Proto je naší strategií vytvořit dostatečně velkou pozici, abychom dostali místo v orgánech firmy. Což se nám podaří v ProSieben, kde management navrhl naši kandidátku do dozorčí rady, i v InPostu,“ popsal Šmejc, jak v PPF nad nákupy akcií uvažovali.
„Následně se můžeme ve firmě ještě víc zorientovat, jít víc do hloubky a podívat se, zda je daná firma správná na to, abychom pozici zvýšili,“ dodal s tím, že DNA skupiny PPF se investicemi na burze nemění. „Nadále říkáme, že chceme zásadním způsobem ovlivňovat firmy, ve kterých dlouhodobě jsme. Což nutně neznamená, že danou firmu musíme ovládat. Ale chceme být hráčem u stolu,“ vysvětlil strategii.
Jiří Šmejc rovněž prozradil, že jednou z variant bylo, že skupina zainvestuje do InPostu společně s Danielem Křetínským (spolumajitel vydavatelství, pod které spadá i deník E15 včetně tohoto investičního newsletteru – pozn. red.). Také se vyjádřil k tomu, jak hodlá PPF naložit s téměř 30procentním podílem v Moneta Money Bank. V tomto finančním domě je nyní skupina největším akcionářem.
Zatímco v Česku se hodně mluví o plánech vlády na plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ, v Rumunsku jdou u jedné z nejdůležitějších elektrárenských firem opačnou cestou. Své akcie se na bukurešťskou burzu chystá uvést společnost Hidroelectrica, rumunský výrobce elektrické energie z vodních elektráren. Bude to jedno z největších letošních IPO v Evropě.
Přibližně 17procentní podíl ve firmě dává na trh menšinový akcionář, fond Fondul Proprietatea, který spravuje americká investiční společnost Franklin Templeton. Mezi bankami a brokerskými firmami, které zajišťují prodej akcií, je vedle Citigroup či Morgan Stanley i česká skupina Wood & Company. Očekává se, že nabídka bude vzhledem k velkému zájmu přeupsána. Například tři hlavní rumunští institucionální investoři již souhlasili s nákupem akcií v hodnotě okolo 450 milionů eur.
Rumunský regulátor finančního trhu v minulém týdnu schválil prospekt cenných papírů, a tak byl zahájen veřejný úpis – probíhat bude až do 4. července. V případě velkého zájmu může Fondul Proprietatea dokonce prodat celý svůj podíl, který nyní činí celkem 19,94 procenta. Zbylých více než 80 procent akcií vlastní rumunský stát. Ten však žádné cenné papíry momentálně neprodává.
Prodej podílu ve firmě Hidroelectrica může fondu Fondul Proprietatea vynést přes dvě miliardy dolarů. V závislosti na konečné upisovací ceně ocení IPO společnost Hidroelectrica na 8,5 až 10,2 miliardy eur. Podobně velké IPO realizovala na podzim 2020 polská e-commerce skupina Allegro, vlastník českého Mallu.
Pro institucionální i retailové investory je lákadlem atraktivní dividendová politika – podle prospektu hodlá firma vyplácet akcionářům každý rok minimálně 90 procent čistého zisku.
„Společnost patří mezi nejziskovější v Rumunsku. Vyrábí energii z obnovitelných zdrojů, což je zajímavé pro mezinárodní investory, kteří kladou důraz na zelené energie, životní prostředí a také na sociální a corporate governance aspekty,“ citoval list Financial Times Adriana Anghela z rumunské firmy OTP Asset Management.
Podle tohoto experta by se navíc díky zalistování akcií společnosti Hidroelectrica mohlo Rumunsko v mezinárodních burzovních indexech, které sestavuje americká firma MSCI, posunout do kategorie emerging markets. V této souvislosti naopak Praze v případě stažení firmy ČEZ hrozí přeřazení do skupiny frontier markets. Na složení burzovních indexů jsou navázány obrovské investice řady fondů, nejen pasivních.
Když už jsme u IPO, na milánské burze skončil úpis 26procentního podílu v italském výrobci luxusních plavidel, společnosti Ferretti. Již loni firma uvedla své cenné papíry na burzu v Hongkongu. Obchodovat s akciemi se v Miláně začne v úterý 27. června.
Pro české čtenáře stojí za pozornost, že při IPO mimo jiné získali celkem desetiprocentní podíl český byznysmen Karel Komárek a italský podnikatel Danilo Iervolino – oba nakoupili dohromady přibližně 35 procent všech nabízených akcií. Dalším významným investorem je fond Chimera Abu Dhabi. Již z dřívějška patří mezi větší akcionáře s osmiprocentním podílem také Piero Ferrari, syn Enza Ferrariho, zakladatele legendární automobilky.
Akcií se zbavoval čínský konglomerát Weichai, který dosud ve firmě vlastnil zhruba 64 procent. Prodej po třech eurech za kus mu vynesl okolo 265 milionů dolarů. Primární veřejná nabídka firmu ocenila na zhruba jednu miliardu eur.
VÝVOJ CENY AKCIÍ SPOLEČNOSTI FERRETTI NA HONGKONGSKÉ BURZE
Zdroj Google Finance
„Tato investice odráží naši víru ve světlou budoucnost skupiny Ferretti a ikonických značek v jejím portfoliu. Globální trh s luxusními jachtami směřuje v dalším desetiletí k výraznému růstu a my věříme, že právě Ferretti má správnou strategii, aby táhl tento průmysl vpřed, pokud jde o inovace, design produktů a jejich kvalitu,“ uvedl v prohlášení Karel Komárek, který ovládá skupinu KKCG a loterijní a sázkovou společnost Allwyn.
Stejnou cestu, tedy uvedení akcií na domovskou milánskou burzu, mimochodem zvažuje i výrobce luxusního zboží Prada. I v tomto případě se dosud s cennými papíry obchoduje pouze v Hongkongu.
Tip na čtení 📚
Název této knihy se do investičního newsletteru vyloženě hodí – zní How To Invest a podtitul je Masters of the Craft. Pokud někdo čeká návod či učebnici, jak investovat, může být zklamán. Jestliže však hodláte nabrat inspiraci, postřehy a vědomosti od významných investorů, je tato kniha rozhovorů s významnými osobnostmi ze světa financí a investic právě pro vás.
Autorem souboru velmi čtivých a zajímavých interview je těžká váha – David Rubinstein, někdejší poradce ve vládě amerického prezidenta Jimmyho Cartera a spoluzakladatel americké investiční skupiny Carlyle Group. Jeden z private equity fondů, který tato významná společnost spravuje, nedávno vzbudil velkou pozornost v Česku, když koupil za stovky milionů dolarů přerovského výrobce optických zařízení a přístrojů Meopta.
Vedle Rubinsteina jako autora jsou lákadlem i jména lidí, se kterými o investování hovořil – nechybí Larry Fink (ředitel a zakladatel největší investiční firmy světa Blackstone), nedávno zesnulý investor do nemovitostí Sam Zell, hedge fondové legendy Seth Klarman, Ray Dalio, Jim Simons a Stan Druckenmiller, venture investor Marc Andreesen, private equity specialista Orlando Bravo či ostřílená investiční ředitelka fondu Rockefellerovy univerzity Paula Volentová, která byla v učení u legendárního Davida Swensena. Obsah téměř 400stránkové knihy je opravdu nabitý.
Další doporučená četba 📰
• Server Nikkei Asia přinesl zajímavý rozhovor s Christophem Fouquetem, vysokým manažerem nizozemské technologické firmy ASML, která je globálním lídrem ve vývoji a výrobě strojů potřebných pro produkci nejpokročilejších mikroprocesorů. Podle Fouqueta je nemožné, aby se v dnešní době přesunul celý rozsáhlý a komplikovaný dodavatelský řetězec potřebný pro výrobu čipů a litografických strojů do jedné země. Reagoval tak na snahy USA, Japonska, zemí Evropské unie, Indie i Číny vyrábět co nejvíce čipů v továrnách umístěných na vlastním území. (ASML says decoupling chip supply chain is practically impossible – Nikkei Asia)
Decoupling the global chip supply chain would be "extremely difficult and expensive" if not impossible, said a senior executive at chip equipment making giant ASML.https://t.co/mALGO7AUnS
