Duchoň: Venku se neperu. Box je sport

Šestnáctiletý Rafael Duchoň je novou nadějí budějovického boxu. V dorostu vyhrává a poráží i dospělé v první lize. Na podzim by mohl zasáhnout do extraligy.

Je příbuzným nedávno zesnulého zlatého medailisty v boxu z olympijských her 1960 v Římě Bohumila Němečka. S tréninkem začínal u bronzového ze stejných her Josefa Němce a v současné době ho připravuje další ikona budějovického boxu, trenér extraligového BC Samson Zdeněk Faber.
Hned první zápas Rafaela Duchoně v ringu ukázal, že prostě musí být úspěšný. Ve třinácti letech porazil svého soupeře r.s.c., čili před limitem. „Už si nevzpomínám, o koho šlo, ale byl z Brandýsa nad Labem,“ říká Rafael Duchoň.
Jeho pokoj zdobí jedenáct medailí. Na poličkách má několik pohárů i sošek. Už od mala si zvyká, že vyhrává. Před nedávnem vyhrál evropský pohár mládeže v Třeboni, byl druhý na mezinárodním turnaji v Polsku a v minulém roce obsadil třetí místo na mistrovství republiky mládeže.

Matka nechtěla, aby syn boxoval

„Nechtěla jsem, aby boxoval. Ale byli proti mně v přesile, tak jsem musela ustoupit,“ říká maminka Iveta Duchoňová. K boxu ho přivedl dědeček a podporoval ho v tom i otec Radek Duchoň. I když Rafael hrával fotbal a dělal i jiné sporty, nadchl ho právě box.
Ve dvanácti začínal s tréninky pod vedením legendárního Josefa Němce, ale po půl roce přešel pod trenéra Zdeňka Fabera, který ho připravuje dodnes. „Za necelý rok od prvního tréninku jsem nastoupil do zápasu,“ popisuje Rafael.
Jeho vzezření celkem překvapí. Kdo by čekal svalnatého velikého chlapa, bude zklamaný. Místo toho před ním stojí hubený kluk. Boxoval v kategorii do čtyřiapadesáti kilogramů a někdy do sedmapadesáti kilogramů. „Teď by měl jít do nové kategorie do osmapadesáti kilogramů,“ upozorňuje jeho otec Radek Duchoň. Ale pozor! Páru rozhodně šestnáctiletý mladík má.
Dřív si s ním jeho otec doma klidně zaboxoval. Dnes už se raději drží dál. „Je rychlý, člověk ho těžko trefí, a má i ránu,“ dodává Radek Duchoň. Když třináctiletý Rafael nastupoval poprvé do zápasu, nervózní byl. „Ale trvalo to tak dva nebo tři zápasy. Pak jsem se toho zbavil. Strach jsem nikdy neměl,“ vysvětluje boxer.
O tom, že strachem rozhodně netrpí, svědčí i fakt, že když boxoval v první lize mužů za Plzeň, vyhrál ve všech sedmi zápasech. A to proti němu stáli mnohem zkušenější soupeři. „Ale až nastoupíš do ex-
traligy, trému mít budeš, ne?“ popichuje svého syna otec Radek. Trému mladík, jehož vzory jsou filipínský boxer Manny Pacquiao nebo Američan Mike Tyson, přiznal. Strach stále odmítal.
Na extraligu se zatím chodí v Budějovicích jen dívat a pomáhat stavět ring. Letos byl na každém zápase, sledoval zkušenější borce a učil se od nich. Možná už na podzim by se mezi provazy v nabité Gerbeře mohl objevit sám. Nastoupit může v sedmnácti, kterých dosáhne v srpnu.

Spolužáci o boxu vědí, ale strach mít nemusejí

Spolužáci o boxu vědí, ale respekt před ním mít nemusejí. „Jsou to kamarádi,“ říká Rafael Duchoň. Box je pro něj sportem. Boxuje v tělocvičně nebo v ringu, ale na ulici ne. „Neperu se. A na ulici vám box asi ani moc nepomůže,“ míní Rafael Duchoň, který sportu obětuje hodně času.
Ono totiž nejde jen o to jít si bouchnout do protivníka. Je to trénink na každý den v týdnu. Když měl teď ve škole svářečský kurz do šesti odpoledne, musel pak chodit trénovat sám pod dohledem svého dědy nebo trenéra Fabera, který se mu věnuje, i když ostatní boxeři zmizí domů. A toho si hodně cení. Běhání, stínový boj, sparing, posilování a také hlídání váhy. „Není to vyloženě tak, že bych musel hladovět, ale dávat pozor musím,“ dodává.
Teď přes léto bude trénovat sám, protože tělocvična klubu je zavřená. V srpnu pojede na soustředění reprezentačního celku do Krkonoš a pak ho bude čekat mistrovství republiky. Když se dobře umístí, není bez šancí ani na evropský šampionát.
A do toho ještě ta možná premiéra v extralize. „Nevím, proti komu bych eventuálně nastoupil, a ani boxery v extralize moc neznám,“ přiznává kluk, který by se rád dostal na mistrovství světa. A pak možná profesionální box? „To ale musíte mít nějaké úspěchy,“ ví. Jestli jeho první zápas v extralize dopadne stejně jako jeho předchozí premiéry, nemusí být bez šance.

Rafael Duchoň:

1. V srpnu sedmnáctiletý student střední školy Rafael Duchoň začal s boxem ve dvanácti letech. Do té doby hrával fotbal za Slavii České Budějovice.
2. Bohumil Němeček, olympijský vítěz z Říma, je bratranec jeho dědy z matčiny strany.
3.*-* Hned první zápas v ringu v Třeboni vyhrál nad svým soupeřem před limitem. V první lize mužů zvítězil v sedmi zápasech v řadě, do kterých mezi dospělými boxery nastoupil.
4.** Je vítěz letošního evropského poháru mládeže v Třeboni a bronzový medailista z mistrovství republiky mládeže z loňského roku.