Orcutt se sice za svůj „sporný“ výrok omluvil, ale pozornosti amerických médií neušel. Jeho slova umístil na internet jistý Dale Carlson, který s poslancem vedl spor o komunálních poplatcích. Argumentoval tím, že jízda na kole je nejekologičtějším způsobem dopravy, a proto by ji měli zákonodárci podporovat, nikoli zatěžovat poplatky.
Poslanec Orcutt měl ale jiný názor. „Jestli se nepletu, cyklista má rychlejší srdeční tep a bohatší výdech. A protože oxid uhličitý je považován za zamořující skleníkový plyn, cyklista ve skutečnosti při jízdě znečišťuje ovzduší,“ napsal. Později se omluvil s tím, že objem vydechovaných škodlivin „nestojí za řeč“.
Produkt látkové výměny
Carlson původně odpověď považoval za žert, ale později se vyzbrojil fundovaným názorem odborníků. Ti připustili, že oxid uhličitý je v lidském dechu skutečně obsažen a že v sedle bicyklu ho člověk produkuje víc než za volantem automobilu. „Je to ale přirozený produkt látkové výměny, zatímco zamoření vzduchu je důsledkem uměle vyvolaného spalování fosilních látek,“ napsal v posudku profesor Washingtonské univerzity Thomas Ackerman.
