Barevný děti hrají příběh cizinky
„Narodila jsem se v Gruzii. Gruzie je krásná země, ale je tam krutost. A válka. Všude je válka.“ Těmito slovy z úst hlavní hrdinky Elady začíná nová inscenace Netřeba skákat multikulturního divadelního souboru Barevný děti z Budějovic.
Po frašce Strakonický dudák a shakespearovské klasice Kupec benátský sáhla režisérka a vůdčí osobnost souboru Tereza Charvátová po autentickém materiálu. Členové Barevných dětí totiž nahráli velké množství rozhovorů s cizinci, kteří žijí v České republice. Na příběh Elady, Gruzínky, která přijela do středu Evropy, aby zde našla lepší život, ale čekali několik měsíců.
„A pak najednou jsem seděla s ženou, o které jsem si myslela, že ji znám, a pustila jsem diktafon,“ říká k tomu Tereza Charvátová. „Ta žena třikrát vydechla, začala mluvit a najednou odvyprávěla celý příběh,“ přibližuje zásadní okamžik vzniku celé inscenace.
Hra Netřeba skákat začíná neutěšenou situací v Gruzii. Mladá Elada přichází ve válečném konfliktu o svou první lásku a rozhodne se s matkou emigrovat do Čech. Nečeká ji tu ale jednoduchý osud. Jediné, co jí nakonec dá sílu pokračovat, je láska k dítěti.
Barevný děti nezvolily klasickou činoherní formu. Netřeba skákat je kombinací pohybového a dokumentárního divadla, navíc využívá v podobě chóru prvky antického dramatu. Činoherní výstupy se tak střídají s tanečními choreografiemi, se kterými Barevným dětem pomáhal sólista Jihočeského baletu Kéry Nagy Béla. Ten také ztvárnil v inscenaci roli jednoho z bohů.
„Poslední půlrok jsme v souboru formou improvizace hodně pracovali na rozvoji hereckých a pohybových dovedností,“ vysvětluje Tereza Charvátová. „Navíc mě zaujala metoda dokumentárního dramatu. Vznikla v Rusku, pracuje s autentickými texty a má sociální náboj. A k příběhu Elady se opravdu hodí,“ dodává.
Netradiční je také způsob provedení hry. Herci nejsou na pódiu, nýbrž pohybují se v jakési aréně a diváci sedí po všech čtyřech stranách.
Vedle herců–cizinců z Běloruska, Íránu, Německa a Maďarska se na inscenaci podílí také Guy Gelem z Izraele, který ke hře Netřeba skákat zkomponoval hudbu.
Představení mělo premiéru 5. a 6. května v Bazilice, nejbližší repríza bude taktéž v Bazilice 20. června od půl osmé večer.
