Trhy sázejí na deeskalaci konfliktu, evropský průmysl mezitím čelí rostoucím škodám

Vážená e15 investorská komunito,

vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. Konflikt na Blízkém východě se stále vyvíjí, přičemž podle komentářů amerického prezidenta by se však mohlo začít blýskat na lepší časy a „vždy vpředhledící“ finanční trhy již tuto možnost deeskalace ze začátku týdne zacenily. Kromě již zveřejněných dat spotřebitelských cen z eurozóny se tento týden můžeme těšit ještě na makroekonomická data z USA v podobě indexů nákupních manažerů (PMI), maloobchodních tržeb a tvorby nových pracovních míst (NFP). Pojďme si tedy rozebrat aktuální události z finančních trhů a společně se připravit na zbytek týdne.

Děkujeme, že nás čtete!

V tomto vydání se dozvíte ✅

• Jak se mezikvartálně změnila očekávání českých investorů 
• Jakým způsobem se propisuje konflikt do evropského průmyslu
• V jaké části světa vidí aktuálně analytici Fidelity příležitosti

Stručně 📻

Saylorův stroj se zadrhl

Největší korporátní velryba na trhu s kryptoměnami nečekaně šlápla na brzdu. Společnost Strategy spojená se jménem známého bitcoinového maximalisty Michaela Saylora po třinácti po sobě jdoucích týdnech přerušila své nákupy „digitálního zlata“. Za touto pauzou pravděpodobně stojí zádrhel v sofistikovaném, avšak vysoce rizikovém mechanismu financování. Společnost vydává dluhopisy, kmenové i prioritní akcie s jediným cílem: získat nový kapitál na další nákupy bitcoinu. Celý tento ekosystém však stojí na zásadním předpokladu, a sice že hodnota podkladového aktiva poroste rychleji než firemní závazky.

Právě zde aktuálně Saylorova strategie naráží. Bitcoin se nyní obchoduje kolem úrovně 67 tisíc dolarů, což je podstatně méně než firemní průměrná nákupní cena, která činí zhruba 75 700 dolarů. Komplikace navíc hlásí i samotný trh s cennými papíry: prioritní akcie s příslibem vysokého, 11,5procentního výnosu, které měly v poslední době sloužit jako hlavní zdroj kapitálu, se v minulém týdnu propadly pod svou nominální hodnotu, což firmě výrazně komplikuje schopnost nový kapitál získávat. Společnost, která momentálně drží přes 762 tisíc bitcoinů v ohromující hodnotě 52 miliard dolarů, tak momentálně vyčkává. I když má v záloze hotovostní rezervu ve výši 2,25 miliardy dolarů, současná odmlka poukazuje na zranitelnost celého modelu.

Čeští investoři přehodnocují svá portfolia

Po období nadšení začínají drobní investoři přehodnocovat svá očekávání ohledně akcií spojených s umělou inteligencí a technologických gigantů ze skupiny Magnificent 7. Podle čtvrtletní studie Retail Investor Beat od platformy eToro očekává růst cen AI akcií v roce 2026 pouze 36 procent českých retailových investorů, což představuje znatelný pokles z předchozích 47 procent a zároveň nejnižší hodnotu od čtvrtého čtvrtletí roku 2024. Klesla také víra v to, že skupina Magnificent 7 výkonnostně překoná širší trh.

Naopak na síle výrazně získávají komodity, jejichž zastoupení v portfoliích českých drobných investorů vzrostlo ze 36 na 41 procent. Absolutním favoritem zůstává zlato, vůči němuž má expozici 79 procent těchto investorů, čímž výrazně převyšují globální průměr. Dotázaní investoři zlato drží především jako nástroj pro dlouhodobé uchování hodnoty a zajištění proti inflaci. Průzkum, který proběhl ještě před nedávnou eskalací napětí na Blízkém východě, navíc odhalil, že čeští investoři považují za jedny z hlavních hrozeb pro svá portfolia stav globální ekonomiky a právě riziko mezinárodního konfliktu – riziko ve stavu domácí ekonomiky oproti tomu vidí pouhých sedm procent respondentů.

Globální napětí jako investiční příležitost: Kde analytici vidí největší potenciál?

Podle nejnovějšího průzkumu společnosti Fidelity International pro rok 2026, který vychází z více než 20 tisíc setkání s managementem společností po celém světě, se rozvíjející se trhy (emerging markets) potýkají s výrazným nabídkovým šokem a rostoucím geopolitickým napětím pramenícími především z konfliktu na Blízkém východě a z narušení energetických toků. Zatímco v Evropě a v některých částech Asie většina analytiků předpokládá spíše negativní vliv na budoucí ziskovost firem, regiony jako Blízký východ, Afrika a Latinská Amerika vykazují silnou polarizaci kvůli rozmanitosti těchto regionů. Na jedné straně jsou zde ekonomiky a podniky, které jsou vystaveny rizikům spojeným s hospodářskou politikou či poptávkou, ale na druhé straně jsou zde země úzce navázané na suroviny, které mohou naopak z rostoucích cen komodit a energií významně profitovat.

Navzdory těmto překážkám nejsou tržní očekávání plošně negativní: největší pozornost v tomto směru přitahuje Čína, kterou celých 31 procent analytiků zaměřených na tuto oblast považuje za aktuálně podhodnocenou, což je nejvyšší podíl ze všech sledovaných regionů. Čínskou ekonomiku sice stále brzdí slabší spotřebitelská poptávka a dlouhotrvající problémy na realitním trhu, její dlouhodobý výhled je však silně podporován státní snahou o technologickou soběstačnost a inovace. Analytici vidí významný růstový potenciál zejména v odvětvích elektromobility, umělé inteligence, robotiky, biotechnologií a u lokálních výrobců zařízení pro polovodičový průmysl. Klíčovým sdělením celého průzkumu je skutečnost, že rozvíjející se trhy již nelze vnímat jako jednu velkou, homogenní třídu aktiv, jelikož jednotlivé ekonomiky se od sebe stále více oddělují.

Téma týdne 🗞️

Ještě nedávno hrozil americký prezident Donald Trump, že nechá vybombardovat íránské elektrárny a možná i odsolovací stanice, pokud nebude Hormuzský průliv opět otevřen. Nyní se ovšem zdá, že americká administrativa zvažuje ústup. Podle informací deníku The Wall Street Journal sdělil Donald Trump svým poradcům, že je ochoten ukončit americkou vojenskou kampaň proti Íránu i v případě, že by průliv zůstal z velké části uzavřen.

Pro investory je to vítanou úlevou, protože v předchozích týdnech americké akciové indexy ztratily vyšší jednotky procent: S&P 500, Nasdaq 100, Dow Jones a Russell 2000 se od svých historických maxim vzdálily již o více než 10 procent a dostaly se tak do režimu korekce. Finanční trhy na zprávy o možném ústupu z války zareagovaly pozitivně a akciové indexy vzrostly o dvě až tři procenta. Stejně pozitivně reagovaly i komodity, kdy si zlato připsalo přes tři procenta, a stříbro dokonce téměř sedm procent, přičemž ropa Brent po zprávách ohledně deeskalace konfliktu oslabila o čtyři procenta.

Zatímco trhy reagují na titulky novin, evropský průmysl již sčítá reálné škody. Velmi tvrdě to pociťuje zejména Německo. Podle průzkumu institutu Ifo očekává zhruba 90 procent německých průmyslových podniků negativní dopad konfliktu na své hospodaření a pouhých devět procent firem v současnosti nevnímá žádný vliv. Hlavními riziky, kterých se podniky obávají, jsou zvýšené ceny energií, omezení v námořní a letecké dopravě a narušení dodavatelských řetězců. Čtvrtina německých firem navíc hlásí obavy z oslabující poptávky na důležitých exportních trzích. „Výsledky jasně ukazují, že hospodářské důsledky íránské války se už projevují a mohly by se prostřednictvím různých kanálů ještě prohloubit,“ komentuje situaci Klaus Wohlrabe z institutu Ifo.

V důsledku vysokých cen energetických komodit se do Evropy naplno vrací strašák inflačních tlaků. Březnová meziroční míra inflace v eurozóně zrychlila z únorových 1,9 procenta na 2,5 procenta, čímž se dostala nad dvouprocentní cíl Evropské centrální banky. Nejvýraznější růst cen byl zaznamenán právě u energií, které v březnu zdražily o 4,9 procenta, přestože ještě v únoru o 3,1 procenta klesaly.

Tento vývoj má zásadní dopady na měnovou politiku centrálních bank. Možnost zvyšování úrokových sazeb již připouští sama ECB i další měnové autority. Banka Goldman Sachs již přepsala své prognózy a odhaduje, že ECB letos zvedne úrokové sazby hned dvakrát, konkrétně v dubnu a v červnu. Situaci výmluvně shrnul hlavní ekonom Commerzbank Jörg Krämer, který varuje, že pokud válka rychle neskončí, inflace by mohla nejpozději do května dokonce překročit tři procenta.

Zatímco finanční trhy momentálně žijí nadějí na možný ústup Washingtonu a brzkou deeskalaci konfliktu, reálná evropská ekonomika hraje o čas. Vývoj v nadcházejících týdnech tak bude naprosto klíčový. Rozhodovat nebude pouze samotná vojenská či politická rétorika, ale především to, jak rychle se podaří stabilizovat ceny ropy a plynu a obnovit narušené dodavatelské řetězce. Pokud se pomyslný „uzel“ na Blízkém východě nepodaří v dohledné době rozplést, hrozí Evropě toxická kombinace ochromeného průmyslu a nutnosti agresivního utahování měnové politiky.

Co by vám nemělo uniknout 🚨

Světové trhy a plány na technologická IPO momentálně drtí nová geopolitická a energetická krize. Akcie takzvané velkolepé sedmičky už odepsaly zhruba patnáct procent ze svých lednových vrcholů. Pro připravené investory s volnou hotovostí to ale může představovat unikátní příležitost, jelikož ostře sledované emise by kvůli tržnímu výplachu mohly vyjít podstatně levněji. Jaroslav Bukovský si pro vás v novém textu připravil přehled pěti ultimátních IPO letošního roku, mezi nimiž nechybějí giganty jako SpaceX či Anthropic, na webu e15.

Náhlé a dokonale načasované obchody těsně před klíčovými rozhodnutími Donalda Trumpa vzbuzují na Wall Street vážná podezření. Ať už jde o masivní pohyby ropných futures pouhých patnáct minut před nečekaným odvoláním útoků na Írán, nebo lukrativní sázky na predikčních trzích před operací ve Venezuele, kritici otevřeně mluví o únicích informací a korupci. Bílý dům jakákoli obvinění odmítá a obhájci připisují tyto anomálie spíše náhodě či běžným tržním reakcím na jiné události. Detailní přehled těchto kontroverzních transakcí je k přečtení na webu WSJ.

Akcie zbrojařského gigantu Czechoslovak Group zažívají na burze volný pád a pozici nejhodnotnější firmy na pražské burze si převzal zpět polostátní ČEZ. Prudký propad souvisí nejen s lokálními kontroverzemi kolem samotného CSG, ale odráží i širší skepsi investorů vůči celému evropskému zbrojnímu sektoru, který podle analytiků nedokáže dostatečně těžit z aktuálních geopolitických konfliktů. O tom, co přesně stojí za kolapsem akcií impéria Michala Strnada a zda na něm netratí už i velcí institucionální investoři, píše Jaroslav Bukovský v novém článku na webu e15.

Osobnost týdne 👑

Dr. Nela Richardson (*1973) patří k nejvlivnějším a nejzajímavějším hlasům současné globální ekonomiky. Její příběh přitom začal v malém městě ve státě Indiana, kde z původně stydlivé dívky vyrostla špičková akademička s trojitým bakalářským titulem z matematiky, ekonomie a z filozofie, na který posléze navázala doktorátem z ekonomie na University of Maryland. Během své bohaté kariéry dokázala unikátně propojit svět státních institucí, v němž prošla přes regulátora CFTC či hypoteční agenturu Freddie Mac, s dravým byznysovým prostředím Wall Street, kde působila jako seniorní ekonomka pro agenturu Bloomberg a hlavní investiční stratéžka ve finanční skupině Edward Jones.

Dnes své celoživotní zkušenosti úročí na pozici hlavní ekonomky globální společnosti ADP a spoluzakladatelky výzkumného institutu ADP Research Institute. Právě zde má díky zpracovávání výplat pro desítky milionů lidí k dispozici jeden z nejpřesnějších obrazů o reálném stavu trhu práce na světě. Tyto složité makroekonomické trendy si však nenechává jen pro korporátní sféru: v rámci svého osobního projektu MainStreet Macro je dokáže poutavě a srozumitelně překládat běžným lidem i majitelům malých firem. Její mimořádný expertní přesah dnes potvrzuje i fakt, že zasedá v odborné radě Světového ekonomického fóra (WEF), radí americkému Úřadu pro ekonomickou analýzu (BEA) a jako respektovaná komentátorka pravidelně vysvětluje ekonomické dění divákům a čtenářům předních médií, jako jsou CNBC nebo The Wall Street Journal.

Graf týdne 📊

Zatímco po většinu roku 2025 vykazovala severomořská ropa Brent relativní stabilitu, počátek roku 2026 přinesl na trh s „černým zlatem“ prudký cenový šok. V reakci na konflikt mezi Íránem a USA s Izraelem, který oficiálně začal v sobotu 28. února, vzrostla cena ropy během jediného týdne až o 65 procent na úrovně, které nebyly na ropném trhu spatřeny od poloviny roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Další vývoj cen bude nyní bezprostředně záviset na délce trvání konfliktu, a především na osudu Hormuzského průlivu. Pokud by blokáda této klíčové námořní tepny pokračovala a došlo k dlouhodobému a strukturálnímu narušení dodávek, někteří finanční analytici varují, že by cena ropy mohla v extrémním scénáři vystřelit až k hranici 200 dolarů za barel.

Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví, a zároveň ocením i tipy na témata, o nichž byste si chtěli v newsletteru pravidelně číst.

Děkuju a přeji hezký den! Martin Češka