„Pro policii jsme létali několik cvičení, kdy oni potřebují pohled ze vzduchu na zasahující jednotku,“ řekl Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně, která má registrovaných šest těchto létajících zařízení. Výhodou dronu proti vrtulníku je totiž podstatně lacinější provoz. Zatímco letová hodina vrtulníku stojí desetitisíce korun, u dronu jde o desetikoruny, dodal ředitel městské příspěvkové organizace.
Zatím ale podle Šantory pomáhaly drony složkám integrovaného záchranného systému jen při cvičeních. Naostro by se ale do akce mohly zapojit už tuto neděli, kdy se bude v Plzni konat fotbalové utkání mezi domácím týmem a pražskou Spartou, při kterém si policie vyžádala pořizování záznamu z okolí stadionu. Využití dronů pro tuto konkrétní akci ale musí nejprve schválit letecký úřad.
Právě problémy se schvalováním jsou hlavní překážkou pro efektivní využívání těchto strojů. Na každou akci je totiž potřeba konkrétní povolení, což prakticky vylučuje ostré nasazení. Pokud začne hořet, není možné včas vyřídit všechna povolení, dodal Šantora s tím, že ale určité pravomoci rozhodnout o nasazení dronů má v takovémto případě i velitel zásahu.
Ze státních institucí si například o možnost komerčně využívat drony zažádal Státní ústav jaderné a biologické ochrany nebo správce elektrické přenosové soustavy Čeps
Nejčastěji se ale bezpilotní prostředky používají k leteckému fotografování pro potřeby mapování nebo natáčení videa pro propagační účely, do reklamy nebo pro televizi. Využití nachází ale například i v zemědělství, kde například mohou odhalit konkrétní část pole, kterou je potřeba přihnojit, nebo v energetice, kde dokážou nahradit práci techniků kontrolujících technický stav sloupů vysokého napětí.
Zatímco parta techniků zvládne během dne zkontrolovat tři sloupy, pomocí dronu je možné jich zkontrolovat za den až 15, uvedl Jakub Karas, spolumajitel firmy Upvision, která při kontrole přenosové soustavy spolupracuje s energetickou společností E-ON.
„Není to ale tak, že by měly vzít práci lezcům, ale naopak je efektivně posílat jen tam, kde je to potřeba,“ doplnil. Robot totiž stále nedokáže objevené poruchy sám odstranit, tuto práci proto musí za něj nakonec přijet udělat člověk.
Povinnost evidovat bezpilotní letoun na Úřadu pro civilní letectví podléhají všechny stroje včetně modelů letadel s hmotností převyšující 20 kilogramů.
Pokud ale bude dron nebo model využívaný komerčně, tedy nikoliv pro rekreační létání, musí jeho majitel zažádat o povolení k jeho provozování i tehdy, pokud je lehčí než uvedených 20 kilogramů, dodal mluvčí Úřadu pro civilní letectví Vítězslav Hezký. Ze státních institucí si například o možnost komerčně využívat drony zažádal Státní ústav jaderné a biologické ochrany nebo správce elektrické přenosové soustavy Čeps.
