Autohumor aneb "Klidně jeď, na mou ledvinu nikdo nečeká"
„K dokonalosti nám už chybí jediná věc,“ říká Rimmer ze seriálu Červený trpaslík, když se ocitne za volantem elegantního Jaguaru E, s půvabnou dívkou na sedadle spolujezdce. V předmětné epizodě se mu totiž vyplní vše, nač pomyslí. A lup – ze zpětného zrcátka visí plyšové hrací kostky! Teď je to dokonalé.
Zmíněná scéna je humorná, ale mnozí motoristé by u ní spíš svraštili obočí, neboť třeba právě oni považují tento doplněk interiéru vozu za rozpustilou a nezbytnou drobnost, kterou mohou zastoupit možná ještě miniaturní boxerské rukavice, ale jinak už nic. Lidový tuning a krášlení automobilů by však vydaly na samostatný seriál, dnes se v obrazové galerii zaměříme pouze na auto-moto legraci.
Pes kývající hlavou
Před revolucí na trhu nebyl velký výběr dekorativních automobilových doplňků; vzpomeňme snad jen vlčáka s kývající hlavou, prostého Marťana na stejném pružinovém principiu (ten se na rozdíl od vlčáka vozil zpravidla za předním oknem) nebo evergreen – samolepicího červa prožírajícího kapotu. Po revoluci se naopak zcela vytratily „jantarové“ hlavy řadicích pák, které často zdobily vozy Lada. Kde je také konec chlupatým volantům a masážním koberečkům na sedačkách.
Zato přišly samolepky. Samolepky, jimiž se dá ve chvíli podtrhnout charakter vozu, i takové, které mají všechny kolemjedoucí přesvědčit o tom, že právě míjejí člověka se smyslem pro humor a vtip, motoristu, jenž neváhá ani udělat si legraci sám ze sebe.
V záhubě
Vzpomínáte si na populární předlistopadové samolepky se čtyřlístkem a nápisem „V ZÁBĚHU“, jimiž řidiči dávali najevo, že zajíždějí nový vůz nebo automobil po výbrusu motoru? Pak nějaký žertéř přišel s nápadem přehodit poslední dvě slabiky a brzy po československých cestách jezdilo mnoho aut „V ZÁHUBĚ“.
