„Goroli z Třinca“ drží při sobě. Snesou i nízké platy a smog | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak vydělat v těžkých časech

Více k tématu

„Goroli z Třinca“ drží při sobě. Snesou i nízké platy a smog

Studie tvrdí, že v Třinci se žije dobře díky nízké nezaměstnanosti a kriminalitě. Obyvatelé si však myslí své. Vadí jim smog a nízké platy.

Kdo chce žít v klidu a pohodě, bez existenčních obav a chce zůstat v Moravskoslezském kraji, ať se přestěhuje do Třince. Nepřímo k tomu vyzývá společnost Mastercard, která si u odborníků nechala zpracovat studii, kde srovnala sociální situaci ve třiašedesáti městech republiky. Třinec skončil osmý, což vyvolalo nadšený ohlas vedení radnice nebo Třineckých železáren. Obyvatelé města, které často dusí smog, ovšem už tak nadšení zdaleka nejsou.

První, co zarazí návštěvníka, když přijede vlakem do Třince, je pupeční šňůra, která město pojí s „werkem“, jak místní přezdívají železárnám. Není poznat, kde končí nádraží a kde začínají hutě.
Ve městě je těžko k nalezení rodina, v níž by některý z jejích příslušníků nepracoval v železárnách, u dodavatelů či v jiných firmách, které jsou na „werku“ závislé. Železárny zkrátka město živí. A je to znát. Především na nízké míře nezaměstnanosti.

„Werk“ ovládá město

Autoři studie si tuto skutečnost dobře uvědomují. „Pozitivní vliv na umístění Třince mezi první desítkou mají bezpochyby jeho výsledky v oblasti trhu práce,“ poznamenává René Wokoun, ředitel Střediska regionálních a správních věd Vysoké školy ekonomické v Praze. S necelými sedmi a půl procenty je na třináctém místě z hodnocených měst v celé republice.

Ředitel pro personalistiku a administrativu železáren Ivo Žižka to přičítá faktu, že se akcionáři, manažeři a zaměstnanci i v době krize dokázali rozumně domluvit. „Umístění Třince v nejlepší desítce si nesmírně vážíme. Doufáme, že Třinecké železárny mají na tomto výsledku svůj podíl,“ uvádí Žižka.

Vedení radnice rovněž prohlašuje, že sociální oblasti věnuje hodně úsilí. „Umístění na předních příčkách v projektu je pro nás znamením, že orientace na sociální oblast nese své ovoce,“ myslí si starostka Věra Palkovská.

„Ocenění má pro nás velký význam a je zároveň motivací pokračovat dál. Není to zásluhou radnice, ale všech obyvatel města,“ dodává Palkovská.

Nicméně přiznává, že velký vliv na umístění Třince v celkovém žebříčku sociální situace mají železárny, které i ve složité ekonomické situaci poskytují pracovní příležitosti lidem z města i širšího okolí.

Další místa v Balinách

Významnou roli podle ní hraje průmyslová zóna Baliny, dnes už zcela zaplněná. „V příštím roce, kdy spustí výrobu poslední investor, v zóně najde pracovní uplatnění celkem dvanáct set lidí, včetně osob zdravotně znevýhodněných,“ říká Palkovská.

Dalším faktorem, který Třinec vyslal do výzkumných výšin v kraji, je nízká kriminalita. Když se v noci procházíte městem, můžete být klidní. Pravděpodobnost, že vás někdo přepadne na ulici, je čtvrtá nejnižší v republice. „Co se týče počtu všech trestných činů, Třinec je na druhém místě,“ vysvětluje Wokoun.

Vedení radnice to přičítá svým aktivitám a snaze lidi sociálně začleňovat. „V první fázi jsme si nechali zpracovat sociodemografickou studii. Hodně se nám osvědčuje úzká spolupráce mezi městskou a státní policií. Vážím si také dobrého soužití občanů bez ohledu na národnost, politickou příslušnost či sociální postavení,“ říká starostka Palkovská.

Třinečtí věří v Boha

Třinec má ještě jednu zvláštnost. Je nejvíce religiózním městem v republice. Při sčítání lidu v roce 2001 se v něm k nějakému náboženství přihlásilo přes šedesát procent obyvatel.

„I díky tomu jsme více soudržní, stmeluje to obyvatele,“ míní starostka. Když má podle ní někdo problém, tak mu ostatní podají pomocnou ruku. Například pokud někomu hrozí sociální vyloučení kvůli tomu, že ztratil práci nebo je závislý na alkoholu či drogách.

„Máme na to hodně preventivních programů. Navíc tvrdě bojujeme proti hracím automatům,“ dodává Palkovská.

Sociolog Lubor Hruška Tvrdý soudržnost přičítá silné polské menšině, která v hornatém regionu vždycky držela pospolu. Říkají si goroli, tedy česky horalé. Zdá se, že je to dobře vidět na kulturních akcích v regionu. Ať už se jedná o Hutnický den, Zloty mládeže v Bystřici, Gorolski šwieto v Jablunkově nebo Slezské dny v Dolní Lomné. Vždy je všude plno. A přátelská a družná atmosféra na akcích jasně převládá. „Náboženské založení má na to taky vliv, že lidé nesedí jen doma a více se stýkají mezi sebou,“ míní sociolog.

Hokej a železárny

Fenomén pospolitosti měl zřejmě za následek i masivní podporu třineckých hokejistů, kteří se v minulé sezoně probojovali až k titulu mistra extraligy. Nutno ovšem dodat, že bez peněžní podpory železáren by něco takového nebylo až tak možné.

Další vlastností místních obyvatel je podle odborníků skromnost. Jsou rádi za každou práci, i když není příliš dobře placená. A z velké sumy jim nenaroste ego. Extrémním důkazem je pětatřicetiletý Martin Staszko, který získal ve flanelové košili s přilepenou českou vlajkou titul vicemistra světa v pokeru. A s tím i devadesát milionů korun.

Dodnes však žije v Třinci v malém bytě a jezdí starým autem. „Peníze pro mne žádnou velkou roli nehrají. Klíčový je pocit ze hry,“ prohlašuje Staszko.

Gloriola hvězdného města, v němž stojí za to žít, ale padá, jakmile se člověk zeptá dalších obyčejných lidí, jak se jim v Třinci žije. V první řadě je zaráží, že v ukazatelích zcela chybí hodnocení životního prostředí. Pokud by tomu tak bylo, Třinec by podle nich nemohl být takto vysoko. Špatné ovzduší převážně kvůli železárnám není to jediné, co je trápí.

„Neřekla bych, že sociální situace je tady zrovna v pohodě. Práci jde sehnat těžko, tedy nějakou normálně placenou,“ tvrdí pětadvacetiletá Erika Labajová. Proto jsou místní tak skromní. Nic jiného jim totiž nezbývá.

Soudržnost mezi lidmi podle ní funguje maximálně v rodinách. „Každý má dost co dělat sám se sebou. A co se týče železáren a zdejšího ovzduší, pokud člověk nechce přijít o práci, drží hubu. Ale to se netýká jen železáren,“ nebere si Labajová servítky.

Albert Černý z úspěšné třinecké kapely Charlie Straight by osobně nikdy nebydlel ve starém Třinci, tedy části, která bezprostředně sousedí se železárnami. „Zdá se mi ale, že lidí, kteří se ozývají kvůli špatnému ovzduší ve městě, přibývá,“ myslí si hudebník.

Je studie vypovídající?

V listopadu, když inverze trvala delší dobu, naměřili meteorologové nejhorší krajské hodnoty koncentrace prachu ve vzduchu právě v Třinci, a sice 135 mikrogramů na metr krychlový. Denní limit je přitom jen padesát.

Zatímco v Ostravě se proti špatnému ovzduší nikdo nebojí nic říct, v Třinci se tito lidé raději schovají pod anonymitou. „Horních deset tisíc nasedne do auta 4×4 a odjedou si někde do Dolní Lomné nebo na Slovensko. Ale lidé žijící v Třinci jsou v tom smradu furt. A nejde jen o centrum, ale i o městské části, kterými vedou hlavní tahy na Slovensko a Polsko. Kamiony jsou kapitola samy o sobě,“ prohlašuje jeden z diskutujících na webu www.trinec.cz .

Lidé raději mlčí

Osmatřicetiletý bývalý Třinečan Miroslav Holub se strachu říct svůj názor nahlas nediví. „Ti, co pracují v železárnách, neřeknou nic, protože by je čekal vyhazov. A těch, co odešli a něco by třeba řekli nahlas, je málo, protože u nás není kde jinde pracovat,“ tvrdí Holub.

Sám z vlastní zkušenosti říká, že když pracoval u dodavatelské firmy, poznal zvláštní praktiky.

„Platí jedna věc. O funkci rozhodují známosti a národnost. Jestli má člověk hodně známých, k tomu polskou školu, má velký předpoklad, že může dělat ve werku na dobře placeném místě,“ vysvětluje Holub.

Z jeho slov a z výpovědí jiných obyvatel Třince tak vyplývá skutečnost, že bez železáren by Třinec nebyl.

Karviná se brání

Sociolog Hruška-Tvrdý si proto z mnoha důvodů o studii myslí své. Její autory zná osobně. Podobné žebříčky podle něj nevycházejí z reality. „Míchají se jablka a hrušky dohromady. Byl bych opatrný, výsledky jsou zavádějící. Takto to vždycky dopadne, když někdo nezná místní terén,“ tvrdí sociolog.

Na studii podobně naráží také primátor Karviné Tomáš Hanzel. Stojí v čele města, které v žebříčku skončilo úplně na posledním místě v celé republice. Kvůli vysoké nezaměstnanosti a kriminalitě.

„Nejde o srovnávací výzkum. Jsou to jen povytahovaná statistická data. Výsledky nejsou relevantní. Ano, je tu těžký život a špatná kvalita životního prostředí, ale dokud nám nepomůže stát, město s tím nic neudělá,“ tvrdí primátor.

Podle bývalého náměstka primátora Zbyňka Gajdacze Karviná svým způsobem Třinec připomíná. Také je závislá převážně na jediné firmě, tedy OKD. Gajdacz se ale domnívá, že na rozdíl od horalského města doly nevracejí do vytěženého regionu zdaleka tolik peněz jako železárny. „Pokud by tomu tak bylo, Karviná by nemohla skončit ve studii na posledním místě,“ uzavírá Gajdacz.

Výsledky sociální situace v třiašedesáti českých městech:

1. Jindřichův Hradec
2. Praha
3. Hradec Králové
4. Náchod
5. Pardubice
6. Písek
7. České Budějovice
8. Třinec

Města s průměrnou sociální situací:

24. Český Těšín
33. Frýdek-Místek
37. Kopřivnice

Města s podprůměrnou sociální situací:

38. Nový Jičín
43. Bohumín
46. Opava
52. Havířov
57. Ostrava

Města se zhoršenou sociální situací:

58. Orlová
60. Krnov
63. Karviná

Zdroj: Studie MasterCard česká centra rozvoje 2011. Mezi hodnotící kritéria například patřila míra registrované nezaměstnanosti, cena bytů, mzdová úroveň, naděje na dožití či počet trestných činů na tisíc obyvatel.

Kde je průměrná sociální situace?

V žebříčku se umístila jako města s průměrnou sociální situací:

ČESKÝ TĚŠÍN Vykazuje velmi nízké ceny bytů. Český Těšín se umístil na druhém místě v tabulce nejvyššího starobního důchodu. Stejně tomu tak bylo i v žebříčku invalidního důchodu, kde získal první až pátou příčku.

FRÝDEK-MÍSTEK Umístil se na třiatřicáté příčce v celkovém žebříčku sociální situace v České republice. V Moravskoslezském kraji získalo město třetí nejlepší pozici vlivem významně rozvinutého automobilového průmyslu. Stejně jako v ostatních městech kraje je zde poměrně vysoký starobní i invalidní důchod.

KOPŘIVNICE Umístění města negativně ovlivnila nízká mzdová úroveň, naopak kladných výsledků dosáhla Kopřivnice v oblasti cen bydlení. V horní polovině žebříčku se pohybovala v kategoriích nejvyšší naděje dožití žen či nejnižšího počtu trestných činů na tisíc obyvatel.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!