Houbaři s detektorem nosí v koš íku zbytky letadla z války

Pročesávají terén s detektorem v ruce a s obrovskou touhou najít opravdový poklad. Jeden den s hledačem při pátrání po válečném letadle.

Jsou to trochu zvláštní houbaři. Většinou chodí v lese, na uších mají sluchátka a v ruce detektor kovů, se kterým „luxují“ zem. Místo hub ale hledají pozůstatky z doby druhé světové války. Trosky z letadel, zbytky vojenské výstroje nebo třeba i osobní věci vojáků. Výjimkou ale není například ani granát, pancéřová pěst nebo ostré náboje. Hledači vyráží do terénu každý víkend. Lokality, kde se dá něco nalézt, většinou tají. Kvůli konkurenci, která je mezi nimi veliká. Tvoří menší skupinky, aby se o své nalezené poklady nemuseli s ostatními dělit.

Za Junkersem Ju 88

Průkopník tohoto oboru na Mostecku Karel Novák vyráží do terénu v sobotu ráno na místo, kde na podzim 1944 havarovalo německé dvoumotorové letadlo Junkers Ju 88. Pojede k vrchu Ostrý, který leží přesně na průsečíku trojúhelníku obcí Mukov, Červený Újezd a Dřevce. „Událost se stala 1. listopadu 1944, letoun v mlze narazil do 719 metrů vysokého kopce,“ říká Novák. Celá osádka při havárii zahynula. Karel Novák k tomu ukazuje kopii dobového hlášení policie z nedaleké Bíliny.
Po příjezdu na místo od Čeveného újezdu Novák vyndavá z kufru svého auta detektor a jde se na věc. Terén tam není pro hledání příliš dobrý, protože jej na povrchu tvoří velké kameny. Přesto, jak potvrzuje Novák, už tam v minulosti několik velice zajímavých artefaktů našel. „Bylo to několik štítků z přístrojů, které potvrdily, že jsme správně na místě dopadu německého letounu. Také tam byl odznak leteckého pozorovatele a před lety kolega vykopal zbytky ztrouchnivělé osobní zbraně jednoho z letců,“ říká Novák. Součástí pátrání v terénu je nezbytná dokumentace, která v tomto případě hovoří mimo jiné o tom, že jeden z členů osádky pocházel z příhraniční obce na německé straně Krušných hor. Informace získávají hledači z českých, amerických a německých archivů. Pracují s hlášeními četnických stanic nebo zprávami od spolků veteránů.

Náhodné nálezy

Pokud chce někdo v tomto oboru uspět, musí být trpělivý a počítat s tím, že někdy projde desítky kilometrů a nenajde vůbec nic.
„Jindy zase stačí pouze vejít do lesa a máte skvělý úlovek v podobě odznaku nebo osobní identifikační známky,“ říká Novák.
V prostoru vrchu Ostrý hledá Novák asi dvě hodiny a kromě několika zbytků plechů z pláště letadla nenachází nic, co by stálo za řeč. Přesto to nevzdává. Po chvíli se na něj usměje štěstí. Karel Novák hlásí, že našel štítek, částečně ulomený, nejspíš z nějakého přístroje. Poté, co nález očistí, zjišťuje, že má černou barvu. Pravděpodobně pochází z bedny s výbušninou. Hlavním symbolem je totiž obrázek vybuchujícího granátu. Později Novák zjišťuje, že štítek patří na soupravu pro zničení letounu, kterou měly osádky použít v případě, že přistály za frontovými liniemi na území nepřítele.
Lidé s detektorem nacházejí nejen havarovaná letadla. Nezřídka jsou i na místě dopadu zbytky ostré munice, která za léta v zemi zkrodovala, a je o to více nebezpečná. „Několikrát jsme museli přivolat pyrotechnika,“ vzpomíná Novák.
Například u Dubí na Teplicku objevil na místě havárie proudového německého letadla Messerschmitt 262 Schwalbe na tři desítky třicetimilimetrových nábojů do leteckého kanonu. Při průzkumu terénu u Lubence na Podbořansku zase narazil na panzerfaust a několik rozbušek do protitankových pušek.
„Nejčastěji nás ale hledači volají k nálezům dělostřeleckých granátů a ručních granátů z druhé světové války,“ říká Daniel Petráš z teplické expozitury pyrotechnické služby policie. Karel Novák ale našel kromě munice také jiné věci. Třeba odznak velké pruské orlice z vojenské přilby nebo jedinečnou sekyrku z doby bronzové, kterou odevzdal archeologům.