Divoká i laskavá Vltava přitah uje turisty, romantiky a rybáře

Občas Prahu pozlobí vyšší hladinou, nebo dokonce povodněmi. Na oplátku přitahuje turisty a nabízí místa k odpočinku i zábavě. Jak vlastně Vltavu vnímají Pražané?

Kostky Karlova mostu rozpaluje letní horko. Pod jedním z mostních oblouků pod Křižovnickým náměstím je však příjemný chládek a šero. U dřevěného pontonu se pohupují výletní čluny. Převoznice Kateřina Pokorná právě nastupuje do loďky, kterou už pět let vozí zájemce o projížďku historickým centrem Prahy.

Vozí převážně zahraniční turisty a „přespolní“. „Když už totiž přijdou česky mluvící turisté, většinou to jsou rodiny, které si udělaly výlet do Prahy. Chtějí udělat radost dětem a zaplatí si projížďku. Lidé z Prahy se mnou moc nejezdí,“ vypráví Pokorná.

Pražané věnují Vltavě pozornost spíše až ve chvílích, kdy se její hladina začíná nebezpečně zvedat a hrozí povodně. Jak ale ukázal nejnovější rozlivový model, Praha by měla být proti povodním už poměrně dobře chráněná. Navíc většinu času řeka metropolí spíš jen líně plyne a nabízí možnosti, jak strávit volný čas. A pro některé dokonce představuje hlavní zdroj obživy.

Zlatonosná Vltava

Podél vltavských břehů nabízí spousta hospod a restaurací na parnících kulinářský zážitek s téměř přímořskou atmosférou. „Na lodi a na vodě se lidé cítí být tak trochu jako na dovolené,“ myslí si majitel modřanské restaurace Port 62 Michal Lec.

Na náplavce na Rašínově nábřeží se pravidelně konají farmářské trhy, tu smíchovskou zase koncem července ozdobila alternativní móda – festival Code Mode.

„Je to prostředí, do kterého ta akce přesně zapadla. Svým uvolněným charakterem se sem hodí akce související s alternativním životním stylem – koncerty, výstavy, workshopy,“ myslí si jedna z návštěvnic Code Mode Soňa Kacerovská. Vltava pro ni představuje tepnu, kterou neustále proudí energie.

Architektka Veronika Šindlerová vnímá Vltavu ze dvou pohledů. „Řeka je z urbanistického hlediska přírodní prvek ve městě, tedy něco pozitivního. Ale zároveň také bariéra, kterou je nutné překonat a která přináší riziko záplav,“ říká architektka.

Vltava je však dnes pro Pražany jen malou překážkou. V porovnání s jinými metropolemi je totiž ve městě výjimečně mnoho mostů. Zato riziko záplav je pořád aktuální. Proto je podle Šindlerové rozumnější na nábřeží budovat spíše veřejné prostory – pláže, sportoviště, prostě místa, která využijí všichni.

„Když pak přijde záplava, škody nejsou tak vysoké, jako kdyby tam stály například obytné domy,“ vysvětluje odbornice. V Praze se je však developerům i přes riziko povodní vyplatí stavět. Blízkost řeky totiž výrazně zvyšuje kupní cenu bytů.

Peníze přináší Vltava i menším podnikatelům. „Majitel naší společnosti Zdeněk Bergman začínal před lety s jedinou lodičkou,“ říká převoznice Kateřina Pokorná. Dnes provozuje čtyři uzavřené čluny, dvě loďky a salónní rychloloď Nepomuk. Každý letní den má plno. K tomu se jeho společnost stará ještě o šest pražských přívozů, které jsou součástí systému MHD.

„Ty ovšem musí být dotované, jinak by nepřežily,“ říká převozník Jakub Krupka. „Přívozy pomáhají zkracovat cestu mezi oběma vltavskými břehy. Zejména tam, kde chybí přemostění, nebo je to na ostatní linky daleko,“ vysvětluje Filip Drápal ze společnosti Ropid, která dopravu v Praze organizuje.
Přesto je lidé využívají spíše k výletům. „Když mě přijede navštívit bratr, jedeme se jen tak projet přívozem. Je to příjemná změna,“ říká třeba Michal Káňa.

Vždy přitom platí, že když je pěkné počasí, využívá služeb převozníků víc lidí. Nejvytíženějšími linkami jsou přívozy na severu Prahy. „Přívozy v centru mají spíš doplňkový charakter a zlepšují přístupnost pražských ostrovů,“ doplňuje Drápal.

Aby byla plavba po Vltavě co nejklidnější, na to dohlíží poříční útvar městské policie. Přestože pražští řidiči člunů nejsou příliš ukáznění, nehody na Vltavě se zatím obešly bez vážnějších zranění. „Nejčastěji teď v létě řešíme řádění vandalů. Z řeky lovíme kontejnery, víka od kanálů i dopravní značky,“ popisuje velitel útvaru Jaroslav Netroufal. Z vody ale vytahují také mrtvoly zvířat a někdy i lidí. „Naše povolání možná vypadá jako romantika, ale většinou je to spíš špinavá práce,“ komentuje to Netroufal.

Pstruh z Vltavy

Vltava v centru je stále více lákadlem pro turisty, ovšem skalní fanoušky mezi místními má také. Jsou to zejména pražští rybáři. A není jich málo. „Máme celkem asi čtyřicet tisíc členů,“ upozorňuje jednatel pražské organizace Českého rybářského svazu Zdeněk Mužík. Vltava je podle něj od devadesátých let podstatně čistší. Takže se tu ryby dají nejen chytit, ale i sníst.

Pochutnat se dá na vltavském kaprovi, štice, candátovi i sumci. Vedle toho se dají chytit i lososovité ryby žijící jinak v čistých horských vodách: pstruh obecný nebo siven americký. Rybařit v Praze mohou ti, kteří jsou členy svazu, anebo ti, kteří si koupí povolenku za 950 korun na rok a zaplatí stokorunový správní poplatek.

Vedle rybářů objevují břehy řeky stále více také cyklisté, běžci a bruslaři. „Sama si jdu ráda po náplavce zaběhat. I když je horko, u řeky příjemně fouká,“ vypráví architektka Šindlerová.

Kapitán výletní lodi Regent Lukáš Martínek vedle řady evropských řek brázdil i světová moře. Dnes má pocit, že Pražané neumí Vltavu docenit. „Pohled na Prahu z vody je úplně jiný. Kdo to nevyzkoušel, nepochopí,“ říká Martínek. Podle něj má řada Pražanů pocit, že je pro ně svezení po Vltavě drahé. „Přitom svezu skupinu patnácti lidí za osmnáct stovek na hodinu. To je něco málo přes stovku na jednoho,“ upozorňuje kapitán.

Pramici půjčovny nabízejí průměrně za 150 korun na hodinu, šlapadla za dvě stě. Na Vltavu se ale hodí i kanoe a kajaky. „Například od naší loděnice na Smíchově u Lihovaru lze dojet po proudu až ke Štítkovskému jezu, prohlédnout si Vyšehrad, Podolskou vodárnu, Petřín a Hradčany. Opačným směrem můžete doplout až k jezu v Modřanech a cestou si udělat piknik na břehu,“ říká Dalibor Zíma z půjčovny Vodácký ráj.