Banky překvapily, teď přichází test AI. Investoři zjistí, zda firmy boom nepřehnaly

Vážená e15 investorská komunito,

vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. Tržní horečka ohledně umělé inteligence již trvá nějaký pátek a dostali jsme se tak do bodu, kdy jakékoliv zaváhání technologických společností může vyvolat na trzích prudký pokles. Pokud jste aktivní investor a vlastníte přímo některé populární technologické tituly, nebo investujete pasivně a tyto tituly pravděpodobně stejně držíte prostřednictvím indexových fondů, měli byste v následujících dvou týdnech zbystřit, jelikož právě tyto společnosti budou zveřejňovat své výsledky za druhý kvartál. Dočkáme se dalšího překonání odhadů? Můžeme se spolehnout na udržení dominance technologického sektoru až do konce roku? Na to a mnohem více si odpovíme v dnešním vydání.

Děkujeme, že nás čtete!

V tomto vydání se dozvíte ✅

• Proč chystá Londýnská burza svoji platformu LSE 24?
• Jak hospodařily banky ve druhém kvartálu?
• Bude růst společností z „Velkolepé sedmičky” pokračovat?

Stručně 📻

Dvojitá dávka optimismu

Pětice největších amerických bank, mezi které patří JPMorgan Chase, Bank of America, Goldman Sachs, Citigroup a Wells Fargo, zveřejnila v průběhu minulého týdne své hospodářské výsledky za druhý kvartál, které překonaly i ta nejoptimističtější očekávání analytiků. Úhrnný čtvrtletní zisk těchto bankovních gigantů vzrostl o působivých 39 procent, k čemuž masivně přispěl nárůst výnosů z obchodování a lukrativní transakce, jako bylo nedávné IPO společnosti SpaceX.

Například JPMorgan Chase zvýšila příjmy z obchodování s akciemi meziročně o 86 procent na šest miliard dolarů, zatímco Bank of America v tomto segmentu dosáhla dokonce 7,1 miliardy dolarů. Investoři na tyto nadstandardní výsledky reagovali s velkým nadšením a také akcie Goldman Sachs po zveřejnění okamžitě vystřelily o devět procent na své historické maximum, což znamenalo jejich nejlepší denní výkon od loňského dubna. Bankovní optimismus byl navíc silně podpořen čerstvými makroekonomickými daty, kdy červnová spotřebitelská inflace v USA klesla na 3,5 procenta z očekávaných 3,8 procenta, což výrazně snížilo pravděpodobnost, že by Fed na červencovém zasedání zpřísnil měnovou politiku. Sám Kevin Warsh ale varoval, že jeden měsíc zlepšujících se dat neznamená, že je boj s inflací vyhraný.

Trhy, které nikdy nespí 

Světové finanční trhy zažívají výrazný posun směrem k nepřetržitému obchodování, jelikož tradiční burzy čelí rostoucí konkurenci ze strany alternativních a kryptoměnových platforem. London Stock Exchange v reakci na tento trend oznámila spuštění nové platformy LSE 24, která nabídne takřka nepřetržité obchodování mimo běžné tržní hodiny, konkrétně v čase od 23:00 do 13:50. Testování pro klienty začne koncem roku 2026 a v první polovině roku 2027 by se na trhu mělo začít obchodovat s burzovně obchodovanými produkty, přičemž případné rozšíření na klasické akcie bude záviset na schválení britským regulátorem. Pro 300 let starou Londýnskou burzu jde o klíčový krok ke zvýšení likvidity a přilákání zahraničního kapitálu v době, kdy její tržní kapitalizaci překonaly trhy na Tchaj-wanu, v Indii či Kanadě a kdy zápasí s nedostatkem poptávky po nových primárních emisích. Londýn tím současně následoval americké burzy NYSE, Nasdaq a Cboe, jež rovněž připravují rozšíření obchodních hodin na režim 23/5, tudíž by byly burzy uzavřeny pouze hodinu denně a o víkendech.

Vedle prodlužování obchodních hodin dochází k významné inovaci i v oblasti samotných finančních produktů, kde se do tradičních komodit přelévá populární kryptoderivát v podobě takzvaných „perpetual futures”. Americká platforma pro predikce, Kalshi, oficiálně požádala regulátora CFTC o povolení kótovat tyto „pákou vybavené kontrakty bez data expirace” pro zlato, stříbro a platinu. Tento typ derivátů, který se původně omezoval téměř výhradně na kryptoměny, zaznamenal masivní nárůst popularity kvůli konfliktu na Blízkém východě, jelikož investorům umožnil nepřetržitě obchodovat s ropou v době, kdy byly tradiční burzy uzavřené. Kalshi plánuje tyto kontrakty zpočátku nabízet 24 hodin denně, pět dní v týdnu, čímž dále zvyšuje tlak na tradiční komoditní giganty typu CME Group. Samotná CME přitom tento týden spouští nepřetržité obchodování s futures na zlato, což podtrhuje, že flexibilita a neustálá dostupnost trhů se stávají novým standardem napříč celým finančním světem.

Téma týdne 🗞️

Výsledková sezóna pomalu přidává na obrátkách a ke slovu se postupně tento týden dostanou první zástupci technologických gigantů z takzvané Velkolepé sedmičky - již ve středu se po uzavření trhu představí společnosti Alphabet a Tesla. Na zbytek společností jako Microsoft, Meta, Apple, a Amazon si budeme muset počkat až do druhé půlky příštího týdne, přičemž Nvidia (ne)tradičně zveřejní své výsledky později, pravděpodobně okolo 26. srpna. Ačkoliv bude skupina technologických společností v rámci indexu S&P 500 nadále dominovat s očekávaným navýšením zisků o 31,1 procenta, její “nadvláda” postupně slábne. Zbylých 493 firem v americkém indexu by totiž mělo vykázat růst zisků o 22,8 procenta, což představuje jejich absolutně nejlepší výsledek od konce pandemického roku 2021. Analytici dokonce očekávají, že ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku se tyto nůžky zcela uzavřou a zbytek trhu v dynamice růstu zisků překoná ty největší technologické hráče. „Tato dynamika je podceňovanou součástí probíhající rotace kapitálu z AI titulů. Kapitál se přesouvá nejen kvůli znepokojení současnou alokací zaměřenou na technologie, ale také proto, že ostatní sektory generují velmi dobré finanční výsledky,“ řekl klientům Nicholas Colas, spoluzakladatel společnosti DataTrek Research.

Podle odhadů LSEG by měla mateřská společnost Googlu za období od dubna do června vykázat celkové tržby 116,93 miliardy dolarů, což představuje nárůst o 21,3 procenta. Stejně jako v předchozích čtvrtletích by měla být hlavním tahounem růstu divize Google Cloud, u které analytici očekávají meziroční růst tržeb o 64 procent na 22,4 miliardy dolarů, a to hlavně díky sílícímu zájmu o firemní AI nástroje a dodávky vlastních specializovaných čipů velkým klientům jako Meta či Anthropic. Naopak tempo růstu klíčových příjmů z digitální reklamy by mělo mírně zpomalit na 13,7 procenta. Investorům naopak dělá starost návratnost kapitálových výdajů na výstavbu datových center – společnost v dubnu sama navýšila výhled investic pro rok 2026 na 180 až 190 miliard dolarů - mimo jiné i kvůli opožděnému releasu nového modelu Gemini 3.5 Pro. Akcie Alphabetu se po více než patnáctiprocentním růstu v reakci na výsledky minulého kvartálu aktuálně pohybují na téměř totožných úrovních jako před dubnovým zveřejněním, což je však stále o 10 procent výše než na začátku roku 2026.

Zcela odlišným výzvám aktuálně čelí automobilka Tesla. Tesla totiž z plánovaných kapitálových výdajů ve výši 25 miliard dolarů pro rok 2026 prozatím utratila pouhé 2,5 miliardy dolarů, což mezi investory vzbuzuje obavy ohledně naplnění Muskových futuristických slibů v oblasti autonomního řízení a nasazení robotů. Analytici upozorňují, že akcie Tesly se v současnosti obchodují za zhruba 163násobek očekávaných zisků, což z ní dělá s obrovským náskokem nejdražší titul v rámci celé skupiny, přičemž průměr indexu S&P 500 se pohybuje pouze na zhruba 20násobku. Tesla by dle analytiků měla vykázat čistý zisk ve výši 1,2 miliardy dolarů, což by představovalo spíše vlažný meziroční nárůst o 2,7 procenta a tržby by se pak měly vyšplhat na 26 miliard dolarů, což odpovídá 17procentnímu meziročnímu nárůstu. Celkově se však akciím Tesly v tomto roce příliš nedaří, jelikož od začátku roku do začátku tohoto týdne odepsaly 18 procent, což z ní činí nejhůře performující titul v rámci celé skupiny.

Otázka budoucího růstu technologického sektoru i celého trhu se však primárně odvíjí od samotného počátku dodavatelského řetězce, tedy od výrobců čipů a polovodičové infrastruktury. Právě lídři tohoto odvětví v čele se společností Nvidia a výrobcem paměťových čipů Micron představují vůbec největší tahouny růstu zisků v celém indexu S&P 500 - bez jejich masivního příspěvku by se očekávané meziroční navýšení zisků amerických firem smrsklo z 24,7 procenta na pouhých 16,8 procenta. Vynikající výsledky zveřejnily v minulém týdnu i společnosti z počátku dodavatelského řetězce: nizozemský dodavatel litografických strojů ASML vykázal 75procentní meziroční nárůst poptávky ze strany producentů paměťových čipů, a dominantní tchajwanský výrobce TSMC, v jehož továrnách vzniká většina pokročilých procesorů pro Nvidii či Apple, zvedl ve druhém kvartálu čistý zisk o 77 procent. TSMC zároveň potvrdila rekordní roční investice do rozšiřování kapacity v hodnotě 60 až 64 miliard dolarů. Paradoxně však akcie TSMC po zveřejnění takto silných výsledků odepsaly sedm procent, což odhaluje rostoucí opatrnost na Wall Street. „Je to logické. Celé odvětví těží z převisu poptávky nad nabídkou. Výstavba nových výrobních kapacit bude nejen stát desítky miliard dolarů, ale také přinese na trh mnoho více nabídky. Typicky to firmy přeženou a následuje období nadměrné nabídky. Investoři zjevně „opouštějí loď“ dříve, než se to stane,” okomentoval situaci Jakub Rochlitz, tržní analytik společnosti eToro.  Výsledky polovodičových společností tak sice jasně ukazují, že AI revoluce v reálné ekonomice nezpomaluje, trh ale po předchozím raketovém růstu akcií trestá jakékoliv náznaky budoucího narušení křehké rovnováhy.

Co by vám nemělo uniknout 🚨

Zatímco umělá inteligence vynáší výrobce pamětí a čipů k historickým rekordům, někteří tradiční technologičtí giganti těžce ztrácejí. Důkazem je americká skupina IBM, jejíž akcie se po podcenění přesunu investic do AI infrastruktury propadly o 25 procent během jediného dne, což je nejvíce od roku 1972. Pozornost trhu i drobných investorů se tak naplno přesouvá k firmám jako ASML, Micron či SK Hynix, které z tohoto trendu těží nejvíce. Kde se nachází hranice mezi oprávněným růstem a nebezpečnou bublinou? To se dočtete v článku Tomáše Pfeilera na webu e15. 

Zatímco ještě nedávno platil japonský jen za stabilní měnu, současné dění na finančních trzích ho srazilo na čtyřicetileté minimum vůči americkému dolaru. Hlavním viníkem je masivní využívání investiční strategie zvané „carry trade“, v rámci které si obchodníci levně půjčují v jenech a tyto prostředky následně přesouvají do zahraničních aktiv s vyšším výnosem. Jak přesně tento mechanismus tlačí na japonskou měnu a proč by její nečekané posílení mohlo vyvolat nebezpečný dominový efekt napříč globálními trhy? K přečtení na Bloomberg.

Graf týdne 📊

Na grafu můžeme vidět porovnání očekávaných zisků společností Tesla, indexu S&P 500 a společnosti Palantir, která se aktuálně nachází 35 procent pod svými maximy. Pokud bychom Teslu porovnali s druhým nejdražším titulem z „Velkolepé sedmičky”, tak jím bude Apple, který má ukazatel forward P/E na úrovni “pouhých” 35.

porovnání očekávaných zisků společností Tesla, indexu SP 500 a spolecnosti Palantir | Zdroj: Bloomberg

Zdroj: Bloomberg

Osobnost týdne 👑

Sir Christopher Anthony Hohn (*1966) je britský miliardář a správce hedgeového fondu. Po střední škole vystudoval s vyznamenáním účetnictví a ekonomii na University of Southampton v roce 1988. Aby mohl splácet studentské půjčky, pracoval krátce pro poradenskou firmu Coopers & Lybrand. Následně zamířil na prestižní Harvard Business School, kde v roce 1993 získal titul MBA a s oceněním Baker Scholar se zařadil mezi pět procent nejlepších studentů v ročníku.

Své první zkušenosti ve světě velkých financí sbíral v londýnské private equity společnosti Apax Partners a následně v hedgeovém fondu Perry Capital. Zlom v jeho kariéře přišel v červnu 2003, kdy v Londýně založil vlastní hedgeový fond The Children's Investment Fund Management (TCI). Strategie fondu je založená na koncentrovaném portfoliu, které často tvoří jen kolem patnácti akciových titulů a nejen kvůli tomu dosahuje fond dlouhodobě průměrného ročního zhodnocení přes 18 procent. Hohnův osobní majetek se tak v roce 2025 odhadoval na 11,2 miliardy dolarů.

Hohn přistupuje k managementu firem kriticky a nebojí se využít svůj vliv k prosazení změn, pokud věří, že to zvýší vnitřní hodnotu společnosti - v posledních letech se stal výraznou tváří kampaně za snižování emisí uhlíku, kdy prostřednictvím iniciativy Say on Climate tlačí na firmy ve svém portfoliu, aby plnily plány na snižování emisí. Známý je také například jeho tlak na vedení automobilky Volkswagen, kde ostře kritizoval přemrštěné odměny manažerů. 

Název jeho fondu není náhodný, jelikož Hohn od počátku část zisků věnuje nadaci Children's Investment Fund Foundation (CIFF), jejíž nadační jmění přesahuje šest miliard dolarů. Za své mimořádné zásluhy v oblasti filantropie a mezinárodního rozvoje byl v roce 2014 pasován na rytíře. Známý je také z osobního života, kdy v roce 2014 musel své exmanželce Jamie Cooperové vyplatit při rozvodu přes 500 milionů dolarů, což tehdy představovalo jednu z nejvyšších částek v britské historii. 

Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví a zároveň ocením i tipy na témata, o kterých byste si chtěli v newsletteru pravidelně číst. Děkuju a přeji hezký den! Martin Češka