Francouzská oscarová vítězka Marion Cotillardová tu (skvěle) hraje matku dvou dětí trpící depresemi, která se chce konečně vrátit do práce. Jenže firma na výrobu solárních panelů mezitím zjistila, že se bez ní dokáže obejít, a zaměstnanci si odhlasovali, že si její plat radši rozdělí na prémie. Sandra tak má jeden víkend na to, aby všechny své kolegy obešla a pokusila se je přesvědčit, aby se peněz vzdali a tím jí dovolili udržet si místo.
Jednoduchá zápletka jako z thrilleru nastaví úkol, časové vymezení i hráče. Víme také, co je v sázce – nejen rozpočet rodiny, která není chudá, ale bez druhého platu by asi přišla o dům. Ale hlavně duševní zdraví a sebedůvěra Sandry, která si stále někdy připadá slabá, neschopná a během filmu až příliš často sebelítostivě skuhrá, ač ji Dardenneové nadělili takřka ideálního podporujícího manžela. Několik ne moc sympatických výlevů hlavní hrdinky spolu s faktem, že první výrazně strukturované drama sourozeneckého dua během svých 95 minut přece jenom občas ztrácí napětí, mírně oslabují sílu filmu.
I tak ale film od Jeana-Pierra a Luca Dardenneových udivuje, jak civilní dokáže být, jak aktuální a jak přesvědčivý. Postavy jsou obyčejné, jejich problémy a dilemata zná mnohý. Dardenneové navíc po Klukovi na kole zůstali relativně optimističtí a ukazují, že sociální film nemusí být depresivní a beznadějný a vypovídat jen o opuštěných lidech z okraje společnosti. Sandra víc než o místo bojuje o svou důstojnost a o sílu jít dál – a nejen ona. Během víkendových návštěv do různých soukromých životů vidíme mozaiku moderní společnosti, v níž se všichni potýkají se svým stresem. Otázkou zůstává, jak se k němu staví. Palčivé i inspirativní drama o solidaritě a empatii ukazuje, jak těžké je si oboje držet, i proč to za to stojí.
Dva dny, jedna noc
(drama, Belgie/Francie/ Itálie 2014, 95 minut)
Režie a scénář: Jean-Pierre Dardenne, Luc Dardenne
Hrají: Marion Cotillardová, Fabrizio Rongione, Catherine Saléeová
Hodnocení: 80 %
