Investiční newsletter: Warshův jestřábí tón srazil sázky na pokles sazeb, Intel zažívá nečekané zmrtvýchvstání

Vážená e15 investorská komunito,

vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. V minulém týdnu jsme byli svědky slyšení Kevina Warshe, kandidáta na post předsedy Fedu, z něhož jsme mohli navnímat jeho představu o budoucím směřování americké centrální banky. Výsledky za první kvartál zveřejnily společnosti Intel a Tesla, které v tomto týdnu budou následovat největší společnosti světa: Apple, Alphabet, Amazon, Microsoft a Meta. Výsledková sezona není tím jediným, co bude v tomto týdnu hýbat trhy, jelikož klíčové centrální banky budou rozhodovat o výši úrokových sazeb. Pojďme se tedy společně na tento nabitý týden připravit.

Děkujeme, že nás čtete!

V tomto vydání se dozvíte ✅

Jak probíhalo slyšení kandidáta na post předsedy Fedu?

Čím překvapil Intel a Tesla?

Co bude v tomto týdnu hýbat trhy?

Stručně 📻

Kevin Warsh před Senátem načrtl novou éru Fedu 

V úterý proběhlo před Senátem slyšení Kevina Warshe, nominanta prezidenta Donalda Trumpa na post předsedy americké centrální banky. Právě nominace a vazba na amerického prezidenta, který již od svého znovuzvolení tlačí na Fed s cílem snížení úrokových sazeb, byla jedním z předmětů slyšení. Warsh sice během výpovědi ubezpečoval, že nehodlá být Trumpovou loutkou, a odmítl se zavázat k jakémukoliv konkrétnímu rozhodnutí ohledně úroků, přestože senátorka Elizabeth Warren připomněla prohlášení amerického prezidenta, v němž doslova řekl: „Až tam (ve Fedu) bude můj chlap Kevin Warsh, dosáhneme úrokových sazeb, které já, Donald Trump, chci,“ což jeho výroky poněkud znevěrohodňuje.

V otázkách stavu ekonomiky sice podle Warshe dochází ke zlepšení inflace, ale Fed má před sebou stále kus práce, což v kombinaci s rostoucími cenami ropy prakticky vylučuje brzké uvolňování měnové politiky. Trhy na tento jestřábí tón okamžitě zareagovaly a šance na snížení sazeb do konce roku se propadla z 50 procent na pouhých 16 procent.

Dalšími zásadními změnami, které by Warsh v čele nejmocnější finanční instituce světa přinesl, je například radikální odklon od dosavadního stylu komunikace centrální banky. Warsh otevřeně deklaroval, že nevěří v takzvaný „forward guidance“, tedy praxi, kdy centrální bankéři trhům dopředu naznačují své budoucí kroky. Podle něj se Fed v posledních letech příliš soustředil na řízení tržních očekávání namísto řízení ekonomiky samotné.

Pokud by byl potvrzen, mohl by omezit frekvenci veřejných vystoupení, zrušit pravidelné tiskové konference nebo snížit počet měnověpolitických zasedání. Kromě změny komunikačního stylu Warsh plánuje také revizi způsobu měření inflace a důsledné snižování bilance Fedu, která je podle něj stále příliš velká. Během slyšení rovněž překvapil prohlášením, že nesouhlasí s názorem některých svých kolegů, podle nichž za růstem cen stojí nová cla prezidenta Trumpa.

Intel letí vzhůru, Tesla odevzdala zisky: Spojí oba giganty Muskův nový projekt?

Výsledková sezona přinesla zajímavý kontrast mezi dvěma technologickými giganty. Automobilka Tesla zveřejnila za první čtvrtletí rozporuplná čísla – zatímco upraveným ziskem ve výši 41 centů na akcii jasně překonala odhady analytiků, její celkové tržby ve výši 22,39 miliardy dolarů za tržním očekáváním naopak mírně zaostaly. Pozitivní zprávou pro automobilku bylo alespoň zlepšení hrubé marže v klíčovém automobilovém segmentu, která se vyšplhala na 19,2 procenta, což představuje nejlepší výsledek za poslední rok. Akcie Tesly po oznámení výsledků nejprve v prodlouženém obchodování posílily o zhruba pět procent, avšak brzy tyto zisky odevzdaly. Investory totiž znervóznily plány na masivní investice, přičemž kapitálové výdaje by měly v letošním roce přesáhnout 25 miliard dolarů. 

Zcela opačný příběh nabídl výrobce čipů Intel, který trh po delším období potíží příjemně šokoval. Jeho tržby se vrátily k růstu, meziročně stouply o více než sedm procent na 13,58 miliardy dolarů a s přehledem překonaly odhady analytiků. Ještě větší překvapení se ale konalo u upraveného zisku na akcii, který dosáhl 29 centů oproti trhem očekávanému jedinému centu. Za tímto oživením stojí především segment datových center, jehož tržby vylétly o 22 procent díky silné poptávce po procesorech pro umělou inteligenci. Akcie Intelu na tato nečekaně pozitivní čísla zareagovaly raketovým růstem o zhruba 24 procent.

Zatímco Tesla se momentálně potýká s tlakem silné čínské konkurence a musí investory uklidňovat sliby o uvedení dostupnějších elektromobilů či o výrobě humanoidních robotů, Intel se naopak nadechuje k novému růstu taženému současnou AI horečkou. Cesty obou těchto technologických firem by se navíc mohly v dohledné době protnout. Intel se totiž hodlá zapojit do nového projektu Elona Muska s názvem Terafab v Texasu, kde by mohl vyrábět čipy přímo pro potřeby společností Tesla, SpaceX a xAI. 

Téma týdne 🗞️

Před námi je jeden z nejdůležitějších a nejvíce nabitých obchodních týdnů tohoto roku. Pozornost investorů po celém světě se bude upírat do dvou hlavních směrů – k rozhodování klíčových centrálních bank o dalším směřování měnové politiky a k hospodářským výsledkům těch největších technologických společností na světě. Kombinace zasedání amerického Fedu, Evropské centrální banky, Japonské centrální banky a výsledků firem s celkovou tržní kapitalizací přesahující 16 bilionů dolarů představuje pro současnou tržní rally zásadní zátěžový test.

Akciové trhy v posledních měsících hnala vzhůru především úzká skupina technologických gigantů, a to i přes pokračující geopolitická rizika, jako je probíhající konflikt na Blízkém východě. Nyní však přichází Den D, jelikož svá čísla za první kvartál představí společnosti Alphabet, Microsoft, Amazon, Meta Platforms a o den později i Apple – jen tyto samotné firmy tvoří zhruba čtvrtinu celkové tržní kapitalizace indexu S&P 500 a očekávání trhu jsou nastavena velmi vysoko. Investoři budou bedlivě sledovat především to, zda se gigantům začínají vyplácet masivní investice do umělé inteligence.

Zraky se upřou zejména na cloudové služby – u Microsoft Azure se očekává růst tržeb o 38 procent, zatímco u Google Cloudu by měly tržby expandovat dokonce o 50 procent. Jak se však ukázalo v minulém čtvrtletí, ani bezmála čtyřicetiprocentní růst Azure nemusel investorům stačit a akcie Microsoftu tehdy po výsledcích reagovaly propadem o 10 procent.

Neméně důležité bude pro trhy středeční zasedání americké centrální banky. Všeobecně se očekává, že Fed ponechá svou základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50 až 3,75 procenta, kde se nachází od prosince. Toto zasedání by navíc mohlo mít specifický nádech, jelikož se spekuluje, že by se mohlo jednat o poslední zasedání pod vedením současného šéfa Jeroma Powella. V pátek totiž padla významná překážka pro schválení jeho nástupce Kevina Warshe.

Z hlediska měnové politiky bude klíčová tisková konference a doprovodné prohlášení. Inflační rizika, živená mimo jiné situací kolem Íránu a vysokými cenami energií, zatím neodezněla a data z trhu práce se naopak zlepšila. Ekonomové Bank of America se proto domnívají, že Powell bude pravděpodobně volit „jestřábí“ slovník a trh bude hledat jakékoliv náznaky toho, zda Fed jako svůj další krok nezvažuje spíše opětovné zvýšení sazeb.

Své slovo k dění na trzích řekne i Evropská centrální banka. Podobně jako u Fedu se i zde trhy shodují na tom, že úrokové sazby na nadcházejícím zasedání zůstanou beze změny. Z nedávných vyjádření představitelů ECB jasně vyplynulo, že pro dubnové zvýšení sazeb v tuto chvíli neexistuje důvod. Centrální bankéři si však ponechávají naprostou volnost a takzvanou „plnou volitelnost“ (full optionality).

Na jarním zasedání Mezinárodního měnového fondu z minulého týdne se nechali slyšet někteří evropští bankéři, přičemž jejich rétorika se pohybovala po celé délce spektra od názorů typu „snížení sazeb by mohlo být nutné, pokud se ekonomika posune směrem k recesi“ až po tvrzení, že „sázky trhu na dvě zvýšení sazeb nejsou nepřiměřené“. Analytici z ING například předpokládají, že by ECB mohla přistoupit k takzvanému „pojišťovacímu“ zvýšení sazeb na svém červnovém zasedání, jelikož se obávají negativních dopadů plynoucích ze situace na Blízkém východě, konkrétně omezené průjezdnosti Hormuzského průlivu. ECB bude navíc v tomto týdnu vstřebávat sérii čerstvých makrodat včetně předběžného odhadu HDP eurozóny za první čtvrtletí a předběžného odhadu dubnové inflace.

Pokud tedy technologické giganty nedokážou v tomto týdnu doručit ohromující čísla, která by obhájila jejich astronomické valuace, a centrální banky zároveň potvrdí setrvání u přísnější měnové politiky po delší dobu, může to pro současnou akciovou rally znamenat tvrdý náraz. Na druhou stranu nad očekávání silné výsledky podpořené úspěšnou monetizací umělé inteligence by mohly trhům dodat tolik potřebnou odolnost vůči jestřábí rétorice i probíhajícím geopolitickým hrozbám. Jedno je však jisté: investory čeká mimořádně napjatý a velmi volatilní týden. Ten definitivně otestuje, nakolik stojí současný tržní optimismus na pevných základech, a s největší pravděpodobností udá tón vývoje na světových burzách pro několik nadcházejících týdnů. 

Co by vám nemělo uniknout 🚨

Zatímco pražská burza po loňském raketovém růstu aktuálně mírně ztrácí dech kvůli nejistotě kolem akcií ČEZ, okolní trhy jako Polsko, Rumunsko nebo Maďarsko hlásí masivní dvouciferná zhodnocení. Růst v regionu táhnou kupředu především tradiční odvětví, jakými jsou energetika, telekomunikace či bankovnictví. Které konkrétní akcie u našich sousedů aktuálně vydělávají investorům nejvíce a proč se vyplatí nehledat příležitosti jen za oceánem, se dočtete v novém textu kolegy Bukovského na webu e15.

Jakkoli to zní neintuitivně, výnosy z držení amerických akcií nakoupených přímo na absolutním vrcholu jsou statisticky stejné, nebo dokonce mírně vyšší než při nákupu v jakoukoli jinou dobu. Cenová maxima totiž obvykle nepřicházejí sama, ale tvoří delší série během silných býčích trendů. Proč je podle expertů dosažení rekordu tím nejspolehlivějším býčím signálem a proč by se ho dlouhodobí investoři neměli bát, se dočtete na Investičníweb.cz.

Je ČEZ na burze předraženým zbožím, nebo spíše nedoceněný poklad? Zatímco evropský energetický sektor letos zažívá boom a konkurenční akcie rostou o desítky procent, český polostátní gigant už měsíce stagnuje kolem 1200 korun. Zjistěte v nové analýze, jak se experti dívají na férovou cenu akcií ČEZ a proč do jejich modelů hází vidle chystaná vládní restrukturalizace. K přečtení na webu e15.

Osobnost týdne 👑

Brent Donnelly je uznávaný kanadský trader a prezident společnosti Spectra Markets, který se na globálních finančních trzích pohybuje již více než 25 let. Na rozdíl od mnoha svých kolegů z Wall Street neprobíhala jeho hlavní „akademická“ dráha v univerzitních posluchárnách, ale přímo na obchodním parketu. S profesionálním tradingem začal v roce 1995 a jeho kariéra prošla dramatickým křtem během dot-com bubliny, kdy dokázal počátečních 25 tisíc dolarů zhodnotit o 1300 procent na konečných 350 tisíc, aby o ně v následném propadu trhu zase zcela přišel. Tato zkušenost se však stala základním kamenem jeho budoucího úspěchu a neochvějné disciplíny v řízení rizik. Postupně se vypracoval na elitní pozice v nejvýznamnějších světových bankách, kde působil například jako výkonný ředitel a globální šéf G10 FX tradingu v Nomura New York, ředitel v Citi či seniorní trader v HSBC.

Skutečný kariérní vrchol zažil Donnelly v roce 2008, kdy během finanční krize vygeneroval bankám zisky přesahující 50 milionů dolarů, přičemž ve svých nejúspěšnějších dnech v Lehman Brothers dokázal vydělat i pět milionů dolarů za jediný den. Kromě aktivního obchodování měn, opcí a futures se stal také vysoce respektovaným analytikem a autorem. Jeho každodenní newsletter am/FX dnes patří k povinné četbě manažerů hedgeových fondů a analytiků po celém světě. Donnelly je autorem vlivných knih jako The Art of Currency Trading či Alpha Trader, ve kterých propojuje makroekonomický nadhled s praktickou zkušeností přímo z první linie. Vedle světa financí se věnuje i kreativní tvorbě; je autorem kanadského animovaného seriálu Daft Planet a píše romány. Díky své unikátní expertize je dnes pravidelně citován v nejprestižnějších médiích jako The Wall Street Journal, Financial Times či Bloomberg.

Graf týdne 📊

Ještě v roce 2021 se akcie Intelu obchodovaly nad hranicí 60 dolarů, avšak následoval vleklý propad. Společnost se potýkala s rostoucí dominancí konkurentů jako Nvidia a AMD, kteří ovládli trh specializovaných čipů pro datová centra. Problémy s vlastní výrobou a zaostávání za technologiemi tchajwanské TSMC vedly k postupné ztrátě tržního podílu. Krize vyvrcholila v srpnu 2024, kdy akcie zažily drtivý jednodenní propad o 25 procent poté, co firma pozastavila výplatu dividend a ohlásila propouštění 15 procent zaměstnanců. Cena akcií se tehdy propadla až k minimům pod 20 dolarů.

Zlom nastal na přelomu let 2024 a 2025, kdy trh začal pozitivně oceňovat transformaci Intelu na moderní foundry a jeho zapojení do AI ekosystému. V průběhu roku 2025 si akcie připsaly úctyhodných 82 procent a v prvních čtyřech měsících roku 2026 tato dynamika ještě zrychlila růstem o dalších 124 procent. Z krizových minim na úrovni 18 dolarů za kus se tak cena vyšplhala až na historická maxima 87 dolarů, čímž tržní kapitalizace firmy raketově narostla na 424 miliard dolarů. 

Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví, a zároveň ocením i tipy na témata, o kterých byste si chtěli v newsletteru pravidelně číst.

Děkuju a přeji hezký den! Martin Češka