Akcie letí vzhůru, jako by se nic nedělo. Co zbyde z euforie po IPO Muskovy SpaceX?

K definitivnímu příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by vedlo k opětovnému otevření Hormuzského průlivu, zbývá dlouhá cesta. Investorům to ale nevadí a stále ve velkém nakupují akcie. Americké burzy proto stoupají na nové rekordy. Může tato růstová jízda pokračovat, nebo míříme k prudkému propadu? 

Hlavní americký index S&P 500 posílil od letošního minima z konce března o téměř 20 procent. V květnu jeho cena jedenáctkrát překonala historické maximum a roste již devět týdnů v řadě, což se naposledy stalo v roce 2023. Technologický Nasdaq od konce března dokonce poskočil o více než 32 procent. 

Kurzový vzestup burz se ale odehrává na komplikovaném makroekonomickém a geopolitickém pozadí. Přeprava přes Hormuzskou úžinu se propadla na jednotky procent svých objemů před vypuknutím konfliktu. I pokud by se Spojeným státům a Íránu podařilo v brzké době uzavřít dohodu, potrvá přiblížení předválečným úrovním nejméně měsíc. A to je stále poměrně optimistická varianta. 

Kvůli zdražení ropy zrychluje v západním světě inflace. Spotřebitelské ceny ve Spojených státech rostly v květnu tempem 3,8 procenta. I jádrová inflace, která je od vlivu cen energií a komodit očištěna, se zvýšila na 2,8 procenta. Vyšší kurz ropy totiž prosakuje například i do dražší přepravy. 

Proč trhy ignorují dění ve světě?

V reakci na to si centrální banky nemohou dovolit snižovat úroky. Ještě před válkou přitom sázeli obchodníci s dluhopisy na to, že se Fed letos vydá dolů se sazbami celkově třikrát, dohromady o tři čtvrtě procentního bodu. Nyní věří, že do konce roku budou sazby alespoň jednou zvýšeny o čtvrt procentního bodu. 

Jak je možné, že trhy konflikt prakticky ignorují? Prvním důvodem je to, že západní země udržovaly před válkou poměrně vysoké skladové zásoby ropy. Investoři si tedy celou situaci vyhodnotili tak, že času na vyřešení konfliktu je dost. Tento pohled je ale krátkozraký. Již na konci června se přiblížíme momentu, kdy zásoby poklesnou na úroveň, která je spojena s určitým provozním stresem. 

Taková situace je nebezpečná v tom, že může dojít ke skokovému zdražení ropy. Představitelé některých energetických skupin již nyní začínají před tímto scénářem varovat. Nikdo neví, kde je přesná hranice, kdy kurz černého zlata může vystřelit prudce nahoru. Jakmile se ale trh překlopí do módu, kdy se začne nedostatku ropy obávat, není ani kurz nad 150 dolarů za barel nereálnou variantou. 

Druhým důvodem, proč jsou burzy tak odolné, je reportovací sezóna. Firmám ve Spojených státech rostly v prvním čtvrtletí zisky meziročním tempem 28 procent. Jde o jeden z nejlepších výsledků od velké finanční krize z roku 2008. Výjimkou je rok 2021, kdy profity letěly nahoru kvůli covidovému zotavení. Tehdy byl ale růst (a předchozí pokles) do značné míry umělý – vyvolaný vnějším šokem. Nyní jde o strukturální technologický cyklus, kdy zisky nadprůměrně rostou již několik kvartálů v řadě. 

AI žene zisky nahoru

Za dobrými čísly stojí zejména velké technologické skupiny, které těží ze zapojování AI ve svých byznysech. Obzvláště se daří vývojářům či výrobcům čipů nebo pamětí. Ty vzhledem k masivním investicím do datových center a jiné AI infrastruktury zažívají žně. Například cena akcií Micronu se jen od konce března ztrojnásobila. 

Prozíravější správci peněz si samozřejmě kladou otázky, nakolik je tento boom udržitelný. Výrobci pamětí se zatím neobchodují na ustřelených valuačních násobcích. Existuje ale riziko, že přední technologičtí hráči budou muset své mohutné investice osekat, protože už na ně nemají dost peněz. A to by pro firmy v segmentu AI infrastruktury znamenalo konec ziskové bonanzy. 

Čtyřka největších hyperscalerů – Alphabet, Amazon, Meta a Microsoft – plánuje během letoška proinvestovat do AI 730 miliard dolarů. Kvůli tomu mají nejnižší volné cash flow, tedy přírůstek hotovosti, od roku 2015. Proto si na financování boomu umělé inteligence musejí více půjčovat. Vydávají hlavně dluhopisy, nicméně Alphabet nedávno oznámil plán vydat akcie v objemu 80 miliard dolarů. Celý trh bude extrémně zranitelný vůči jakémukoliv náznaku zpomalování AI boomu. Sebemenší klopýtnutí může poslat akcie prudce dolů. 

IPO Muskovy SpaceX

Dalším rizikem jsou chystaná obří IPO. Již v následujících dnech zamíří na burzu vesmírná společnost SpaceX, za kterou stojí nejbohatší muž planety Elon Musk. Firma si jde pro 75 miliard dolarů a půjde tak o suverénně největší debut v historii. Na podzim na burzovní parket vstoupí i OpenAI a Anthropic. 

Tyto transakce často ohlašují konec býčího trhu, jelikož se zakladatelé snaží využít burzovní euforie a zbavit se svých akcií za vysokou cenu. Je také otázkou, zda trh dokáže pojmout tak velkou nabídku nových akcií. Ta může letos po ukončení takzvaných lock-upů, tedy období, kdy management a private equity nebo venture kapitáloví investoři nesmějí prodávat své akcie, dosáhnout celkové velikosti až 700 miliard dolarů. 

Ostatně v posledních dnech vidíme propady na kryptu i poklesy na čipových akciích, což může signalizovat, že spekulativní kapitál, který tvoří ve stále větší míře drobní investoři, vyprodává, aby si připravil palebnou sílu na nákupy akcií SpaceX. Je tedy otázkou, jak tento gigantický primární úpis zacloumá s trhem jako celkem. 

Aktuální cenovky akcií vypadají až příliš dobře. Akcie jsou ale naceněny k dokonalosti: jako by jejich držitelé počítali s naplněním pouze těch nejoptimističtějších scénářů. Hrozby ale přicházejí z více stran: ať už je to pokračování hormuzské krize, nebo útlum AI boomu. Investoři by se proto měli připravit na možnost korekce.