Hrzánová přijede s Hrdým Budžesem
Žákyně druhé třídy Helena Součková trpí nadváhou, hloubavostí a nastupující husákovskou normalizací 70. let minulého století. Vlastně se jmenuje Freisteinová, jelikož jejím pravým otcem je Karel Freistein, který emigroval, když byly Heleně tři roky.
Večírek s diváky
„Už si ani nepamatuji, jak se jmenuji, natož kolikrát a co jsem kde hrála,“ odpovídá Bára Hrzánová na otázku, jak často už žákyni Součkovou hrála a kolikrát navštívila Kladno.
„Moje první vzpomínka na Kladno je představení F. F. Šamberka Blázinec v prvním poschodí. Se spolužáky Miroslavem Hanušem, Martinem Dejdarem a Petrem Jančaříkem a s profesorem Milanem Duškem jsme ho hráli u klavíru před mnoha lety na klubové scéně,“ vzpomíná Hrzánová.
Večírek, který následoval spolu s obecenstvem byl podle ní nezapomenutelný. „Od té doby vím, že v Kladně je velice vřelé a zábavě nakloněné publikum,“ dodává herečka.
Helena nepatří k nejhezčím žákyním, má přezdívky Frankensteinová a Mobydik. Maminka jí zakazuje sladké a musí chodit na balet, protože se podle maminky „musí hejbat“.
Jednoho dne v rádiu slyší báseň od Stanislava Kostky Neumanna A hrdý buď!, která začíná slovy „A hrdý buď, žes vytrval“. Helena v textu slyší „Hrdý Budžes vytrval“ a vytvoří si svého imaginárního hrdinu.
Bára Hrzánová dokáže bezchybně celé představení udržet tempo žvatlání, nastavit dramatickou pauzu či natáhnout hlas k velkému údivu i emotivně plakat. Za Hrdého Budžese získala Cenu Thálie 2003.
Dramatizace úspěšné stejnojmenné prózy spisovatelky Ireny Douskové měla v divadlech stovky repríz a dočkala se i televizního záznamu inscenace z Příbramského divadla. Tam měla hra premiéru.
