Recenze: Benevolentní portrét dobrodruha Kratochvíla | E15.cz

Recenze: Benevolentní portrét dobrodruha Kratochvíla

Iva Přivřelová

Tak jako u hraného filmu, i v rámci českého dokumentu existuje mainstream. Má podobu životopisných portrétů známých tuzemských osobností, oblíbeného námětu jak u tvůrců, tak u akademiků, kteří je zhusta odměňují nominacemi na Českého lva. Přitom jen málokterý z nich vybočuje za zavedeného rámce nenáročného shrnujícího vzpomínání na život a dílo pomocí mixu takzvaných mluvících hlav a archivních záznamů v nostalgicky hořkosladkém a oslavném tónu.

Pozoruhodnost těchto filmů je tak přímo úměrná pozoruhodnosti vybrané osobnosti a jejímu osudu. V tomto směru si režisérka Andrea Sedláčková do své novinky Můj otec Antonín Kratochvíl zvolila protagonistu dobře.

Světově proslavený fotograf Antonín Kratochvíl je totiž muž mnoha zážitků a jadrné mluvy, který o sobě rád mluví. Jak název naznačuje, průvodcem by tu měl být jeho syn Michael, jenž se mu podobá a vybral si stejné řemeslo, i když otce do dospělosti nepoznal.

Velkou konfrontaci ale jejich setkání nepřináší. Kratochvíl mladší se podobně jako režisérka drží v pozadí, odsunutý energií svého otce. Dokáže sice konstatovat, že Antonín bývá v soukromí srab, Sedláčková ale nehodlá narušovat smířlivou náladu snímku a na citlivá místa netlačí.

Film tak tvoří hlavně tok Kratochvílova vyprávění, které se dobře poslouchá a poutá svou živelností. Fotograf sype z rukávu historky o focení George Clooneyho, pobytu ve vězení i bojích v uprchlickém táboře, kam se dostal po emigraci z Československa v 60. letech.

Ze zaujetí jedním pestrým osudem ovšem diváka vytrhávají scény, v nichž tento benevolentní přístup filmaře k obdivovanému objektu nestačí. Hlavně ta, v níž fotograf a jeho blízcí velmi rychle přejdou nařčení ze sexuálního obtěžování.

Pojetí události – jež v podstatě ukončila jeho americkou kariéru – ukáže povrchnost tohoto filmového portrétu. Přitom v profilu muže, jehož vztah k ženám a dětem působí problematicky, mohla Sedláčková najít obecnější typ pochybného „macho“ hrdiny a světa, jenž se mu klaní.

Režisérka známá především svými hranými filmy ale nehledala nový styl, jak přednést něčí život na ploše pouhé hodiny a čtvrt. Kratochvílův osud nechala vyprávět jako atraktivní příběh dobrodruha, jemuž byla totalita těsná.

Autorka je spolupracovnicí redakce

Autor: Iva Přivřelová
 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!