Havel recenze: Film je bojácným portrétem svědomí | E15.cz

RECENZE FILMU: Havel aneb Bojácný portrét svědomí

Iva Přivřelová

Po pět let starém úspěšném debutu Domácí péče, uvedeném v soutěži karlovarského festivalu, si Slávka Horáka všiml i vlivný filmový časopis Variety. Svým druhým snímkem Havel věnovaném prvnímu polistopadovému prezidentovi a dramatikovi jako by původně reklamní režisér šel Hollywoodu ještě víc vstříc.

Novinka je svým žánrem „origin story“ oblíbená u životopisů skutečných lidí i komiksových superhrdinů, v tomto případě příběh, jak se z nesmělého dramatika stal prezident Československé a posléze České republiky.

Vyprávění začíná v roce 1968. Po ukázce opojnosti chvil svobody a jejich konce s okupací pak přeskočí do roku 1976, kdy se zakázaný autor setká s brutalitou režimu a rozhodne se stát aktivním disidentem a poté chartistou. Pokračuje osmdesátými léty, v nichž vězení budoucí ikoně svobodného Československa ničí tělo, ale posiluje charakter. Sladce dojemnou tečku obstará listopadové vystoupení na balkoně Melantrichu na pražském Václavském náměstí.

Jako typická žánrovka Havel plyne chronologicky, jeho vývoj je naprosto srozumitelný a hudba Petra Maláska po vzoru hollywoodských snímků přesně nakazuje, co kdy má divák cítit.

Horák nechtěl stavět pomník z kamene, ale z masa a kostí. Jeho Havel, ideálně obsazený neokoukaným a schopným Viktorem Dvořákem, je člověk s chybami, jež svou obyčejnou neobyčejností může mnohé inspirovat.

Jeho profesní život tu proto kontrastuje s méně ukázkovým soukromím, zobrazeném naštěstí bez oplzlé bulvárnosti, ale i bez větších nuancí. Všichni blízcí, včetně Olgy Havlové v podání výborné, ale nevyužité Anny Geislerové, v něm zastávají vždy jen jednu neměnnou roli.

Horák, který se podílel i na scénáři a produkci, má viditelně vyšší ambice než jen přitáhnout davy na pohled za oponu. Chce stále platný příběh o morálce zpracovat umělecky, poeticky. Jenže právě v tom jeho snímek nejvíc selhává. Především v první polovině totiž režisér vystavuje až trapně okaté metafory a i ty, jež fungují lépe, jako čistý papír symbolizující svědomí nebo zdařile zakomponované obraty zásadních životních okamžiků v divadelní scény, tu nejsou využity zcela ideálně.

Vše začíná výbornou scénou ilegálního rozhovoru na hlídaném Hrádečku, která navnadí na zajímavý psychologický portrét uprostřed absurdní komedie doby. Nakonec však sledujeme slušný, ale bojácný mainstreamový film, který si příliš hlídá, aby mu divák rozuměl.

Havel
(drama, ČR, 100 minut)

Režie: Slávek Horák
Scénář: Rudolf Suchánek, Slávek Horák
Hrají: Viktor Dvořák, Anna Geislerová, Martin Hofmann, Barbora Seidlová
Hodnocení: 60 %

Autorka je spolupracovnicí redakce

Autor: Iva Přivřelová
 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!