Co by se stalo, kdyby se otočily větry a oceánské proudy? Podívejte se na katastrofické scénáře | E15.cz

Co by se stalo, kdyby se otočily větry a oceánské proudy? Podívejte se na katastrofické scénáře

Jakub Čížek - VTM.cz

Pozemské klima a každodenní počasí vytváří několik klíčových faktorů, přičemž jedním z nich je zemská rotace a z ní plynoucí efekt Coriolisovy síly, díky kterému se nám na severní a jižní polokouli opačné stáčejí cyklóny a anticyklóny a také mořské proudy.

Země se otáčí od západu k východu, skupina vědců z německá a Velké Británie si však položila otázku, co by se stalo s globálním klimatem, kdybychom směr rotace prostě otočili. Bláznivý experiment? Možná, ale od toho tu přeci máme superpočítače.

S výsledky se klimatologové pochlubili v časopisu Earth System Dynamics, přičemž nezapomněli ani na několik působivých map.

V superpočítačové klimatické simulaci tedy otočili působení Coriolisovy síly a sledovali, co se stane. Díky opačnému působení se oceánské a atmosférické proudění začalo stáčet opačným směrem než doposud, přičemž ke stabilizaci nových podmínek došlo v simulaci až po několika tisících let.

Během té doby se například zcela proměnilo klima východní části USA, kde by nově panovaly mnohem vyšší teploty a kvůli změně proudění by došlo k drastickému úbytku dešťových srážek. Jinými slovy, východ a jihovýchod USA by se proměnil dost možná v suché polopouště a pouště.

Hurikány by již nemířily z teplého Atlantiku na západ k Mexickému zálivu, ale naopak k Africe do Bengálského zálivu. Namibská poušť by se zazelenala, zatímco polovina Jižní Ameriky by vyschla.

A co Evropa? Díky změně směru větrů a oceánských proudů by se zejména na západě silně ochladilo, Atlantik by totiž na naše pobřeží přestal přinášet vláhu a teplo. Ledová pokrývka Arktidy by se na několik měsíců v roce rozšířila až k Francii, přičemž Severní i Baltské moře by bylo pod ledovým příkrovem možná i po většinu roku.

Na stranu druhou, Evropa by nově dostávala vláhu od jihovýchodu, z Blízkého a Středního východu, který by se zazelenal, jihoasijské monzuny by totiž svoji energii a tedy i srážky nově uvolňovaly v dlouhém pásu od Indie přes Pákistán, Afghánistán, Írán, Turecko až po Evropu. Suché oblasti jihozápadní Asie včetně Arabského poloostrova by možná byly úrodné.

Článek vyšel na serveru VTM >>>

Autor: Jakub Čížek - VTM.cz

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!