Chvála rozvodů aneb myslete jen na sebe*

Ilustrace

Ilustrace Zdroj: Klara Kovandova

V poslední době slyším kolem sebe pořád to samé: vztahy přestaly fungovat! Všichni se rozvádí a rozcházejí nebo spolu lidé žijí jen kvůli dětem nebo majetku, i když už si tzv. nemají co říct.

To je samozřejmě dobře. Člověk není labuť a není ustrojen pro jeden celoživotní vztah. Navíc – dnes tak dlouho! Ne že by neexistovaly páry, které spolu ve štěstí a míru žijí půl století, ale to je výjimka. Nikoli ideál, po kterém záhodno toužit.

Ženy už nemusí spoléhat na to, že je muž uživí. Uvědomují si, že jejich hlavním posláním je najít samu sebe. Ne uklízet po dětech, s manželem spát už jen ze setrvačnosti, dělat práci kvůli složenkám a pak se na vínku vyplakat kamarádce. Čím dál víc žen to odmítá.

Ještě kolem roku tisíc bylo v těchto zeměpisných šířkách běžné, že v osadách žili lidé ve velkých rodinách a člověk běžně nevěděl, kdo je vlastně jeho otec. Milenecké vztahy nebyly exkluzivní a děti vychovávaly stařešinové. To bylo také mnohem lepší. Proč mají děti vychovávat jejich biologičtí rodiče, kteří ve dvaceti nebo třiceti sami nevědí, co si počít sami se sebou?

Nejbolestnějším z lidských emocí je žárlivost. Ta příšera zelenooká, jež se živí lidským masem, jak píše Tolstoj. Úder, který vám zasadí žárlivost, cítíte na prsou jako ránu pěstí. Jakoby ve vás zabila všechnu lásku. To ponížení! A přitom je to opačně. Zamiluje-li se váš partner do někoho jiného, přejte mu to. Nepřejete li mu štěstí, pak ho doopravdy nemilujete.

Váš partner má stejně jako vy jedinou skutečnou povinnost a zároveň právo: hledat v životě štěstí. Nežijete pro své děti, rodiče, manželky, nejste jim ničím povinováni. Jste pouze zodpovědní sami sobě. Smutná žena, která ví, že jíi manžel podvádí, ale strpí to „kvůli dětem“, nemůže být dobrá máma. Děti nejsou hloupé. Děti všechno cítí, i když o tom třeba neumí přemýšlet a mluvit.

A proto buďte egoističtí, myslete na sebe, mějte se rádi, přejte si to nejlepší. Zjistíte brzy, že přirozenou cestou chcete štěstí i pro ostatní. To není sobecké. Nemůžete totiž dát ostatním lásku a štěstí, když ho sami nemáte.

*Zenový Mistr je přispěvatelem ZENu, který si pod touto přezdívkou přeje zůstat v anonymitě. Nikdo přesně neví, jak je Zenový Mistr starý ani odkud se vzal, ani proč se ozval právě naší redakci. Své publikum má ve zvyku oslovovat obratem „vy, lidé“, jako by on sám nebyl tak docela z tohoto světa.