Do Budějovic dojíždí, aby mohli střílet | E15.cz

Do Budějovic dojíždí, aby mohli střílet

Michal Poch z Dolního Bukovska a Sára Kunešová ze Lhenic střílejí v budějovickém klubu necelý rok. Přesto už o nich střelci mluví jako o velkých talentech.

Na pouťové střelnici by s nimi leckdo prohrál. I když jim je deset a pušku sotva udrží. Vystřelit si perníkové srdce nebo papírovou růži pro ně není problém.
Když Michal Poch a Sára Kunešová zalehnou se svou puškou a namíří na deset metrů vzdálený terčík, dokážou trefit střed i několikrát po sobě. Střelci o nich mluví jako o velkých talentech budějovického klubu. Přitom se oba sportovní střelbě věnují teprve rok.

Vzhůru vystoupal rychle

Michal Poch přišel na střelnici do Budějovic poprvé v září. A je trochu raritou, protože jako jeden z mála pochází z rodiny, kde střílení nemá tradici. „Rodiče nestřílí,“ říká jedenáctiletý kluk, který chodí do základní školy v Dolním Bukovsku.
Hrát si na vojáky ho ale bavilo od mala. Na střelnici na poutích se trefoval slušně a jezdil na vojenské tábory. „Jednou přišel strejda a říkal mi, jestli bych se nechtěl přihlásit do střeleckého klubu,“ vypráví Michal Poch.
Jediný klub v kraji je v Budějovicích. Rodiče malého kluka přihlásili a od září ho vozí dvacet kilometrů na dva tréninky týdně. „Baví mě to hodně. Když má člověk nějaké úspěchy, je to ještě lepší, a rodiče mě v tom hodně podporují,“ říká Michal Poch.
Na podzim měl štěstí. Stihl odstřílet potřebné závody a nominoval se na mistrovství republiky ve své věkové kategorii do dvanácti let. „Je netradiční v tom, že se nominoval z devětačtyřicátého místa,“ popisuje předseda střeleckého klubu SSK Stromovka Petr Voldán. Na mistrovství si pak vylepšil svůj osobní rekord a posunul se na sedmnácté místo. Jiní budějovičtí mladí střelci potvrdili svůj standard.
Ještě rok bude střílet v kategorii do dvanácti let. Potom se přesune o stupeň výš do čtrnácti a pak už bude pálit na malé terče vestoje. „Chtěl bych se tomu věnovat ještě dlouho,“ říká Michal Poch. Nakročeno k dobrým výsledkům má už teď. O střeleckou tradici ve své rodině se může opřít Sára Kunešová ze Lhenic. Desetiletá dívenka vyrůstala v prostředí myslivců a svou vzduchovku měla už od šesti let.
„U nás vždycky myslivci pořádají na den dětí různé střelecké soutěže a Sáru to bavilo,“ líčí začátky své dcery otec Zdeněk Kuneš. Na podzim jel na závody do Plzně a vzal s sebou i malou dceru. Chtěla střílet v soutěži dětí, ale s její vzduchovkou ji pořadatelé střílet nenechali. „Půjčili jí erární a Sára trefila v deseti pokusech ze sta bodů sto,“ popisuje její otec.
„Ohromila i reprezentačního trenéra Petra Kůrku, který ji chtěl do svého plzeňského klubu,“ říká Petr Voldán. Jenže dojíždět několikrát v týdnu do Plzně na tréninky nešlo. Proto ji rodiče vozí do Budějovic. Střílí rok a její výkonnost stále stoupá.
V minulém roce nestihla odstřílet potřebné závody, aby se kvalifikovala na mistrovství republiky. To následující by jí nemělo uniknout. „Nechci říkat, že je nějaký ohromný talent. Prostě jí to jde a baví ji to,“ tvrdí Zdeněk Kuneš.
Poslední závody mladé střelkyni moc nevyšly. Netrefila jeden terčík ze třiceti. Čtvrté místo obrečela a do řeči jí moc nebylo. „To se někdy stane,“ utěšovali ji lidé kolem. Další závody už by jí zase měly vrátit úsměv na rty.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!