Hormuz poslal ropu vzhůru a trhy do nervozity. Nasdaq mezitím chystá akcie bez obchodních hodin

Vážená e15 investorská komunito,

vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. Od minulého víkendu se konflikt na Blízkém východě vyvinul a ne zrovna příznivým směrem - cena ropy kvůli nebezpečí v Hormuzském průplavu dosáhla úrovní naposledy viděných na začátku roku 2022 při zahájení ruské invaze na Ukrajinu, a jihokorejský akciový index zažil nejhorší jednodenní propad od jeho vytvoření před 43 lety. Celková situace na trzích zůstává napjatá a investoři netrpělivě vyhlíží známky stabilizace. Alespoň částečným uklidněním pro ně může být oznámení od burzy Nasdaq, která plánuje ve spolupráci s kryptoburzou Kraken zpřístupnit obchodování tokenizovaných akcií, což by umožnilo investorům kupovat akcie takzvaně „24/7”. Pojďme se společně podívat na události uplynulého týdne.

V tomto vydání se dozvíte ✅

• Kdy budete moct obchodovat akcie i v sobotu o půlnoci
• Jaký trh zasáhl konflikt na Blízkém východě nejvíce
• Jaká je aktuální situace na trhu s ropou

Stručně 📻

Panika v Soulu

Jihokorejský akciový index KOSPI, který obsahuje společnosti jako Samsung nebo Hyundai, prodělal ve středu nejhorší jednodenní propad od svého založení v roce 1983. Během tohoto výprodeje ztratil index 12 procent své hodnoty a spřízněný technologický index KOSDAQ odepsal dokonce 14 procent. Za panikou stojí obavy z eskalace války na Blízkém východě a růstu cen energií, jelikož jihokorejská ekonomika je obzvlášť závislá na dovozu ropy a zemního plynu kdy 70 procent ropy pochází právě z regionu, který se v posledním týdnu stal ohniskem konfliktu.

Ekonomka Ma Tieying ze singapurské banky DBS minulý týden uvedla, že desetiprocentní nárůst cen ropy by mohl vyvolat pokles růstu HDP tamní ekonomiky o 0,2 až 0,4 procentního bodu. V době komentáře stály futures kontrakty na ropu typu Brent zhruba 82 dolarů - aktuálně cena osciluje okolo 100 dolarů za barel, přičemž z neděle na pondělí atakovala cena ropy úroveň 120 dolarů za barel, čehož jsme byli svědky naposledy v první polovině roku 2022 při začátku ruské invaze na Ukrajině.

Ačkoliv ke konci týdne přišla krátká úleva, kdy polevily bezprostřední obavy z narušení dodávek a index KOSPI umazal téměř polovinu kumulovaných ztrát, stabilita trhům příliš dlouho nevydržela. Hned v pondělí trh znovu propadl o 6 procent a burza musela podruhé v tomto měsíci přerušit obchodování, aby se situace stabilizovala. Otřesy zasáhly i národní měnu, korejský won, který oproti dolaru oslabil a dokonce se krátce dostal nad psychologickou hranici 1500 wonů za dolar - naposledy se na těchto úrovních pohyboval při finanční krizi v roce 2009.

Akcie, které nikdy nespí, aneb revoluce na Wall Street

Americká burza Nasdaq oznámila strategickou spolupráci s kryptoměnovou burzou Kraken na vývoji a nabídce tokenizovaných verzí veřejně obchodovaných akcií. Spuštění se očekává na začátku roku 2027 a jeho hlavním cílem je modernizace tradičního finančního systému prostřednictvím blockchainu. Platforma by měla zjednodušit a automatizovat akce jako je výplata dividend nebo hlasování akcionářů - držitelé těchto tokenů tak získají naprosto stejná práva jako vlastníci tradičních akcií. Možnost zapojit se do projektu navíc dostanou i ty společnosti, které nejsou přímo kótovány na burze Nasdaq, přičemž kryptoburza Kraken v tomto ekosystému převezme roli distribučního partnera a zpřístupní tokeny v poměru 1:1 k podkladovým akciím zákazníkům v Evropě i po celém světě. Celá iniciativa slibuje přinést do světa akcií benefity, kterými disponují prozatím hlavně kryptotrhy, jako je možnost nepřetržitého obchodování takzvaně „24/7”, téměř okamžité vypořádání transakcí a nižší náklady. Realizace plánu nyní závisí na finálním schválení od SEC, přičemž tradiční finanční obři do oblasti tokenizace pronikají stále více - mimo jiné i z důvodu vstřícného postoje Trumpovy administrativy vůči digitálním aktivům.

Nemovitostní fondy se těší rostoucí oblibě

Nemovitostní fondy se aktuálně těší obrovskému zájmu investorů. Podíl nemovitostních fondů na trhu podílových fondů se dle statistik za posledních 10 let zvýšil až šestkrát a objem majetku v nemovitostních fondech vzrostl během této doby více než dvacetkrát. Jedním z průkopníků je fond EFEKTA Real Estate Fund založený investiční skupinou DRFG, který slaví své desáté narozeniny a aktuálně spravuje majetek 16 tisícům klientům v celkovém objemu 8,43 miliard korun. Fond se opírá o více než 300 nájemců v regionálních nákupních parcích a administrativních centrech napříč Českem, Polskem, Maďarskem a Chorvatskem, a mezi poslední významné akvizice patří pražský Polygon či nákupní centrum v chorvatské Rijece. „Deset let je dostatečně dlouhá doba na to, aby se potvrdilo, že strategie založená na komerčních výnosových nemovitostech je dlouhodobě funkční. Skutečným potvrzením správnosti strategie jsou především úspěšně realizované prodeje nemovitostí a nezávislé externí valuace portfolia, které odrážejí jeho tržní hodnotu.” vysvětluje hlavní ekonom DRFG Martin Slaný. Do své druhé dekády vstupuje fond s vizí upevnit svou pozici ve střední a jihovýchodní Evropě a systematicky zvyšovat kvalitu svého portfolia.

Téma týdne 🗞️  

To, co trhy zpočátku považovaly za další krátkodobou geopolitickou epizodu, bleskově přerostlo v jedno z nejzávažnějších narušení globálních energetických trhů v moderní historii. Probíhající vojenský konflikt, který odstartoval americko-izraelským útokem na Írán, vedl k faktickému zastavení provozu v klíčovém Hormuzském průlivu, který sice oficiálně uzavřený není, ale kvůli hrozbě raketových a dronových útoků odmítají lodě riskovat plavbu úžinou. Rozsah aktuální paralýzy je bezprecedentní, jelikož zablokování této kriticky důležité námořní tepny znamená, že svět ze dne na den přišel o přibližně pětinu denních dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Podle Dana Yergina, energetického historika a místopředsedy společnosti S&P Global, se jedná o největší narušení dodávek ropy v moderní historii, která svým rozsahem nemá obdoby.

Zastavení tranzitu navíc nezpůsobilo pouze logistickou krizi, ale okamžitý dominový efekt, který zasahuje i samotnou těžbu. Vzhledem k tomu, že tankery nemohou bezpečně opustit oblast Perského zálivu začaly producentům jako Irák, Kuvajt či Katar extrémně rychle docházet skladovací kapacity. Výsledkem je nucené, složité a nákladné odstavování vrtů a zkapalňovacích terminálů. Příkladem je ropná společnost DNO, která musela své vrty v iráckém Kurdistánu vypnout bezprostředně po začátku spojeneckých útoků. V reakci na situaci se analytici světových bank a investičních společností začaly předhánět v odhadech kam až se cena ropy může  vyšplhat. Analytici z Barclays v pátek prohlásili, že by cena barelu ropy Brent mohla dosáhnout úrovně až 120 dolarů v případě, že by boje pokračovaly několik dalších týdnů - závažnost aktuální situace vykresluje fakt, že cena ropy Brent dosáhla úrovně 119,5 dolarů za barel pouhé 3 hodiny od pondělního otevření trhů. Následně se však situace relativně uklidnila poté, co deník Financial Times informoval, že státy G7 diskutují o potenciálním uvolnění až 400 milionů barelů ropy ze strategických rezerv.

Dopady paralyzovaného Hormuzského průlivu se však neprojeví rovnoměrně. Přestože Spojené státy a Evropa pravděpodobně pocítí silné inflační tlaky skrze globální růst cen energetických komodit, největší fyzické břemeno ponese Asie. Právě tam směřuje zhruba 80 procent veškeré ropy a podstatná část zemního plynu, které za normálních okolností Hormuzským průlivem proplouvají. Asijské země kriticky závislé na importu tak nečelí pouze otázce, kolik za komodity zaplatí, ale zda se k nim vůbec dostanou. Jedinou podstatnou pojistkou, která světovou ekonomiku v tuto chvíli dělí od ještě hlubšího chaosu, tak zůstávají strategické nouzové zásoby ropy, z nichž mohou státy ztracené objemy dočasně kompenzovat.

Přes prvotní odolnost se geopolitické napětí propsalo i na Wall Street. Ze začátku minulého týdne to sice z reakce amerických trhů vypadalo, že se konflikt během několika dnů vyřeší a trhy budou nerušeně pokračovat v krasojízdě, avšak v závěru týdne se americké indexy připojily k evropským a asijským protějškům, které na situaci reagovaly poklesem již od začátku týdne. Nejvíce situace zasáhla akcie s nízkou tržní kapitalizací, přičemž index Russell 2000 během týdne odepsal téměř 4 procenta. Oproti tomu technologické tituly jevily známky odolnosti a index Nasdaq-100 tak ztratil pouze zanedbatelné 0,2 procenta.

Vítězem se stal také americký dolar, který opět zafungoval jako ultimátní bezpečný přístav podporovaný energetickou soběstačností USA, zatímco evropské euro i japonský jen na měnových trzích oslabovaly. Kde se však nervozita projevila naplno byly dluhopisové trhy. Globální růst cen energií utnul veškeré naděje investorů na brzké snižování úrokových sazeb centrálními bankami, což spustilo masivní výprodej amerických státních dluhopisů, jenž vyhnal výnosy klíčových desetiletých bondů o 10 bazických bodů vzhůru k úrovni 4,03 procenta. „Pro akciové trhy jsou klíčová především inflační očekávání. Dražší ropa znamená vyšší ceny pohonných hmot, což se rychle promítá do širší ekonomiky. Vyšší inflace komplikuje situaci centrálním bankám. Investoři nyní očekávají pomalejší tempo snižování úrokových sazeb v USA a u ECB a BoE trh čeká dokonce zvýšení sazeb v letošním roce.” komentuje situaci Jakub Rochlitz, analytik společnosti eToro.

Co by vám nemělo uniknout 🚨

💥 Evropské Vlastní byt se pro mnoho Čechů stává luxusem a trh se přizpůsobuje. Kam se aktuálně přesouvají miliardy od investorů? Kde ceny nemovitostí porostou nejrychleji a proč ani připravené bankovní financování nestačí ke zlevnění trhu? Přečtěte si klíčové závěry z nejnovějšího průzkumu Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí na webu e15.

💥 Vyhrožování kvůli úrokovým sazbám? Americký Fed čelí nejtěžší zkoušce své nezávislosti v moderní historii a pustil se do otevřené války s Bílým domem. Co se stane, až současnému šéfovi v květnu vyprší mandát? A jak to může otřást globálními finančními trhy? Dočtete se v článku na WSJ.

Osobnost týdne 👑

Larry Hite(*1941) patří mezi historické průkopníky systematického a algoritmického obchodování na finančních trzích. Narodil se do chudší rodiny z nižší střední třídy v newyorském Brooklynu a jeho startovní pozice do života byla extrémně složitá – trpěl těžkou dyslexií, ve škole měl špatné výsledky a navíc se narodil zcela slepý na jedno oko a s velmi omezeným viděním na druhém. Sám o sobě později s nadsázkou prohlásil: „Nebyl jsem ani hezký, ani sportovně nadaný. Ať jsem dělal cokoli, byl jsem v tom naprosto příšerný“. Během studií na vysoké škole se živil propagací rockové hudby a příležitostně působil dokonce jako herec a scenárista. Zlom v jeho směřování nastal ve chvíli, kdy na jedné z vysokoškolských přednášek uslyšel o komoditních futures a opcích. Myšlenka, že lze pomocí velkého množství malých sázek a pákového efektu omezit riziko úplné ztráty, ho natolik fascinovala, že se v roce 1968 rozhodl stát burzovním makléřem.

Vrchol Hitovy kariéry přišel v roce 1981, kdy spoluzaložil společnost Mint Investments. V době, kdy se trhy stále spoléhaly převážně na lidský úsudek, intuici a emoce, přišel Hite s revolučním přístupem: vybudoval kvantitativní, plně systematický model obchodování, který se opíral čistě o statistickou analýzu historických dat a předem stanovená pravidla. Cílem bylo zcela eliminovat iracionální lidské emoce z rozhodovacího procesu. Jeho fond se zaměřil na takzvanou „trend following” strategii, která se ukázala jako ohromně úspěšná. Během třinácti let dosahoval složený fond průměrného ročního zhodnocení přes 30 % před odečtením poplatků. I v roce 1987, kdy došlo k nechvalně známému celosvětovému krachu na akciových trzích, dokázal Hitův systém vygenerovat dechberoucí zisk 60 %. V roce 1990 se tak Mint Investments stal historicky prvním hedgeovým fondem (respektive CTA fondem), který spravoval aktiva v hodnotě přesahující jednu miliardu dolarů a byl největším na světě ve svém oboru. Jeho jméno bylo navždy zapsáno do síně slávy tradingu v roce 1990, kdy mu Jack Schwager věnoval celou kapitolu ve svém dnes již legendárním knižním bestselleru Market Wizards. Své celoživotní zkušenosti později shrnul ve vlastní knize The Rule: How I Beat the Odds in the Markets and in Life—and How You Can Too, která se stala bestsellerem deníků Wall Street Journal či LA Times.

Graf týdne 📊

Graf historicky očištěných cen ropy zobrazuje nejvýznamnější události posledních 50 let na trhu s ropou. Je zřejmé, že všechny výrazné cenové nárůsty byly způsobeny nenadálou geopolitickou situací, jako například ropné embargo v roce 1973, íránská revoluce v roce 1979, či invaze ruských vojsk na Ukrajinu na začátku roku 2022.

Zdroj: WSJ

Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví, a zároveň ocením i tipy na témata, o kterých byste si chtěli v newsletteru pravidelně číst. 

Děkuju a přeji hezký den!