České start-upy mají naději. Dostanou miliony z Bruselu
Start-upy jsou pro ekonomiku důležité zejména z pohledu inovací. Většinou totiž nabízejí nová, efektivnější řešení a tak i přidanou hodnotu pro ekonomiku. „Zanedbatelný není ani potenciál tvorby pracovních míst. Startupeři sice nabírají málo zaměstnanců, ale tím, že je projektů mnoho, významně snižují nezaměstnanost,“ hodnotí smysl startovacích programů mluvčí Hospodářské komory Lenka Vodná.
Dobrým příkladem úspěšného start-upu, z kterého se stal i důležitý zaměstnavatel, může být český AdFinance. Internetový porovnávač finančních produktů zaměstnává více než 150 lidí. Jak říká šéf firmy David Nevečeřal, nikdy o pomoc státu nežádali. Peníze pro projekt získali přes soukromé kanály. „Osobně si myslím, že nejlepší dotací a podporou podnikatelů by bylo snížení daňové zátěže a odvodů za zaměstnance, pokud firma reinvestuje do svého růstu,“ říká Nevečeřel.
Vláda České republiky začínající podnikatelské projekty zkoušela různými způsoby podpořit už několikrát. Programy jako třeba Seed fond ale nepřinesly významnější výsledky.
Nový projekt Evropské unie má být největším praktickým vyústěním programů Horizont 2020 a Akční plán pro podnikání 2020. Centrála komise, která bude o dotacích pro start-up projekty rozhodovat, bude mít sídlo v Bruselu. Zastoupení získá i každá členská země Evropské unie.
Tlustý balík k dispozici
„Projektové návrhy budou předkládány přímo agentuře, avšak podnikatelé v Česku budou moci využít služeb národních kontaktních bodů pro rámcové programy a poradců ze sítě,“ říká Miroslav Kynčl, mluvčí ministerstva průmyslu. V praxi tak bude moct každý český začínající podnikatel zažádat o financování svého projektu v češtině, přičemž projekt se žádostí odevzdá českému zastoupení. To následně projekt přeloží do angličtiny.
Podnikatelé začátečníci dostanou v rámci programu k dispozici dost peněz. Už pro letošní rok je pro Česko v různých programech pro start–upy k dispozici 150 milionů korun. Na jejich podporu vyčlenila Evropská komise pro příštích šest let celkově 18 miliard eur. Ministerstvo průmyslu však zůstává opatrné „Ze zkušeností minulých let víme, že podnikatelé v Česku nejsou ve využívání podpory z unijních programů příliš aktivní,“ uvádí Kynčl.
V Čechách vzniká několik set start-upů ročně. Poměrně velká část se ale nedožije více než roku. Nový plán Evropské komise tak vítají i odborníci. „Začínající podnikatelé naráží na řadu problémů týkajících se legislativních požadavků, či administrativy spojené se založením podniku,“ hodnotí situaci Vodná.
Problémy jsou jinde
Ke státní pomoci je skeptický i Nevečeřal, když říká, že v současnosti není reálné hledat peníze pro svůj start mezi státními úřady. Státním orgánům vyčítá i byrokratický mechanismus veřejné správy. Podle něj by pomohlo výrazné zpružnění trhu práce a méně dotazníků od státních úřadů.
Zejména pro mladé lidi, kteří to se svým nápadem chtějí zkusit, je proto výhodnější svou myšlenku nabízet investorům. „V poslední době v souvislosti s hospodářskou krizí a omezeným přístupem k financím u bank, začínající podniky problémy týkající se především zdrojů financování řeší více než kdy jindy,“ říká Vodná. Vstřícná agentura, která bude chtít peníze z evropské kasy využít, by tak pomohla zjednodušit a zrychlit přístup podnikatelských začátečníků k financím.
Některé první úspěchy bruselské strategie již jsou na světě. Například síť Enterprise Europe Network poskytuje se svými 600 pobočkami bezplatné poradenství i v českém zastoupení. Poměrně novým programem je i Startup Europe, zaměřený na podporu podnikatelských projektů z oblasti internetového podnikání.