Dokument o nekonvenční rodině své téma nevyužil

Netypická rodina. Mlčochovi chtějí žít po svém – nebo alespoň jejich otec.

Netypická rodina. Mlčochovi chtějí žít po svém – nebo alespoň jejich otec. Zdroj: aerofilms

Petr a Simona Mlčochovi spolu mají devět dětí a vychovávají je sami, přes léto na chalupě na Šumavě, přes zimu pod dálničním mostem v karavanu ve Španělsku. V chalupě mají studenou vodu i elektriku, rodina nicméně žije velmi izolovaně od většinové společnosti. Což z ní dělá postavy vhodné pro film.

Dokument Evy Tomanové Stále spolu se podle distribučních materiálů chce ptát na cenu za svobodný život a recept na ideální rodinu. Nekonvenční partička tmelená a neustále komandovaná autoritářským otcem nicméně moc ideálně nevypadá. Děti chodí v gumových botách i po horách a před kamerou se stydí a uhýbají. Nejvíc prostoru tak má i ve filmu dominantní otec, který nejčastěji poskytuje štábu rozhovory. Druhou podstatnou část snímku vyplňuje pozorování každodenního života rodiny.

Z čeho všeho rodina žije? Jak se starší dcera dokázala vůbec seznámit s otcem svého dítěte? To se tu nedozvíme. Sociální souvislosti chybí, filozofické jsou nepatrné. Stále spolu zůstává komorním portrétem jedné zvláštní osobnosti. Její panovačné sklony a sebestřednost mohou varovat před podobnými sklony, ale její osud je příliš osobitý, individuální a psychologicky nedostatečně prokreslený na to, aby měl dokument obecnější dopad jako třeba Opři žebřík o nebe nebo Danielův svět.

Osudy Petra, Simony a jejich dětí je v tomto podání lehké odmávnout jako kuriozitu, která se nás netýká, přitom se v nich dalo najít o dost víc. Stále spolu je tak příkladem filmu, který poutavé téma otvírá, ale nakonec je na něm zajímavější diskuze po projekci.

Stále spolu
(dokument, ČR 2014, 75 minut)
Scénář a režie: Eva Tomanová
Vystupuje: rodina Mlčochova
Hodnocení: 50 %