Růst výdajů rozpočtu nezpůsobil covid, tvrdí nejvyšší kontroloři | E15.cz

Kontroloři: Covid je v tom nevinně. Nemůže za téměř polovinu růstu výdajů rozpočtu

ČTK, bo

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Pandemie na sebe vzala podobu zesilovače problémů, se kterými se Česko dlouhodobě potýká při nakládání s veřejnými penězi. Vysvětlení, že příčinou loňského nejhoršího výsledku hospodaření v historii země je pandemie, neobstojí. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala v úvodu k výroční zprávě za loňský rok. Celkové výdaje státního rozpočtu loni vzrostly meziročně o 291 miliard korun. Z toho ale nejméně 147 miliard korun nesouviselo s pandemií, tvrdí NKÚ.

Příčinou téměř poloviny nárůstu loňských výdajů státního rozpočtu nebyla protiepidemická opatření, ale růst výdajů na provoz státu, sociální výdaje a další položky, stojí ve zprávě. Ministerstvo financí v reakci uvedlo, že se s tvrzením NKÚ neztotožňuje, protože i uvedené výdaje měly za cíl stabilizovat českou ekonomiku, podpořit její růst a snížit související sociální tlaky.

Hospodaření státního rozpočtu loni skončilo schodkem 367,4 miliardy korun, zatímco původně schválený rozpočet počítal se čtyřiceti miliardami. Důvodem horšího výsledku byl nejen propad příjmů rozpočtu, absence úsporných opatření a výdaje spojené s covidem, ale i růst běžných výdajů, které s pandemií nesouvisely, uvádí zpráva.

Ze státního rozpočtu šlo loni meziročně o 291 miliard korun, z toho však nejméně 147 miliard korun nemělo souvislost s pandemií. NKÚ k tomu uvádí, že ministerstvo financí ve svém pokladním plnění zařadilo mezi výdaje, které měly souviset s opatřeními proti covidu, i takové položky, které s nimi přímo nesouvisely. Jako příklad uvádí jednorázový příspěvek důchodcům nebo oddlužení nemocnic.

„Není pravdou, že by vláda rezignovala na úsporná opatření. Již v roce 2020 došlo ke krácení počtu míst, které bylo navíc doprovázeno snížením takzvaných užších provozních výdajů rozpočtových kapitol o deset procent. Jde zejména o výdajové položky na nákup materiálu, vody, paliv a energií či služeb,“ sdělilo dnes ministerstvo financí.

Úřad dále uvedl, že na podzim 2020 předložil Poslanecké sněmovně plán postupné konsolidace, který předpokládá návrat do standardních podmínek bez vyvolání recese. „V konsolidační strategii konkrétně počítáme s tím, že nebudou valorizovány provozní výdaje, tedy že fakticky budou reálně klesat. Počítáme se zmrazením platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů,“ uvedlo MF.

Státní rozpočet nebyl podle NKÚ připraven na zpomalení ekonomiky. Toto tvrzení vznesl kontrolní úřad už dříve, například když se loni v září vyjadřoval k hospodaření státu za rok 2019. Stát také nedokázal zareagovat na snížení výkonu ekonomiky přiměřenými úsporam i na výdajové straně, tvrdí úřad nyní.

„Nárůst výdajů na provoz státu a na sociální dávky (zejména platů a důchodů) bez jejich adekvátního krytí příjmy v kombinaci s rezignováním na hledání úspor je praxí, která ohrožuje stabilitu veřejných financí,“ stojí ve zprávě NKÚ.

Kontroloři poukazují na to, že od roku 2016 pravidelně roste počet státních zaměstnanců, ale nemá to významnější dopad na zlepšení výkonu státní správy. Jen v letech 2016 až 2019 se zvýšil objem peněz na platy a ostatní platby o 58 miliard korun.

Úřad ve zprávě uvádí, že příkladem nevyužité příležitosti ke zlepšení služeb státu pro občany může být systém elektronické identifikace a Portál občana, na které ministerstvo vnitra vynaložilo téměř 250 milionů korun, ale které však širokou nabídku dostupných služeb občanům nezajistily. „Současně ani nabízené služby nebyly pro občany natolik atraktivní, aby o ně projevili zájem,“ podotýká zpráva.

Přírůstek státních zaměstnanců mezi lety 2013 a 2021 je podle MF dominantně ze 73 procent dán nárůstem pracovních míst ve školství a ze 16 procent nárůstem pracovníků bezpečnostních složek a vojáků z povolání.

Stát podle úřadu nedostatečně řeší dlouhodobé problémy v sociální oblasti, jako jsou třeba sociální vyloučení nebo důchodová reforma. Stát se také nezabývá skutečným přínosem vynaložených peněz a nemá ani informace o přínosech spolupráce s mezinárodními organizacemi, uvádějí kontroloři. Česko v roce 2018 podle zjištění NKÚ spolupracovalo  s 477 organizacemi, kterým uhradilo celkem 4,4 miliardy korun. Přínos spolupráce pro stát však úřady vyhodnotily jen asi u poloviny organizací.

Nejvyšší kontroloři

  • Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislá ústavní instituce, jejímž úkolem je prověřovat hospodaření státu s jeho majetkem a penězi ze zahraničí.
  • NKÚ se vyjadřuje ke státnímu závěrečnému účtu a dohlíží na plnění státního rozpočtu. Jeho kontrolní závěry projednává vláda a zabývají se jimi i poslanci z kontrolního výboru.
  • Úřad loni dokončil tři desítky kontrolních akcí, při kterých navštívil 152 institucí a prověřil majetek a peníze v celkovém objemu 108 miliard korun. Pro letošní rok zatím naplánoval 36 kontrol.
Autor: ČTK, bo

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video