„Přechod členství v bytovém družstvu na dědice není podmíněn jeho žádostí o členství,“ uvedli soudci Nejvyššího soudu. Účelem sjednocujících stanovisek je sladit rozkolísanou judikaturu. Pro nižší soudy je názor NS závazný. Svaz českých a moravských bytových družstev problémy s děděním členských práv a s přechodem nájmu na dědice nezaznamenal, řekl ředitel legislativně-právního oddělení svazu Jiří Zatočil. „Družstva sdružená v SČMBD podle našich zkušeností respektují příslušný paragraf obchodního zákoníku, kde je stanoveno, že souhlas představenstva k nabytí členství v družstvu se nevyžaduje, jestliže dědic nabyl práva a povinnosti spojené s členstvím v bytovém družstvu,“ sdělil právník.
„Zjednodušeně řečeno platí, že dědic, který dědí po zůstaviteli byt (členský podíl), je členem družstva automaticky dnem úmrtí zůstavitele, aniž by o členství žádal,“ uvedl mluvčí nejvyššího soudu. Po smrti člena družstva dochází k okamžitému přechodu členství v družstvu i přechodu nájmu bytu na dědice, a to se všemi právy a povinnostmi. „Toto platí pro všechny typy družstev,“ doplnil Knötig. Rozhodnutí může pomoci lidem v obtížné situaci. Po smrti člena družstva museli někdy před získáním bytu nejprve podat žádost. Stanovisko se týká i státu, který má nárok na majetek lidí zemřelých bez dědiců. V dědickém řízení má přitom stejné postavení jako dědic. „Pokud zůstavitel byl sám a nemá dědice svého majetku, přechází i při tomto projednání dědictví členství zůstavitele v bytovém družstvu a nájem družstevního bytu na stát,“ uvedl Knötig.
