Trumpovy sliby o boomu se nenaplnily. Netrefili se ale ani analytici věštící armagedon
- Trumpovy sliby o boomu se nenaplnily, nestalo se tak ale ani s obavami z recese.
- Cla přinesla miliardy do rozpočtu, firmy ale brzdí nejistota a investice váznou.
- Růst táhne hlavně boom kolem umělé inteligence, ne tarifní politika.
Po takzvaném „Liberation Day“ se podle The Wall Street Journal ostře rozešly výroky Donalda Trumpa a varování ekonomů. Zatímco prezident sliboval boom trhů i celé ekonomiky, šéfové firem a analytici mluvili o hrozící recesi. „Většina ředitelů, se kterými mluvím, by řekla, že už jsme pravděpodobně v recesi,“ uvedl pro WSJ šéf BlackRocku Larry Fink. JPMorgan Chase dokonce varovala před globálním poklesem.
Ani jeden scénář se zatím nenaplnil. Americká ekonomika se nezhroutila, ale ani nezažila očekávaný obrat k lepšímu. Dostupná data ukazují, že hospodářství drží – pravděpodobnost recese v příštím roce podle odhadů klesla pod 25 procent.
Trump sice částečně splnil slib vyšších příjmů z cel, většina dalších očekávání ale zůstala nenaplněna. K masivnímu návratu výroby do USA nedošlo a nejistota kolem tarifní politiky firmy spíše brzdí v investicích.
Práce: víc nejistoty než nových míst
Trump tvrdil, že desetiprocentní globální clo vytvoří 2,8 milionu pracovních míst. Ekonomové naopak varovali před propouštěním. Realita se zatím přiklání spíš k nim. Osm měsíců po zavedení tarifů nepřinesla politika výrazné oživení trhu práce. Nezaměstnanost v září vzrostla na 4,4 procenta, nejvýše za čtyři roky, a zpracovatelský průmysl přišel zhruba o 54 tisíc pracovních míst.
Majitel firmy Kent International Arnold Kamler řekl pro WSJ, že vysoká cla na čínské komponenty vedla k uzavření jeho továrny v Jižní Karolíně a zrušení 64 míst. „Po dubnových recipročních clech bylo hotovo,“ uvedl.
Ceny: cla zdražila, ale inflace neexplodovala
Trump opakovaně tvrdil, že náklady cel ponesou zahraniční výrobci. Ekonomové varovali před růstem inflace. Podle WSJ se ukázalo, že realita je opět někde mezi. Velcí maloobchodníci, jako Macy’s nebo Best Buy, ceny zvýšili. „Rychlost a rozsah zdražování je v historickém kontextu výjimečný,“ řekl v květnu pro WSJ finanční ředitel Walmartu John David Rainey.
Celková inflace se ale drží kolem tří procent – nad cílem Fedu, ale níž, než se mnozí obávali. Cla zasahují jen část spotřebního koše a růst cen tlumí hlavně bydlení a energie. Dalším faktorem je neustálé měnění tarifní politiky, kvůli kterému firmy s dalším zdražováním vyčkávají.
Příjmy z cel: miliardy ano, náhrada daní ne
V této oblasti má Trump podle WSJ částečně pravdu. Cla skutečně přinesla výrazné příjmy: mezi dubnem a zářím inkasovala federální pokladna v průměru 25 miliard dolarů měsíčně. Za celý fiskální rok 2025 dosáhla cla zhruba 195 miliard dolarů, více než dvojnásobku oproti předchozímu roku.
Trumpův výrok, že by cla mohla nahradit daň z příjmu, se ale ukázal jako nereálný. Jen daně z příjmů fyzických osob loni vynesly 2,4 bilionu dolarů.
Růst ekonomiky: tarify neublížily, pomohla AI
Navzdory obavám ekonomika neklesla. HDP ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 3,8 procenta, což je nejsilnější tempo za téměř dva roky. WSJ upozorňuje, že klíčovou roli sehrál boom investic do umělé inteligence, který podle banky Barclays přidal k růstu zhruba 0,8 procentního bodu.
Trump zároveň řadu hrozeb zmírnil nebo odložil. Cla na Čínu sice krátce vyskočila až na 145 procent, později ale klesla nejprve na 30 a následně na 20 procent. Firmy navíc část nákladů obešly změnou dodavatelů.
Výroba a obchod: cíle zůstávají vzdálené
Trump sliboval oživení domácí výroby, realita je opačná. Průmyslová aktivita se už devět měsíců drží v pásmu poklesu a firmy si stěžují, že kvůli proměnlivým clům nedokážou plánovat investice. Administrativa sice ukazuje na investiční sliby firem jako Apple, Toyota či TSMC, jejich skutečný dopad se ale projeví až za roky – pokud vůbec.
Obchodní deficit se letos výrazně rozkolísal, ale dlouhodobě zůstává vyšší než loni. Podle ekonomů, které cituje WSJ, navíc není deficit sám o sobě problémem: často odráží silnou domácí poptávku a příliv zahraničního kapitálu. Historicky se naopak snižuje spíš v recesích, kdy klesá spotřeba i dovoz.













