„Hledáme konsorcium firem tvořené renomovanou mezinárodní realitní kanceláří a subjekty z oblasti finančního poradenství a řízení projektů,“ vysvětlil náměstek generálního ředitele ČD pro správu majetku Milan Matzenauer způsob, jakým ČD chtějí majetek prodat. Podle něj dráha k provozu už nepotřebuje stovky budov, a nemá tedy smysl ročně vynakládat až 240 milionů korun na jejich údržbu a ostrahu.
Skutečnou cenu prodávaných nemovitostí stanoví strategický partner, který vzejde z výběrového řízení. Ten zároveň vypracuje prodejní strategii zbytného majetku a následně zajistí samotný prodej. Provize z prodeje bude záviset na konečné výši dohodnutých cen, uvedl dopravce.
Pomyslnou koulí na noze pro hospodaření Českých drah nejsou tyto drážní domky a další drobné stavby ale zhruba 900 stanic a nádraží, která musí České dráhy udržovat, uvedl Jaromír Pejša, předseda Odborového sdružení železničářů (OSŽ). Pro potřeby dopravce jsou prý tyto stavby naddimenzované, protože drahám bohatě stačí pokladna pro prodej lístků. Podle odborářů by měly být tyto majetky převedeny do vlastnictví Správy železniční dopravní cesty jako součást drážní infrastruktury.
To ale podle šéfa nejsilnější odborové centrály na železnici není možné uskutečnit bezúplatně, nebo za symbolickou hodnotu a na odprodej za odhadní cenu nemá stát peníze. Řešení by mohlo přinést ministerstvo dopravy, které se do konce října zavázalo předložit materiál řešení problematiky zbytného majetku drah.
Prodej drážních domků a ostatního drobného majetku, se kterým by dráhy chtěly začít hned po ukončení výběrového řízení na zprostředkovatele, se uskuteční formou takzvaného „balíčkového prodeje“. Jde o metodu, kdy se neprodávají jednotlivé budovy, ale vždy určitý celek budov a pozemků. Dopravce se tak vyhne situaci, kdy si kupující vyberou jen nejlukrativnější majetek a zbytek by poté drahám zůstal. Stejným způsobem se zbytného majetku nedávno zbavil i německý národní dopravce Deutsche Bahn, uvedly České dráhy.
