Kvůli Lídě se Goebbels v Praze opíjel
Lásce říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse k české herečce Lídě Baarové osud nepřál. Nacistický vůdce Adolf Hitler se kvůli tomuto vztahu už v roce 1938 postaral, aby Baarová opustila Německo. O dva roky později se za ní Goebbels vypravil do Prahy.
Německé tajné služby mu však setkání překazily. A rozzuřený ministr pak řádil v pražských nočních podnicích. Dokumenty, které to líčí, získal televizní reportér Stanislav Motl. O informace se podělil se Sedmičkou.
Úkryt na zámku
V listopadu 1940 dostali němečtí agenti a gestapo v Praze zvláštní úkol. Sledovat Goebbelse a nedopustit, aby se setkal s Baarovou. Proto ji ukryli na zámku Zbraslav.
„Goebbels svolal setkání s českými herečkami do Valdštejnské hospody na Malé Straně. Když zjistil, že tam Baarová není, začal se chovat jako utržený ze řetězu,“ lze vyčíst se zápisů gestapa i českého odboje.
Němečtí agenti i jiní zpravodajové noční tah ministra podrobně popsali. „Pil jak o život. Ve Valdštejnské hospodě si dal šampaňské. Pak se přesunul do restaurace U Tomáše, kde si poručil červené víno. Skončil v hospodě U Glaubiců, kde vše zalil pivem. Ve dvě hodiny ráno si ještě nechal do svého luxusního vagonu přinést dvě basy červeného. A po propité noci odjel v náhradní společnosti české operetní zpěvačky do Berlína,“ odkrývají záznamy.
Goebbels zešílel
Příběh začal v roce 1934. O dvacetiletou Lídu Baarovou měla zájem německá filmová společnost UFA. Před Baarovou se otevřela budoucnost, o jaké se žádné české herečce dosud nesnilo. Hned první film Barkarola katapultoval Lídu Baarovou mezi evropské hvězdy.
V Německu ji čekalo osudové setkání s Goebbelsem. Ten herečce propadl. „Byla to nejkrásnější žena, kterou jsem kdy potkal,“ řekl o Baarové její filmový partner, herec Svatopluk Beneš.
„Goebbels se z Lídy úplně zbláznil. Dočista zešílel,“ vyprávěl po letech režisér Otakar Vávra. Goebbels byl kvůli Baarové odhodlaný opustit svou ženu i celé národně socialistické hnutí. Hitler tomu ovšem zabránil.
Nacisté ale měli z Baarové dál strach. Znala totiž nejintimnější tajemství jejich pohlavára, který od dětství trpěl tělesným postižením – měl kratší pravou nohu.
„Byla jsem pro nacisty nebezpečnější než celá bombardovací peruť,“ vyprávěla Baarová Motlovi, který za ní od roku 1990 jezdil do jejího bydliště v Salcburku a napsal o ní knihu Lída Baarová – Joseph Goebbels.
Život s cejchem
Po válce se Baarové románek s Josephem Goebbelsem krutě vymstil. Její matka zemřela při výslechu. Sestra, herečka Zorka Janů, spáchala sebevraždu, když ji kolegové coby příbuznou zrádkyně nechtěli pustit do divadla.
Ve vězení strávila Baarová šestnáct měsíců. Vyšetřovatelé jí ovšem spolupráci s gestapem neprokázali.
Po únoru 1948 točila ve Španělsku, v Itálii, žila v Rakousku. Cejchu kolaborantky se ale do své smrti v říjnu 2000, kdy jí bylo šestaosmdesát let, nezbavila.
Příběh inspiroval i umělce. Pražské komorní divadlo uvedlo před dvěma týdny v Divadle Komedie premiéru hry Goebbels/Baarová. „Díky promyšlené režii Dušana D. Pařízka a skvělému herectví Martina Pechláta a Gabriely Míčové se inscenace vydařila,“ napsal kritik Vladimír Hulec v deníku E 15.
