Další upřesnění počtu genů podílejících se na vzniku člověka přineslo více otázek než odpovědí.
Počet kódujících nebo také jaderných genů v lidské DNA (na snímku), tedy genů, které se podílejí na procesu vzniku buněčných proteinů, je mnohem nižší, než se biologové doposud domnívali. Tvrdí to výzkumníci v mezinárodní studii koordinované španělským Národním centrem pro výzkum rakoviny (CNIO), podle nichž činí skutečný počet jaderných či kódujících genů zhruba 19 tisíc. To je zhruba o čtyři tisíce méně, než předpokládaly poslední odhady.
Vědci pracovali s daty ze tří největších referenčních databází, které katalogizují buněčné proteiny a geny, podle kterých vzikají: GENCODE/Ensembl, RefSeq a UniProtKB – ty vedly jako kódující celkem 22 210 genů. Po detailním prozkoumání však 4234 z nich vědci nově překlasifikovali do nekódující kategorie, často zvané také jako odpadní či satelitní, která tvoří až 75 procent lidského genomu.
„Mnoho z těchto genů jsme prozkoumali do nejmenšího detailu, jsme si jistí,“ tvrdí jeden z výzkumníků CNIO Michael Tress.
Úprava odhadu počtu jaderných genů není první a podle Tresse asi ani poslední – dříve vědci hovořili až o stovce tisíc genů, další odhady tuto sumu snížily na 20 až 24 tisíc. Některé studie dokonce hovořily jen o 18 tisícovkách kódujících genů. Aktuální číslo je však prý kolem 19 tisíc. „I kdyby se jen polovina námi označených genů potvrdila jako nekódující, bude to mít výrazný dopad na řadu výzkumů a lékařských disciplín,“ uzavírají autoři na webu CNIO.
