Alojz Ryšavý: ALO in the sky with diamonds
Ve své kanceláři v centrále ALO Diamonds v pražských Holešovicích se scházíme tento rok už podruhé, a i když naše dvě schůzky dělí pouhých pět měsíců, novinek v jeho firmě je mnoho. „Spouštíme nový koncept ALOve, což je značka pod ALO Diamonds, která se specializuje na mladou klientelu. Prodávat budeme například náramky v barevném provedení s drahým kamenem za dva až tři tisíce, což jsou ceny, které mladí lidé akceptují,“ říká Alojz a jen tak mimochodem dodá, že se tento rok chystá otevřít šest dalších prodejen.
Rodáka ze slovenských Levic fascinoval třpyt a lesk kamenů daleko dřív, než se rozhodl studovat střední klenotnickou školu v Praze. „Otec pracoval jako klenotník v jedné státní firmě a já jsem k němu jako malý chodil do dílny a zíral na to, jak se ty kameny krásně třpytí.“ Po škole působil krátce ve zlatnickém družstvu Soluna a v roce 1995 založil, ještě jako devatenáctiletý, společnost Ryalo Gold, která se specializovala na diamantové šperky a jako první z českých firem nakupovala diamanty na prestižní Antverpské diamantové burze.
„V Česku se za komunismu prodávaly spíše syntetické kameny, diamantů tady moc nebylo. Po revoluci začala vznikat klenotnictví nabízející diamanty, ale po těch 40 letech komunismu to tady nefrčelo, nebyl tu pořádný dovoz,“ říká o svých začátcích Alojz. Ve společnosti postupně vznikl tvůrčí designérský tým, nakoupily se špičkové technologie a s jejich pomocí se výroba zrychlila a zkvalitnila. Z drobného živnostníka se v roce 2001 stalo ALO Diamonds, jedna z předních společností specializujících se na výrobu šperků, a Alojz Ryšavý je jejím majoritním vlastníkem.
Jaký nejkrásnější diamant jste v životě viděl?
Viděl jsem dva nejkrásnější. První byl jemně růžový ve tvaru kapky a pak azurově modrý. Nádherně se třpytily.
Jaký diamant je nejvzácnější?
Bezbarvé a průhledné diamanty jsou vzácné, ale vzhledem k tomu, že barevných je na světě míň, tak se mezi ty dražší řadí červené, bledě modré nebo žluté, například proto, že těch je desetina co bílých.
Kolem roku 2001 se vaše firma začala prudce rozvíjet a vy jste nakoupili nové technologie. O jaké technologie se jedná? Co všechno při výrobě šperků vlastně potřebujete?
Dříve se vše vyrábělo ručně, dneska už šperk většinou designujete v počítači. Nejdřív ručně načrtnete, překreslíte do počítače, kde se vytvoří 3D model. Pomocí speciální 3D tiskárny si vytisknete prstýnek z vosku, který se pak zasádruje, ten vosk se pak vypálí a místo toho vlijete kov, který chcete na prsten použít. Říká se tomu lití odstředivého vosku. Držíme se tradičních postupů, takže kameny zasazujeme vždy ručně a dáváme celoživotní záruku na nevypadnutí kamene.
Pomáhá vám počítač i při stanovení přesného tvaru výbrusu?
Začínáme tak, že najdeme kámen a pomocí rentgenového skeneru stanovíme, jaký největší kámen z té suroviny vybrousíme. Ne celý kámen je stejné kvality. Snažíte se z toho tedy dostat co největší kousek v co nejlepší kvalitě a ten zbytek se pak ručně brousí na menší kamínky.
Kde si necháváte brousit kameny?
Ty větší brousíme v Antverpách, menší v Izraeli nebo Indii.
Kteří lidé se ve vaší branži nejhůře shánějí?
Klenotnické školy dnes už neprodukují tolik studentů a moc lidí se tam ani nehlásí. Je to celoevropský problém a každý člověk v klenotnickém odvětví je ve své specializaci nenahraditelný. Největší potíž máme s hledáním vzorkařů a designérů. Díky rozvoji technologií je teď například problém sehnat designéra, který by uměl pracovat s 3D tiskárnou.
Diamanty pro ALO Diamonds nakupujete téměř výhradně na burze v Antverpách. Jak taková burza vlastně funguje?
Představte si velké budovy se stovkami malých kanceláří. Každá ta kancelář je na něco specializovaná. Jedna na velké diamanty, druhá na malé, další na čtvercové výbrusy, na malé žluté diamanty, nižší kvalitu diamantů apod. Kanceláří na malé kulaté diamanty je samozřejmě nejvíc, někdy i víc než sto, a ty mezi sebou soupeří.
Takže neprobíhá něco jako velká aukce ve velkém sále?
Ne. Pokud máte přístup na burzu, tak můžete jít do jakékoli kanceláře a tam si dojednat cenu.
Co všechno musíte splnit, abyste měl na burzu přístup?
Musíte být dostatečně bonitní, musíte mít důvěryhodné reference, a co je nejdůležitější, musí vás na burzu doporučit někdo, kdo už tam je a musí se zaručit, že budete v obchodě seriózní a budete akceptovat a respektovat určitá pravidla.
Jste první firmou z Česka a Slovenska, která před osmnácti lety začala obchodovat na všech mezinárodních diamantových burzách v Indii, Antverpách, Izraeli a Hongkongu.
Ano, já na ty burzy pořád vyrážím tak čtyřikrát do roka podle toho, jaká je poptávka. Vyberu si kameny, které mi speciální pošta, jež se zaobírá pouze šperky, doručí až do kanceláře, takže rozhodně svůj nákup z burzy nemívám přibalený v kufru.
Kimberleyský systém certifikace zaručující nekonfliktní původ diamantů byl realizován v lednu 2003. Změnila se tím pádem tvář obchodu? Někteří prodejci prý z burz zmizeli.
Pravděpodobně ano. Dnes už je to tak, že jakmile nemáte ten certifikát, tedy papír o původu, diamanty jsou neobchodovatelné. Dnes se diamanty nakupují pouze certifikované a na burzách prodávají jen takové.
O největším světovém producentovi De Beers koluje informace, že drží v sejfech diamanty, čímž uměle vytváří situaci, kdy cena diamantů i poptávka rostou. Co si o tom myslíte?
No jo, ono těch příběhů o diamantech koluje. (smích) Tohle rozhodně neslyším poprvé. De Beersovi už dávno nevlastní a nekontrolují většinu trhu. Momentálně jsou produktivní nová naleziště mimo Jižní Afriku, kde bývala rodina aktivní. Těží se v Rusku nebo v Austrálii a tito producenti chtějí prodávat. De Beersovi by tak museli vše skoupit, a to není vůbec možné. A v sejfech jistě nějakou zásobu mají, ale nebude to žádné závratné množství, nedovolí jim to celosvětový trh, protože stejně jako ostatní se snaží diamanty zobchodovat.
Celkově ale cena diamantů roste.
Zvyšuje se poptávka díky Číně a Indii, kde vzniká ekonomicky silnější střední třída, jež začíná masově cestovat po celém světě. Cena navíc roste i kvůli tomu, že diamant je vytěžitelná surovina a k jeho těžbě se používají stále lepší, technologicky náročnější, a tudíž i dražší stroje. Vezměte si třeba fakt, že z jedné tuny země vytěžíte pouhý jeden karát. Velmi se též zpřísnily zákony. Stojí mnoho peněz už jen dostat povolení v zemích, kde chcete začít těžit.
Pracujete v byznysu přes 20 let. Máte obchody v Praze, Brně, Ostravě, Bratislavě, Košicích, Hongkongu, Miami a tento rok jste otevřeli další v Houstonu. Jak byste srovnal jednotlivé trhy?
Na Slovensku se prodávají barevnější a odvážnější šperky. V Česku stále vedou jednodušší tvary jemných šperků. Ve Spojených státech je trh naprosto jiný, Američané jsou zvyklí do šperků investovat, nepovažují to za něco zbytečného, dělají si tím radost. Rádi experimentují, nosí více extravagantní oblečení i šperky. Tamní trh je skoro bez hranic. V Hongkongu nemají daň z přidané hodnoty, takže produkty jsou oproti Evropě o 20 procent levnější. Číňané milují barvy, a i když třeba nemají tolik peněz, koupí si prostě menší kamínek, aby každý něco měl.
Už se Češi naučili investovat do šperků?
Hodně se to zlepšilo. Lidé, kteří po revoluci tvrdě pracovali a už si pořídili auto i dům, teď hledají způsob, jak našetřené peníze chytře uložit. Cena diamantů bude růst a oni tak mohou opravdu chytře investovat do rodinného šperku, který se bude dědit po generace. My jsme teď v ALO ve spolupráci s českými a slovenskými bankami otevřeli privátní oddělení investičních rodinných šperků. Naši vyškolení specialisté radí lidem, kteří chtějí do šperku investovat větší částku v řádu stovek tisíc a výš. Na takové šperky se používají jen vybrané druhy drahých kamenů a můžeme vám ho zhotovit u nás, nebo si jej můžete pořídit kdekoli jinde.
Není to pak stres takový hodnotný prsten nosit?
Vůbec. Šperk za půl milionu dnes není nic neobvyklého, navíc člověk, který tomu nerozumí, ani nepozná, kolik vlastně stál. Takový prsten s větším kamínkem může být laikem klidně zaměnitelný za bižuterii.
Jak moc ovlivňují trendy vytváření šperků? Vrací se retro vlny stejně jako v módě?
Aby si někdo koupil šperk, tak se mu musí líbit, musí být nápaditý a musí se k němu hodit. Takže my určitě trendy sledujeme. A retro se samozřejmě vrací a jde to ve vlnách. Teď je například opět v oblibě žluté nebo růžové zlato.
Ve svých 39 letech jste majitelem úspěšné firmy, která si za těch 20 let vybudovala slušné místo na celosvětovém trhu. Neplánujete toho nyní prostě nechat, odjet někam a už jen relaxovat?
Na to se cítím pořád dost mladý. Mě ta práce pořád baví a naplňuje, i když například administrativu bych ve svém programu klidně vynechal.
